Následující video vás zábavnou formou seznámí se základními informacemi o trávicí soustavě člověka. Dozvíte se, jak je trávicí soustava dlouhá a co se v ní děje se soustem potravy, které spolkneme. Jak je možné, že se nám do břicha vejde 8 metrů střev?
Pořad se zabývá parazity. Je vysvětleno, co je to parazit, jak žijí a jaké jsou druhy parazitů. Dále se řeší paraziti člověka a jaké nebezpečí pro člověka představují. Dozvíme se o parazitech středověkých i současných, o parazitech cizokrajných a o těch, kteří pomáhají léčit různá autoimunitní onemocnění. Ve videu jsou zmíněny také geny a DNA a je ukázán pokus, jak se extrahuje DNA z cibule.
Jak mohou našim buňkám škodit viry? Ve videu si objasníme, jak vypadá mechanismus napadení buňky virem. Virus je parazit a ke svému rozmnožování potřebuje někoho dalšího. K namnožení mu mohou pomoci například buňky našeho těla. Virům se může podařit proniknout do DNA našich vlastních buněk, informace v této "knihovně genů" přepsat a buňku donutit, aby se chovala podle potřeb viru a pomáhala mu v dalším množení.
S rýmou se setkal každý z nás. Vyskytuje se na celém světě a s chladným počasím vždy nabírá tato infekce na intenzitě. Podcenění obyčejné rýmy však může vést k vážnějším komplikacím. Jak odlišíme virovou rýmu od bakteriální?
Žloutenka, označovaná jako nemoc špinavých rukou, nemoc cestovatelů či nemoc narkomanů, je závažné onemocnění, při kterém dochází k infekčnímu zánětu jater, resp. hepatitidě. Jedinou opravdu účinnou prevencí je dostupné očkování, protože nebezpečí nákazy číhá prakticky všude.
Sexuálně přenosné choroby jsou nemoci vyvolávané bakteriemi, parazity, plísněmi, prvoky nebo viry. Mezi nejzávažnější patří syfilis, kapavka, chlamydióza a virové onemocnění způsobující AIDS. Poslechněte si, jaké jsou příznaky průběhu nemocí a jejich důsledky.
Lidoopi a lidé jsou blízcí příbuzní. Není proto divu, že některá závažná lidská onemocnění, jako je třeba AIDS, pocházejí právě od lidoopů. Virus HIV se pravděpodobně přenesl na člověka ze šimpanzů již před sto lety.
Reportáž o pandemii španělské chřipky, která si po první světové válce vyžádala víc než 50 milionů obětí.
Kmenové buňky jsou základem pro vývoj celého našeho organismu. Když se po spojení samčí a samičí pohlavní buňky začnou buňky embrya dělit, dochází k vývoji všech důležitých orgánů a částí těla. Jak ale buňky vědí, čím se stát a jakou úlohu mají zajišťovat? Ve videu se podíváme na to, co jsou kmenové buňky, jaké mají funkce a jak je za pomoci dalších specializovaných buněk (organizérů) řízen jejich další osud s ohledem na vývoj jednotlivých orgánů.
Krev obsahuje červené a bílé krvinky, destičky, krevní plazmu, a hlavně všechny potřebné živiny pro tělo. Toho využívají někteří parazité, kteří se krví živí. Co všechno nám může pít krev? Komáři, vši, blechy, různé mušky, ale také známá pijavka lékařská. Ta sice tak úplně neléčí, ale její kousnutí nám příliš neublíží. Jen pak ranka dlouho krvácí.
Jak barvy vznikají a proč neexistují? Každý ví, že banán je žlutý. Barevnost ale vzniká pouze odrazem konkrétní části barevného spektra světla. Jsou tedy barvy vůbec skutečné? Barvu naše oko přijímá jako paprsek světla a poté je zpracována mozkem. Za schopnost barevného vidění vděčíme speciálním buňkám. Jiné kultury možná vidí barvy dokonce jinak než ta naše.
Evoluční psychologové si lidský mozek představují jako švýcarský armádní nůž. Ten má řadu různých nástrojů – třeba pilníčky, šroubováčky, kleštičky... Takové nástroje slouží k řešení jednotlivých problémů. Vývojovým nástrojům lidského mozku říkají evoluční psychologové moduly. Také slouží k řešení problémů, s nimiž se naši předci setkávali často a opakovaně. To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
Imunitní systém, podobně jako systém nervový, disponuje pamětí. Při prvním setkání s určitým patogenem je reakce našeho imunitního systému poměrně pomalá. Při dalším setkání se stejným patogenem už je ale náš imunitní systém schopen zareagovat mnohem rychleji i razantněji. A přesně na tomto principu, tedy na paměti imunitního systému, je založeno očkování. Obecně lze říci, že přehnaná čistota a sterilita či přemíra antibiotik, zejména na začátku života, vývoji našeho imunitního systému nesvědčí. I zde totiž platí pořekadlo: Co se v mládí naučíš...
Zhoubný nádor prsu se nejčastěji vyskytuje u žen, ale může ohrozit i muže. Buňky, které se zhoubně množí, prorůstají do zdravé tkáně, imunitní systém nemá sílu je zlikvidovat. Pacient může být dlouho bez příznaků. Velký význam má prevence, jakou je pravidelné samovyšetření prsů a v případě onemocnění v rodině také diagnostická preventivní vyšetření.
13 689
767
4 657
1 330
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.