11:21
Řeč bude o kulovém blesku, záhadné ohnivé kouli, která se objeví z ničeho nic. Proletí domem, vytrhá ze zdí zásuvky a zničí elektrické spotřebiče. Potom se vypaří, anebo s ničivou silou vybuchne. Odkud energie kulového blesku pochází a jakým způsob tento záhadný atmosférický jev vzniká?
Jak si doma můžeme vyrobit vodní hodiny? Potřebujeme na to pouze dvě plastové láhve, kousek drátu, malou trubičku, tavicí pistoli a vodu. Pojďme na to.
Všechno v našem světě je v neustálém pohybu. Když se předmět pohybuje, musíme si všímat toho, kdy a kde se nachází. Křivka, která kopíruje pohyb tělesa, se nazývá trajektorie a může mít i dost složitý tvar. Při rovnoměrném přímočarém pohybu se těleso pohybuje po přímce a nezrychluje ani nezpomaluje. Ukážeme si to na příkladu projíždějícího vlaku. Dráha rovnoměrného pohybu závisí přímo úměrně na čase a rychlosti. Vypočítáme si také průměrnou rychlost Pendolina. Základní jednotkou rychlosti je metr za sekundu, kterou si můžeme představit jako procházkovou chůzi. V praxi se častěji setkáváme s jednotkou kilometr za hodinu.
Elektrický odpor vzniká zadržováním elektronů ve vodivých a nevodivých materiálech. Vztah mezi odporem, napětím a proudem vyjadřuje Ohmův zákon. Doma si můžeme názorně ukázat elektrický odpor pomocí papíru a obyčejné tužky.
Jak se v minulosti měřil čas? Například pomocí svíček nebo vodních hodin. Jak si lze sestrojit vodní budík? Daleko přesnější mechanické hodiny fungují na principu opakujícího se kmitavého pohybu.
Co se stane s olejovou vrstvou, když do sklenice s vodou a olejem opatrně přilijeme líh? Olej vytvoří střední vrstvu. Olej má vyšší hustotu než líh, ale nižší než voda, proto bude olej vytvářet střední vrstvu.
Jednoduchý pokus, díky kterému si můžeme ověřit čerstvost vajíček. Čím starší kus, tím větší vzduchová bublina uvnitř.
Jak je možné, že když na horách stoupáme do vyšších nadmořských výšek, je stále chladněji, i když jsme vlastně blíže Slunci? Jaké fyzikální zákonitosti tady platí? Na tuto otázku se pokusí odpovědět Michael Londesborough.
V laboratoři vysokého napětí v Praze Běchovicích dokáží vyrobit umělé výboje. Nejdelší jiskra, která se jim podařila připravit měla 50 metrů. Co je vhodné udělat v bouřce? Schovat se třeba do auta, které funguje jako tzv. Faradayova klec. Budete svědky experimentu, kdy auto, v němž bude člověk, dostane zásah elektrickým výbojem o napětí okolo milionu voltů. Co se stane s plastovým autíčkem zasaženým elektrickým výbojem? A může člověka před bleskem ochránit brnění?
Víte, jak si můžeme doma vyrobit elektromotor? Potřebujeme pouze měděný drátek, baterku a magnety. Drátem prochází elektrický proud, který magnet promění v elektromagnet.
Elektrický obvod s žárovkou je přerušen elektrodami ponořenými do destilované vody. Co musíme do kádinky s destilovanou vodou přidat, aby se žárovka rozsvítila: cukr, olej, nebo sůl? V případě cukru ani oleje se žárovka nerozsvítila, zatímco rozpuštěním kuchyňské soli vznikají elektricky nabité částice, ionty, které vedení elektrického proudu umožňují, a žárovka se tedy rozsvítila.
Zda vede čistá voda elektrický proud, si ověříme pomocí jednoduchého pokusu. Sestavíme si elektrický obvod, v němž je plochá baterie, žárovka a dvě elektrody, které vložíme nejprve do čisté vody. Žárovka nesvítí, protože čistá voda elektrický proud nevede. Pokud ve vodě rozpustíme sůl, žárovka se rozsvítí. To dokazuje, že slaná voda vede díky volným iontům elektrický proud.
12 993
733
4 417
1 222
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.