01:39
Obyvatelé českých vod je seriál, který nás seznamuje s živočichy, kteří žijí v řekách i v rybnících. V této části se naučíme dělit ryby podle prostředí, kde žijí, a podle přijímané potravy. Naučíme se od sebe rozlišit pstruha a lipana, plotici, amura, kapra i štiku.
Jak je možné, že ryby dokážou dýchat pod vodou? Vlastně je to jinak – ryby získávají kyslík z vody. Ryby se nenadechují jako člověk, ale voda prochází jejich žábrami. Sledujte, jak ryby dýchají.
Obyvatelé českých vod je seriál, který nám ukazuje pestrý život v našich vodách. V tomto díle se seznámíme s dravými rybami – štikou, candátem, okounem a sumcem. Víte, která ryba si připravuje pro svoje vajíčka hnízdo a hlídá ho?
Rybí maso obsahuje zdravé tuky, takzvané omega-3 mastné kyseliny. Těch se na rozdíl od nezdravých tuků, omega-6, bát nemusíme. Ve Výzkumném ústavu ve Vodňanech chovají speciálního kapra, který dokonce obsahuje těchto zdravých tuků více.
Čím se liší lvi berberští od ostatních lvů? V přírodě je lev berberský již vyhynulý, a tak se o zachování druhu zasluhují už jen soukromé chovy a právě zoologické zahrady. A jak se dostala tato zvířata až k nám?
Probíhá vědecký pokus o vzkříšení vyhynulé zebry Kvagga. Rozhoduje se o osudu vyhynulého druhu rukou člověka. Jak probíhají pokusy o vzkříšení druhu, kdo se na záchranné akci podílí a jaká úskalí to přináší?
Kanáři sice pocházejí z Kanárských ostrovů, ale samotné ostrovy po nich pojmenované nejsou. Kanár patřil k základní výbavě horníků v pohoří Harz, upozorňoval je na výskyt nebezpečných plynů v místních dolech. Proto název harcký kanár. Co všechno obnáší chov kanára a jeho rozmnožování? Základem je dobrá strava s dostatkem vápníku.
Co jsou to vlastně zuby a jak zuby vznikly? Na to se zeptáme odborníků. Dozvíme se, z čeho se zuby skládají, jaké druhy zubů rozeznáváme, ale také to, jak se zuby vyvinuly ze šupin vodních obratlovců. V průběhu evoluce se u různých druhů živočichů vyvinul různý chrup, který slouží různým účelům.
Věstonická venuše představuje jeden z nejzajímavějších archeologických nálezů na našem území. Její světová unikátnost pak spočívá nejen v její jednoduchosti a síle jejího výrazu, ale i ve skutečnosti, že se jedná o nejstarší známou venuši z vypálené hlíny.
Rozštěp patří mezi nejčastější vrozené vývojové vady. Plastická chirurgyně Jitka Vokurková, která se na léčbu tohoto defektu specializuje, vysvětluje, jak rozštěp rtu a patra vzniká. K diagnostice této vady dochází při ultrazvukovém vyšetření z 80 % během těhotenství nebo popřípadě pak po porodu. Různé formy rozštěpu mají odlišné důsledky pro vývoj dítěte.
Nanočástice mají ohromnou škálu využití, například při čištění podzemních vod, ve zdravotnictví, nebo na výrobu supravodičů, díky kterým může levitovat malé autíčko i celý vlak. Nanočástice železa mohou hořet, nebo také vyčistit experimentálně zabarvenou vodu.
Jak mohou našim buňkám škodit viry? Ve videu si objasníme, jak vypadá mechanismus napadení buňky virem. Virus je parazit a ke svému rozmnožování potřebuje někoho dalšího. K namnožení mu mohou pomoci například buňky našeho těla. Virům se může podařit proniknout do DNA našich vlastních buněk, informace v této "knihovně genů" přepsat a buňku donutit, aby se chovala podle potřeb viru a pomáhala mu v dalším množení.
13 464
755
4 588
1 300
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.