07:16
Následující video vás zábavnou formou seznámí se základními informacemi o trávicí soustavě člověka. Dozvíte se, jak je trávicí soustava dlouhá a co se v ní děje se soustem potravy, které spolkneme. Jak je možné, že se nám do břicha vejde 8 metrů střev?
Pořad se zabývá parazity. Je vysvětleno, co je to parazit, jak žijí a jaké jsou druhy parazitů. Dále se řeší paraziti člověka a jaké nebezpečí pro člověka představují. Dozvíme se o parazitech středověkých i současných, o parazitech cizokrajných a o těch, kteří pomáhají léčit různá autoimunitní onemocnění. Ve videu jsou zmíněny také geny a DNA a je ukázán pokus, jak se extrahuje DNA z cibule.
Za parazita se považují živé organismy, které trvale nebo po určitou dobu žijí na úkor jiného, většího organismu. Mezi střevní parazity, které člověka často sužují, patří například roupi. MUDr. Jiří Pešina hovoří o tom, kde se roupi nejčastěji objevují a proč je při léčbě třeba myslet i na osoby vyskytující se v těsné blízkosti nemocného.
Jak barvy vznikají a proč neexistují? Každý ví, že banán je žlutý. Barevnost ale vzniká pouze odrazem konkrétní části barevného spektra světla. Jsou tedy barvy vůbec skutečné? Barvu naše oko přijímá jako paprsek světla a poté je zpracována mozkem. Za schopnost barevného vidění vděčíme speciálním buňkám. Jiné kultury možná vidí barvy dokonce jinak než ta naše.
Jak mohou našim buňkám škodit viry? Ve videu si objasníme, jak vypadá mechanismus napadení buňky virem. Virus je parazit a ke svému rozmnožování potřebuje někoho dalšího. K namnožení mu mohou pomoci například buňky našeho těla. Virům se může podařit proniknout do DNA našich vlastních buněk, informace v této "knihovně genů" přepsat a buňku donutit, aby se chovala podle potřeb viru a pomáhala mu v dalším množení.
Angína je akutní zánět krčních mandlí a hrdla. Jedná se o onemocnění převážně bakteriálního a virového původu, které se šíří formou kapénkové infekce. Jaké jsou příznaky angíny, jak ji můžeme diagnostikovat a jak se léčí?
Primářka Renata Gaillyová z FN Brno popisuje, jaké jsou dědičné příčiny pro vznik rozštěpu rtu a patra u novorozenců. Ve druhé části se video přesune přímo na operační sál, kde plastická chirurgyně Jitka Vokurková opravuje jednostranný rozštep u novorozeného chlapečka. Při operaci je potřeba rekonstruovat správný tvar kůže, sliznice i svaloviny, aby se zajistil zdravý vývoj dítěte.
V lidské pokožce jsou buňky zvané melanocyty, které vytvářejí pigment melanin. Při vystavení slunečnímu záření produkují více melaninu, díky čemuž naše kůže tmavne. Melanocyty často vytvářejí barevné skvrny: pihy, mateřská znaménka a podobně. Pokud se však melanocyty začnou neřízeně množit, vzniká zhoubné nádorové bujení – melanom. S jeho léčbou nás seznámí náš přední dermatolog, prof. Petr Arenberger.
Většina z vás už asi tuší, že lidé mají čtyři krevní skupiny: A, B, AB a 0. Věděli jste ale, že je možné tyto skupiny změnit? Tým kanadských vědců našel metodu, která za pomoci střevní bakterie umí z kterékoliv skupiny vytvořit skupinu 0, tedy univerzálního dárce. Navíc tuto změnu dělá relativně spolehlivě a efektivně. Stále není ve všem jasno, možná ale tento výzkum v budoucnu výrazně pomůže při transfuzích krve. K tomu chybí ještě roky ověřování. A jak metoda kanadských vědců vypadá? A proč v tomto výzkumu nemohou vědcům pomoci zvířata? Vysvětlí Daniel Stach.
Občas se stane, že se dítě narodí předčasně. V pražské nemocnici U Apolináře se starají o děti, které se narodí třeba už ve 24. týdnu těhotenství, neváží ani jeden kilogram a vyžadují neustálou péči. V tomto poměrně mladém oboru patří místní lékaři ke světové špičce a podařilo se jim zachránit už mnoho takhle narozených dětí.
Jednou ze slabin starších lidí je i zhoršující se zrak. Často je problémem šedý zákal, tedy zakalená čočka v oku. Tento problém lze však rychlou operací odstranit, a tak může člověk i v 90 letech znovu vidět velmi dobře. Pro staré lidi je neméně důležité také psychické zdraví. K tomu přispívá, když mají kolem sebe milující rodinu, která jim pomáhá.
Krev obsahuje červené a bílé krvinky, destičky, krevní plazmu, a hlavně všechny potřebné živiny pro tělo. Toho využívají někteří parazité, kteří se krví živí. Co všechno nám může pít krev? Komáři, vši, blechy, různé mušky, ale také známá pijavka lékařská. Ta sice tak úplně neléčí, ale její kousnutí nám příliš neublíží. Jen pak ranka dlouho krvácí.
Kardiolog Vojtěch Melenovský, vedoucí Oddělení srdečního selhání v IKEM, vysvětlí ve videu rozdíl mezi pojmy infarkt a srdeční selhání.
12 755
718
4 330
1 209
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.