05:42
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Pořad seznamuje děti s jehličnatými stromy. Vysvětluje rozdíly mezi jehličnatými a listnatými stromy. Dále objasňuje, k čemu slouží šišky, proč je důležité sázet stromky a starat se o lesy. V pořadu jsou ukázány různé druhy jehličnatých stromů: borovice, smrk, jedle a modřín. Tak se pojďte podívat s námi.
Pořad seznamuje děti s listnatými stromy. Popisuje, jak se jmenují části stromu a k čemu slouží koruna, kmen, kůra nebo kořeny. Dále názorně ukazuje, co se děje s listy během celého roku, a odpovídá na otázku, proč jsou pro nás listy stromu tak důležité.
Zajímavosti přírody v měsíci dubnu. Představí se běžné jarní rostliny jako sasanky, dymnivky a prvosenky. U jednotlivých rostlin jsou popsány jejich lidové názvy, místa výskytu a charakteristické vlastnosti (např. jedovatost). Z živočichů jsou představeny hnízdící volavky popelavé či skokani a jejich vajíčka. Součástí videa je ukázka z jarního života prasat divokých.
Dokázali byste v zimě přečkat noc v přírodě bez moderních pomůcek? Umíte si postavit lesní přístřešek? A co rozdělat oheň? Slyšeli jste někdy, co je to KPZ? Jak získat vodu, když vám dojde? A víte, jak se říká umění přežít v přírodě?
Kde najdeme Přírodní park Sovinecko? Nachází se v pohraničním území v Nízkém Jeseníku. Tento kraj, který se rozprostírá na 199 čtverečních kilometrech, je bohatý na pestrou skladbu svých lesů. Právem byl v roce 1994 vyhlášen přírodním parkem. Zajímavý je také svými hlubokými údolími, kterým se zde lidově říká žleby.
Když děti učí telka! Pojďte se společně se žáky 1. ročníku podívat na louku. Ukážeme si, co vše na louce roste, a naučíme se jednotlivé květiny pojmenovat. Také se seznámíme s živočichy, které zde můžeme potkat, a podíváme se na průběh vzniku motýla. Na závěr si vyrobíme vlastní lezoucí housenku.
Nejhlubší propast u nás je právě ta Hranická. Říká se jí také Tajemná dáma. Víte proč? Dozvíte se nejen to. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Národní přírodní rezervace Praděd je největší přírodní rezervací v České republice. Má až 2 000 hektarů. Nachází se tady horský smrkový prales s nejhodnotnějšími lesními porosty. Vidět zde můžete například stromy s chůdovitými kořeny.
Pro orientaci v krajině používáme mapy. Map je mnoho druhů, nejčastěji se setkáme s turistickou mapou nebo plánky měst, která navštěvujeme na svých cestách. Proč se mapy pořád vytváří a kdo je dělá? Čemu se na mapách říká legenda?
Wifina nám v tomto díle rozšíří rozhled. Rozhledna je vyhlídková stavba s vyhlídkovým prostorem, který je výš než okolní terén, aby z něj bylo dobře vidět do okolí. Rozhledny mají nejčastěji tvar vysoké věže, najdou se ale i výjimky. U nás se rozhledny staví už přes 200 let.
Toulavá kamera nás zavede do Českého ráje, který patří mezi turisty k nejnavštěvovanějším lokalitám naší země. Možná ale nevíte, že před necelými sto lety nechybělo málo a celá oblast plná skal a vyhlídek mohla být pro běžné občany nepřístupná. Jedno ze zdejších nejromantičtějších míst – Mariánskou vyhlídku mine málokterý návštěvník. Jako na dlani z ní před sebou máte zříceninu hradu Trosky a Hruboskalské kamenné město i se zámkem, který býval sídlem majitelů zdejšího panství.
Vysvětlení, jak vznikaly mapy v minulosti a jak vypadá jejich tvorba dnes.
Nikdo z nás nechce být nemocný. Pro svoje tělo potřebujeme vitamíny, které se nacházejí v čerstvé zelenině a ovoci. A kde je vezmeme? Třeba si doma vypěstujeme řeřichu a na ní si pak pochutnáme. Budeme potřebovat navlhčenou vatu a semínka řeřichy.
Italské Tiramisu je mimořádně lahodný dezert, který je nepečený. Italové milují silnou kávu i piškoty a do moučníku přidali ještě jednu zvláštní přísadu. Jakou? to se dozvíte ve videu.
Jak je to s těmi sýry? Jíme sýr plesnivý nebo plísňový? A jak vlastně někoho napadlo jíst tento sýr? Došlo k tomu prý ve francouzské vesnici jménem Camembert. A zbytek je historie, kterou vám ukážeme v tomto videu.
Říká se, že všechny cesty vedou do Říma. Kdo vyrobil první sýr, se už dnes nedozvíme, ale jisté je, že Římané znali první recepty na trvanlivé sýry. Jak už to tak v dějinách gastronomie bývá, nejspíš za to mohla náhoda. Výroba sýra se pak s vojenskými výpady Římské říše rozvinula po celé Evropě.
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.