05:42
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Pořad seznamuje děti s jehličnatými stromy. Vysvětluje rozdíly mezi jehličnatými a listnatými stromy. Dále objasňuje, k čemu slouží šišky, proč je důležité sázet stromky a starat se o lesy. V pořadu jsou ukázány různé druhy jehličnatých stromů: borovice, smrk, jedle a modřín. Tak se pojďte podívat s námi.
Dokázali byste v zimě přečkat noc v přírodě bez moderních pomůcek? Umíte si postavit lesní přístřešek? A co rozdělat oheň? Slyšeli jste někdy, co je to KPZ? Jak získat vodu, když vám dojde? A víte, jak se říká umění přežít v přírodě?
Říká se, že všechny cesty vedou do Říma. Kdo vyrobil první sýr, se už dnes nedozvíme, ale jisté je, že Římané znali první recepty na trvanlivé sýry. Jak už to tak v dějinách gastronomie bývá, nejspíš za to mohla náhoda. Výroba sýra se pak s vojenskými výpady Římské říše rozvinula po celé Evropě.
Brďo se dozví o srdci mnoho zajímavostí. Třeba to, že nejtěžší srdce ze všech živočichů má modrá velryba. Váží neuvěřitelných 680 kilogramů, zatímco srdce zdatného muže má jen něco přes 300 gramů. Zjistí také, že když jsme rozrušeni nebo se bojíme, tluče nám srdce jako o závod. Víte, že máme srdeční chlopně a srdeční komory? Určitě jste se setkali s fonendoskopem, jak asi funguje?
Nejrozšířenějším sladidlem po celém světě je med, a to už tisíce let. Tipněte si, k čemu ho používala Kleopatra nebo staří Číňané? A víte, že jsme bývali medovou velmocí? A že s trochou medu hned, zesládne vám svět? Spousta dalších informací vás čeká v tomto díle.
Lociku setou známe už z vyobrazení v chrámech a hrobkách faraonů. A co to má společného se salátem? Egypťané vzývali vlastního boha salátu! A císař Augustus mu nechal postavit sochu. Kolumbus ho přivezl do Ameriky. Tohle a mnohem víc se dozvíte v tomto videu.
Průhonický park patří k největším přírodně krajinářským parkům v Evropě. Nachází se zde spousta exotických stromů, stoletých dubů i 8000 kusů rododendronů azalek ve 100 druzích. I díky tomu byl v roce 2010 přidán na seznam památek UNESCO. Park založil hrabě Arnošt Silva - Tarouca poté, co se oženil s dědičkou Průhonického zámku.
Věděli jste, kde u nás najdete jeskyně skřítků? Trpasličí jeskyně se skrývají v Doupovských horách. Skřítkové tu prý střežili poklady a pomáhali lidem. Co myslíte, najdeme je tam i dnes? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Už jste někdy viděli les napadený kůrovcem? Pojďte se podívat, co takový malý brouček dokáže napáchat za škody. Dozvíte se, jak se dá s takovým lýkožroutem smrkovým zatočit a co našim lesům pomáhá zvládnout jejich nájezdy. Kácet, nebo nekácet? Co si myslíte vy?
Nejhlubší propast u nás je právě ta Hranická. Říká se jí také Tajemná dáma. Víte proč? Dozvíte se nejen to. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Každý výletník je moc dobře zná. Pomáhají nám s orientací v krajině a ukazují nám cestu. Mají různé barvy: červenou, modrou, žlutou i zelenou. Víte o čem je řeč? Samozřejmě o turistických značkách. Dozvíte se, kudy kdysi vedla první vyznačená trasa a proč už ji na mapě nenajdete. Také zjistíte, jak jsou turistické značky staré, kolik kilometrů cest už bylo jimi vyznačeno a po jaké době dochází k jejich kontrole.
Město Dárdžiling je po celém světě známé především díky jednomu z nejdražších černých čajů na světě. Čím je tak výjimečný? Jak se v této oblasti pěstuje a dále zpracovává? Jaký vliv má na jeho pěstování zdejší horské klima?
Kde najdeme Přírodní park Sovinecko? Nachází se v pohraničním území v Nízkém Jeseníku. Tento kraj, který se rozprostírá na 199 čtverečních kilometrech, je bohatý na pestrou skladbu svých lesů. Právem byl v roce 1994 vyhlášen přírodním parkem. Zajímavý je také svými hlubokými údolími, kterým se zde lidově říká žleby.
Na našem území ze zdárně rozmnožují druhy živočichů, které se sem dostali vlivem člověka. Proč jsou pro přirozený biotop ohrožením? Čím škodí přírodě nutrie nebo hlaváč černoústý?
14 135
861
4 799
1 149
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.