04:08
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Zajímavosti přírody v měsíci dubnu. Představí se běžné jarní rostliny jako sasanky, dymnivky a prvosenky. U jednotlivých rostlin jsou popsány jejich lidové názvy, místa výskytu a charakteristické vlastnosti (např. jedovatost). Z živočichů jsou představeny hnízdící volavky popelavé či skokani a jejich vajíčka. Součástí videa je ukázka z jarního života prasat divokých.
Epizoda představuje vlky jako šelmy tvořící malé smečky v některých pohraničních pohořích ČR. Z vrubozobých ptáků se představuje běžná kachna divoká a největší z našich původních hus – husa velká. Kromě nich je představen místy se vyskytující morčák. V lednu můžeme pozorovat, a zejména slyšet datlovité ptáky, kteří plní roli lesních doktorů. Jsou představeny také některé nepůvodní jehličnany našich lesů – douglasky a již lesníky nevysazované borovice vejmutovky.
Jak je možné, že ryby dokážou dýchat pod vodou? Vlastně je to jinak – ryby získávají kyslík z vody. Ryby se nenadechují jako člověk, ale voda prochází jejich žábrami. Sledujte, jak ryby dýchají.
Ježek jako domácí mazlíček? Ano. Roztomilý ježek bělobřichý pochází z Afriky. Je společenský, nekousavý, nenáročný a chovat ho může každý, kdo je ochotný mu věnovat péči. Podívejte se, jak s ním zacházet a co mu zajistit pro dostatečné pohodlí.
Lymeská borelióza je onemocnění přenosné ze zvířete na člověka a hlavním přenašečem je klíště. MUDr. Jiří Pešina vysvětluje, jaká jsou stadia onemocnění a jaké jsou jejich příznaky.
Darwinova evoluční a ve své době i revoluční teorie změnila celý dosud platný systém přírodních věd. Materiály, které Darwin během své dlouhé a vlastně nedobrovolné cesty nasbíral, ovlivnily celý jeho život a další vývoj vědeckého poznání. Trvalo však dalších dvacet let, než své poznatky shrnul do své slavné teorie, která člověka posunula z jeho role božího obrazu na úroveň zvířat. Jak to dnes vypadá se želvami, které daly legendárním ostrovům jméno? A kdo je to Osamělý Jorge? A proč se mu říká osamělý? Jakou roli hrají místní želvy právě v oné teorii evoluce?
Dokument přibližuje práci týmu z Fakulty tropického zemědělství České zemědělské univerzity v Praze a spolku Derbianus Conservation, jehož členové a členky se již 18 let věnují záchraně kriticky ohrožené antilopy Derbyho v západoafrickém Senegalu. Antilopa Derbyho západní, největší antilopa světa, žijící v senegalské savaně, je na pokraji vyhynutí, její počty se pohybují kolem posledních dvou stovek kusů.
Jaká má být dnešní funkce zoologických zahrad? V 21. století už ZOO nemůže být živým muzeem. Česká republika je v počtu zoologických zahrad nadprůměrná ve srovnání s ostatními zeměmi. Přitom by stačilo, pokud by se například dvě zoologické zahrady zaměřily na chov exotických zvířat, zbytek by se mohl zaměřit na místní faunu a její ochranu a spolupráci s místními národními parky.
Na světě existují jen dvě místa, kde žijí orangutani: Sumatra a Borneo. Orangutani jsou převážně samotářští a jen za účelem rozmnožování čas od času utvoří malou orangutaní rodinku. Bohužel se plocha džunglí, která je jejich domovem, vlivem těžařských společností zmenšuje.
Jaká jsou zdravotní rizika při zásahu bleskem? Kdy a jak se dá zásah bleskem přežít, jaké jsou nejčastější komplikace, které orgány jsou nejvíce ohroženy, a co se děje v těle při zásahu bleskem? Čím můžeme situaci zkomplikovat? Jak můžeme postižené osobě pomoci? A co naopak nikdy nedělat? Kolik lidí ročně zemře kvůli zásahu bleskem?
Vedle ekonomie studuje rozhodování skoro stejně dlouho i psychologie. A v posledních letech se k nim přidaly kognitivní a afektivní neurověda. Ta první zkoumá poznávací funkce člověka, ta druhá naši emotivitu. V posledních 15 letech dostaly obě tyto neurovědy do rukou fantastické nástroje – to jsou funkční zobrazovací metody mozku. Ukazují, co, kde a jak se nám v hlavě děje při nějakém typu zátěže. Například při ekonomickém rozhodování. A tak se zrodila neuroekonomika.
Od nepaměti učí všechny náboženské systémy lidi, kým mají být a jak se mají chovat. Od stejné nepaměti lidé tyto příkazy překračují a zákazy nerespektují. Včetně samotných představitelů církví. Jaký je rozdíl mezi psychologickým a biologickým altruismem? Lidé nejsou čistí sobci, většinou jim altruismus není cizí.
Teorie sítí patří do rámce užité matematiky a zkoumá vztahy mezi objekty. Jak známo, existují vztahy mezi neurony v mozku, stejně jako mezi obchodními společnostmi. Teorie sítí studuje tak složité a vzájemně nesouvisející jevy, jako je například organizační chování, šíření drbů, internet, globální chování leteckých společností a mnohé další.
Kmenové buňky jsou základem pro vývoj celého našeho organismu. Když se po spojení samčí a samičí pohlavní buňky začnou buňky embrya dělit, dochází k vývoji všech důležitých orgánů a částí těla. Jak ale buňky vědí, čím se stát a jakou úlohu mají zajišťovat? Ve videu se podíváme na to, co jsou kmenové buňky, jaké mají funkce a jak je za pomoci dalších specializovaných buněk (organizérů) řízen jejich další osud s ohledem na vývoj jednotlivých orgánů.
Pořad se zevrubně zabývá zrakem. Popíšeme si stavbu a funkci oka a rozdílnosti stavby oka u různých živočichů. Dále se podíváme na zrakové testy, test na vnímání hloubky či test na barvoslepost. Ve videu si ukážeme i pokus s výrobou Benhamova kola a pokus na důkaz existence slepé skvrny. Dotkneme se i Purkyňova jevu a iluze pohybu jménem kinematografie.
Na přijímací zkoušky na střední školy se v roce 2019 připravovalo kolem 90 tisíc žáků. Nejen je by ale mohlo zajímat, jak se efektivně učit a jak vlastně funguje paměť. Problematiku si osvětlíme s Karlem Ježkem z Biomedicínského centra Lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Paměť je komplexní fenomén, kterým se zabývají různé části mozku. Schopnost systematické práce je ale dovednost, kterou se musíme naučit. Jak? Důležitá je schopnost koncentrace čili soustředění. A neméně podstatný pro přesun informací z krátkodobé do dlouhodobé paměti je také odpočinek. Jak pracovat s mnemotechnickými pomůckami a kolik opakování vyžaduje hluboké uložení do paměti? A jak se vypořádat se stresem, který je s přijímačkami neodmyslitelně spjat?
Jak vypadá lidské oko? Z čeho se skládá a jak pracuje? A kde se nalézá okno do mozku? Podívejte se na stavbu lidského oka a na to, jak probíhá jeho vyšetření štěrbinovou lampou.
12 231
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.