Následující video vás zábavnou formou seznámí se základními informacemi o trávicí soustavě člověka. Dozvíte se, jak je trávicí soustava dlouhá a co se v ní děje se soustem potravy, které spolkneme. Jak je možné, že se nám do břicha vejde 8 metrů střev?
Pořad se zabývá parazity. Je vysvětleno, co je to parazit, jak žijí a jaké jsou druhy parazitů. Dále se řeší paraziti člověka a jaké nebezpečí pro člověka představují. Dozvíme se o parazitech středověkých i současných, o parazitech cizokrajných a o těch, kteří pomáhají léčit různá autoimunitní onemocnění. Ve videu jsou zmíněny také geny a DNA a je ukázán pokus, jak se extrahuje DNA z cibule.
Jak mohou našim buňkám škodit viry? Ve videu si objasníme, jak vypadá mechanismus napadení buňky virem. Virus je parazit a ke svému rozmnožování potřebuje někoho dalšího. K namnožení mu mohou pomoci například buňky našeho těla. Virům se může podařit proniknout do DNA našich vlastních buněk, informace v této "knihovně genů" přepsat a buňku donutit, aby se chovala podle potřeb viru a pomáhala mu v dalším množení.
Angína je akutní zánět krčních mandlí a hrdla. Jedná se o onemocnění převážně bakteriálního a virového původu, které se šíří formou kapénkové infekce. Jaké jsou příznaky angíny, jak ji můžeme diagnostikovat a jak se léčí?
Bodnutí hmyzem je nejen nepříjemné, ale může být i život ohrožující. Podívejte se, jak postupovat při alergické reakci nebo při bodnutí například od vosy do jazyka. MUDr. Jiří Pešina vysvětlí, proč snadná pomoc může člověku zachránit život.
O vidění a slyšení toho víme poměrně hodně. Daleko méně víme o dotecích. Málo hlazení dospělí bývají smutní. Pro nejmenší děti jsou doteky základní informace o tom, kdo je jejich maminka. Jsou nejzákladnějším signálem, který malému dítěti říká, že je v přístavu, jenž ho chrání před nebezpečím vnějšího světa. Zajímavé téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
S rýmou se setkal každý z nás. Vyskytuje se na celém světě a s chladným počasím vždy nabírá tato infekce na intenzitě. Podcenění obyčejné rýmy však může vést k vážnějším komplikacím. Jak odlišíme virovou rýmu od bakteriální?
Jak barvy vznikají a proč neexistují? Každý ví, že banán je žlutý. Barevnost ale vzniká pouze odrazem konkrétní části barevného spektra světla. Jsou tedy barvy vůbec skutečné? Barvu naše oko přijímá jako paprsek světla a poté je zpracována mozkem. Za schopnost barevného vidění vděčíme speciálním buňkám. Jiné kultury možná vidí barvy dokonce jinak než ta naše.
Video začíná objevem prvního a nejznámějšího antibiotika – penicilinu – a historií objevů dalších významných antibiotik. Zmiňuje, že v současné době kvůli nadužívání antibiotik a s tím souvisejících bakteriálních rezistencí závodíme při vývoji nových antibiotik s časem; dle odborníků se může jednat o závažnější problém než současná globální klimatická změna. V současné době zemře jen v EU na neléčitelná bakteriální onemocnění a přidružené komplikace až půl milionu lidí ročně. Ve videu se dále dozvíme, jak antibiotika působí a proč jsou účinná proti bakteriím, ale nikoli proti virům.
Kardiolog Vojtěch Melenovský, vedoucí Oddělení srdečního selhání v IKEM, vysvětlí ve videu rozdíl mezi pojmy infarkt a srdeční selhání.
Krev obsahuje červené a bílé krvinky, destičky, krevní plazmu, a hlavně všechny potřebné živiny pro tělo. Toho využívají někteří parazité, kteří se krví živí. Co všechno nám může pít krev? Komáři, vši, blechy, různé mušky, ale také známá pijavka lékařská. Ta sice tak úplně neléčí, ale její kousnutí nám příliš neublíží. Jen pak ranka dlouho krvácí.
13 864
777
4 747
1 347
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.