Následující video vás zábavnou formou seznámí se základními informacemi o trávicí soustavě člověka. Dozvíte se, jak je trávicí soustava dlouhá a co se v ní děje se soustem potravy, které spolkneme. Jak je možné, že se nám do břicha vejde 8 metrů střev?
Pořad se zabývá parazity. Je vysvětleno, co je to parazit, jak žijí a jaké jsou druhy parazitů. Dále se řeší paraziti člověka a jaké nebezpečí pro člověka představují. Dozvíme se o parazitech středověkých i současných, o parazitech cizokrajných a o těch, kteří pomáhají léčit různá autoimunitní onemocnění. Ve videu jsou zmíněny také geny a DNA a je ukázán pokus, jak se extrahuje DNA z cibule.
Jak mohou našim buňkám škodit viry? Ve videu si objasníme, jak vypadá mechanismus napadení buňky virem. Virus je parazit a ke svému rozmnožování potřebuje někoho dalšího. K namnožení mu mohou pomoci například buňky našeho těla. Virům se může podařit proniknout do DNA našich vlastních buněk, informace v této "knihovně genů" přepsat a buňku donutit, aby se chovala podle potřeb viru a pomáhala mu v dalším množení.
S rýmou se setkal každý z nás. Vyskytuje se na celém světě a s chladným počasím vždy nabírá tato infekce na intenzitě. Podcenění obyčejné rýmy však může vést k vážnějším komplikacím. Jak odlišíme virovou rýmu od bakteriální?
Ještě v roce 2017 byla naše republika ve výskytu nádorů tlustého střeva a konečníku na prvním místě na celém světě. Díky screeningu, tedy preventivnímu vyšetření, již toto prvenství nedržíme, i přesto je ale výskyt velký. Častým způsobem vyšetření pro odhalení nádoru ve střevě i jiných problémů je kolonoskopie.
Jak barvy vznikají a proč neexistují? Každý ví, že banán je žlutý. Barevnost ale vzniká pouze odrazem konkrétní části barevného spektra světla. Jsou tedy barvy vůbec skutečné? Barvu naše oko přijímá jako paprsek světla a poté je zpracována mozkem. Za schopnost barevného vidění vděčíme speciálním buňkám. Jiné kultury možná vidí barvy dokonce jinak než ta naše.
Většina lidí má podvědomě tendenci chřipku podceňovat. Chřipka je sice jednou z nejběžnějších, zároveň ale jednou z nejstrašnějších chorob, se kterými se lidstvo potýká. Počtem svých obětí se řadí k těm nejsmrtelnějším, přestože je dostupná prevence ve formě očkování i léčba antivirotiky. Zimní vlny chřipkových epidemií přicházejí pravidelně a jednou za čas se objeví virus silnější, který způsobí až globální pandemii.
Proč se zuby kazí? Ukážeme si to na jednoduchém experimentu s vejcem. Jeho skořápku totiž tvoří uhličitan vápenatý, stejně jako zub. Skořápka se v octu po jednom dni zcela rozpustí a uvolňuje při tom oxid uhličitý. Kažení zubů můžeme pozorovat také při vložení skořápky do slazeného nápoje s obsahem kyseliny fosforečné. Hlavní příčinou vzniku zubního kazu je činnost bakterií, které v ústech trávením zbytků potravy produkují kyselinu mléčnou. Ta zuby rozleptává a způsobuje tak vznik zubního kazu.
Krev obsahuje červené a bílé krvinky, destičky, krevní plazmu, a hlavně všechny potřebné živiny pro tělo. Toho využívají někteří parazité, kteří se krví živí. Co všechno nám může pít krev? Komáři, vši, blechy, různé mušky, ale také známá pijavka lékařská. Ta sice tak úplně neléčí, ale její kousnutí nám příliš neublíží. Jen pak ranka dlouho krvácí.
Během akce Den robotické chirurgie proběhla ve FN Motol v Praze ukázka vybavení pro robotickou chirurgii. Jak se operuje s pomocí robota? Jaké výhody to přináší pacientům? Kolik zákroků denně se s pomocí robota provádí? Jaké operace je možné s robotem provádět? Na tyto a další otázky odpovídá prof. MUDr. Marek Babjuk, CSc., přednosta Urologické kliniky FN Motol v Praze.
V roce 1978 se narodilo první dítě na světě počaté in vitro, neboli ve zkumavce. Tento zásadní průlom v medicíně změnil svět a dal naději mnoha bezdětným párům, pro které je jedinou možností, jak mít děti. Téma umělé reprodukce sice vzbuzuje určité kontroverze, lékařské metody se však stále zdokonalují.
Choroba kráčející dějinami. Bakteriální onemocnění syfilis je patrně stejně staré, jako lidstvo samo. Jedná se o jednu z nejnebezpečnějších pohlavních nemocí, která v historii připravila o život miliony lidí. Nemoc se přenáší zejména nechráněným pohlavním stykem u lidí, kteří často střídají partnery. Je vyvolaná bakterií Treponema pallidum. Nemoc má tři stadia, přičemž to třetí končí smrtí. Dnes je díky penicilinu výskyt druhého a třetího stadia spíše výjimkou.
Reportáž o pandemii španělské chřipky, která si po první světové válce vyžádala víc než 50 milionů obětí.
Zdánlivě nesmyslný výzkum, díky kterému se podařilo odchovat slepice se svítícíma nohama, nyní nachází uplatnění v prevenci virového onemocnění drůbeže. Český tým vědců použil technologii ke genetické úpravě slepice, která vede k rezistenci kmene vůči ptačí leukóze. V EU zatím není možné geneticky modifikované organismy konzumovat, své místo ale možná již brzy slepice naleznou např. ve Vietnamu či Číně.
13 576
759
4 622
1 321
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.