11:21
Řeč bude o kulovém blesku, záhadné ohnivé kouli, která se objeví z ničeho nic. Proletí domem, vytrhá ze zdí zásuvky a zničí elektrické spotřebiče. Potom se vypaří, anebo s ničivou silou vybuchne. Odkud energie kulového blesku pochází a jakým způsob tento záhadný atmosférický jev vzniká?
Jak si doma můžeme vyrobit vodní hodiny? Potřebujeme na to pouze dvě plastové láhve, kousek drátu, malou trubičku, tavicí pistoli a vodu. Pojďme na to.
Všechno v našem světě je v neustálém pohybu. Když se předmět pohybuje, musíme si všímat toho, kdy a kde se nachází. Křivka, která kopíruje pohyb tělesa, se nazývá trajektorie a může mít i dost složitý tvar. Při rovnoměrném přímočarém pohybu se těleso pohybuje po přímce a nezrychluje ani nezpomaluje. Ukážeme si to na příkladu projíždějícího vlaku. Dráha rovnoměrného pohybu závisí přímo úměrně na čase a rychlosti. Vypočítáme si také průměrnou rychlost Pendolina. Základní jednotkou rychlosti je metr za sekundu, kterou si můžeme představit jako procházkovou chůzi. V praxi se častěji setkáváme s jednotkou kilometr za hodinu.
Jaký je rozdíl mezi manuální a mechanickou prací? Jaká je jednotka práce? Kdy vykonáme větší práci: při zvedání činky vážící 20 kilogramů nad hlavu, nebo při tahání závaží o hmotnosti 2 kilogramy na vrchol věže?
Víte, jak si můžeme doma vyrobit elektromotor? Potřebujeme pouze měděný drátek, baterku a magnety. Drátem prochází elektrický proud, který magnet promění v elektromagnet.
Elektrický odpor vzniká zadržováním elektronů ve vodivých a nevodivých materiálech. Vztah mezi odporem, napětím a proudem vyjadřuje Ohmův zákon. Doma si můžeme názorně ukázat elektrický odpor pomocí papíru a obyčejné tužky.
Na čem závisí, zda se rozbije sklo? Závisí to nejen na hmotnosti tělesa, ale také na tom, jakou má hybnost. Co je vlastně hybnost? Hybnost je schopnost pohybujícího se tělesa něco rozbít. Je to vektorová fyzikální veličina, která závisí na hmotnosti a okamžité rychlosti pohybujícího se tělesa. Vypočteme, jakou hybnost má bowlingová koule.
Co se stane s vajíčkem, když ho dáme do nádoby s vodou? Vajíčko klesne ke dnu, jelikož má větší hustotu než voda. Co se naopak stane, když vajíčko dáme do solného roztoku? Vajíčko v tomto případě plove, protože solný roztok má vyšší hustotu než vajíčko. Pokud k solnému roztoku přidáme vodu, vajíčko se bude vznášet, protože tento roztok má stejnou hustotu jako vajíčko.
Nové technologie nám umožňují zjistit během okamžiku, kde se nacházíme. Jak si ale poradit v terénu bez posledních vymožeností? A jak zjišťovali svoji polohu, zeměpisnou šířku a zeměpisnou délku, kapitáni lodí v době velkých výprav za dobytím světa? To nám ukáže Michael ve svém experimentu.
Historie a popis pražského orloje. Pořad vysvětluje i fungování největšího hodinového stroje v Praze. Ten je v provozu už přes 600 let a jde o nejstarší funkční orloj na světě. Co je historie a co legenda, která se na orloj nabalila časem? Co všechno z něj můžeme vyčíst?
Co to jsou a jak fungují solární panely? Zajímá vás, kdy byly vynalezeny a kdy se začaly používat pro výrobu elektřiny? Jak bude vypadat jejich budoucnost?
Nastává doba elektromobilů. Můžeme je nabíjet i z větru, vody a solární energie. Ohebné solární články dodávají proud pro nabíjení, i když je pod mrakem, a elektromobily tak mohou za měsíc ujet až pět set kilometrů. Michael s Filipem se rozhodli, že si zkusí takový elektromobil poháněný slunečními články postavit. Alespoň jako malý model.
Co jsou Lichtenbergovy obrazce a jak vznikají? Jsou to stopy blesku, které je možné zobrazit na překližce. Ke zvýšení vodivosti natřeme dřevo vodným roztokem. Po připojení překližky ke zdroji vysokého napětí, začne mezi elektrodami protékat proud. Vyvíjí se značné množství tepla, což způsobuje uhelnatění vláken překližky a tím i větší vodivost. Uhlík napomáhá směrovat stopu blesku. Po přerušení napájení stačí vypálenou stopu omýt pod tekoucí vodou.
V 70. letech 20. století byl představen první mikroprocesor. Základem mikroprocesoru jsou polovodičové součástky zvané tranzistory. První mikroprocesor obsahoval 250 takových tranzistorů, zatímco současný mikroprocesor jich má už 995 miliónů. Mikroprocesory, které zpočátku fungovaly na frekvenci 749 kHz, dnes fungují na frekvenci 4 GHz. Kdyby se stejným tempem zvyšovala rychlost aut, pak by cesta z Lisabonu do Moskvy trvala jednu sekundu. Bude miniaturizace mikroprocesorů pokračovat? Jaké skutečnosti stojí v cestě neustálému zmenšování tranzistorů a tudíž zvyšování výkonu na tak malé ploše?
12 139
667
3 864
1 111
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.