03:13
Sýček obecný je malá sova velikosti kosa. Dřív byl u nás k vidění i slyšení na každém rohu, ale dnes jich tu žije už jen několik desítek a je silně ohrožený. Jak to? Jak se zapojit do záchrany sýčka? A proč naši předkové věřili, že sýček přináší smrt? https://www.seznam.cz/
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Obyvatelé českých vod je seriál, který nás seznamuje s živočichy, kteří žijí v řekách i v rybnících. V této části se naučíme dělit ryby podle prostředí, kde žijí, a podle přijímané potravy. Naučíme se od sebe rozlišit pstruha a lipana, plotici, amura, kapra i štiku.
Jak změřit sedmimetrového a téměř 40 kg vážícího hada, který se brání a má ohromnou sílu? Rozhodně na to člověk nemůže být sám. Anakondy jsou mohutní, ale velmi zajímaví plazi, kteří si zaslouží naši pozornost.
V dokumentu o ptačím dětství a mládí sledujeme hnízdění čtyř druhů ptáků: vlaštovek, čápů, špačků a poštolek. Špačci mají plné hnízdo vajíček. Poštolka usedá na šest snesených vajíček. Čápi se střídají v sezení na vejcích.
Tento vzácný drobný živočich, který vydává nezaměnitelný zvuk, z našich krajin už málem vymizel. Zůstává v Beskydech, kde se ještě hojně pěstují ovce. Na nich je totiž závislý, protože vytvářejí ideální podmínky pro jeho život.
Některá zvířata spí celou zimu, třeba ježek nebo netopýr. Říká se jim praví zimní spáči. Dozvíte se, jakou péči ježkům nebo netopýrům poskytnou v záchranné stanici.
Velké bílé prase je nejrozšířenějším plemenem chovaným na celém světě. Chov prasat je důležitý především pro produkci masa a sádla. Nově je produkce výkalů prasat využívaná v bioplynových stanicích na spalování a tím na výrobu elektřiny. Medicínský výzkum se zaměřuje na transplatace a zde má své místo využití orgánů prasat.
Věděli byste, kdo to jsou hlavonožci? Kolik jich je, jak se pohybují a kde bychom je mohli najít? Ukážeme si zkameněliny nejstarších hlavonožců a povíme si, co všechno dokážou ti nejchytřejší z nich.
V dokumentu o ptačím dětství a mládí sledujeme hnízdění čtyř druhů ptáků: vlaštovek, čápů, špačků a poštolek. Špačci přilétají z teplých krajin a zpěvem si namlouvají samičky. Čapí hnízdo je zatím prázdné, i vlaštovky jsou stále na cestě z teplých krajin. Poštolky se namlouvají vysoko na nebi.
Pojďme se společně podívat na zoohádanku. Toto zvíře určitě znáte, jeho mléko je velice vydatné. Je to pěkný drsňák a místo, kde žije, má i ve svém jméně. Jeho trusem se topí, má velké rohy a kopyta. Co je to?
Jak asi může vypadat Krakonošova nebo Čertova zahrádka? Vydejte se s námi do Krkonoš, kde najdete mnoho botanicky vzácných lokalit. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Vysvětlení dopadů jaderné havárie na živé organismy. Vysvětlení rozdílů v následcích v případě jaderné katastrofy způsobené atomovou pumou a jadernou elektrárnou. V pasáži se také dozvíme, co je to radioaktivní spad.
Jak se zachraňují želvy? Práce mladé bioložky Hany Svobodové je fascinující odpovědí. Na neobydleném ostrově v Indonésii brání pytlákům sbírat vajíčka, zabíjet želvy kvůli výrobě suvenýrů z želvoviny, jinde vzdělává mládež či přesvědčuje místní politiky, že ochrana přírody má smysl.
Sysel obecný, dříve hojný hlodavec, patří v současné době mezi nejohroženější savce Evropy. Jeho přirozeným prostředím jsou stepi. Kultivací krajiny jeho bydliště mizí. Na záchranu tohoto hlodavce cílí např. projekt "Sysli na vinici", který podporuje české vinaře v hospodaření na vinicích tak, aby se v nich syslím populacím dobře dařilo.
Proč je důležité chránit ohrožené druhy zvířat? Stačí si uvědomit, že například vymřením jednoho druhu hmyzu se může snížit opylování určité rostliny a tím i její výskyt. Tato rostlina však může být zdrojem obživy pro další živočichy a tak dále. Změny v ekosystému by se tak mohly dotknout i člověka. Znalosti o ohrožených zvířatech jsou prvním krokem k jejich záchraně. Ve videu z cyklu Živé srdce Evropy budeme pozorovat rosničku zelenou v jejím přirozeném prostředí a dozvíme se o ní řadu zajímavostí.
13 956
796
4 752
1 355
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.