01:03
Pasáž formou scénky a vysvětlení prezentuje brněnský hantec a jeho typické rysy. Uvádí použití některých slov, vysvětluje jejich význam a původ.
Miroslav Táborský představuje stěžejní dílo funkcionalistické architektury, vilu Tugendhat. Vila se nachází v Brně – Černých Polích a jedná se o první objekt moderní architektury v České republice a čtvrtý na světě, který byl zařazen mezi památky UNESCO.
V Moravském krasu jsou nejnavštěvovanější Punkevní jeskyně s plavbou po ponorné říčce Punkvě. Málokdo však ví, odkud se tato světoznámá říčka bere.
Věděli jste, že v České republice najdete největší propast ve střední Evropě? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Také vám někdy mraky připomínají zvířata nebo věci? My se na ně podíváme více vědecky. Jak souvisí mraky s koloběhem vody v přírodě? Jak vznikají? A jaké mraky vytváří člověk? Všechno, co jste chtěli vědět o mracích, najdete v našem videu.
Dnes budou Brďa zajímat kameny, horniny, krápníky, štěrk, oblázky, skály, kamenné stavby, základní kameny, krápníky nebo minerály. Dozví se třeba to, že i černé a hnědé uhlí jsou vlastně kameny a že beton je kámen vytvořený uměle. Použije barevné kamínky k tvorbě mozaiky.
Kam zmizela voda? Proč nemůžeme jet na vodu? Naše video provází skupinu dětí na cestě za poznáním oběhu vody a její zásadní rolí v naší krajině. Děti se pouštějí do pátrání po „ztracené" vodě a přicházejí na kloub tomu, jak ji udržet tam, kde je to potřeba,0 v půdě a zahradě. Vyvrcholením jejich snažení je vytvoření malého mokřadu na zahradě. Ne všichni z něho však mají radost.
Robůtek Kit s panem Baterkou se vydají do pouště, aby se přesvědčili, že i v poušti je voda. Kitovi se z nedostatku vody zdá sen o koloběhu vody. Stane se mrakem, dešťovou kapkou a nakonec se zase vypaří a stane se opět mrakem. Celé dobrodružství si prohlédněte v tomto díle ze seriálu Kosmix: Pod hladinou.
Máta pochází z latinského menthe, myšlení. Dříve se používala jako žvýkačka, proti bolesti hlavy, jako voňavka a údajně přinášela blahobyt i štěstí. Ale odkud se u nás máta vzala? Přesně to sice nikdo neví, ale to nebrání mátě, aby u nás rostla.
Pojďme se společně podívat na video, ve kterém se přiotrávila myš Rozárka. Myška není ve své kůži a naše pátrání zjistilo, že se otrávila preparátem proti blechám. Na drobné hlodavce se totiž musí používat jiné přípravky než na psy. Teď už to víme a myšce bude zase dobře.
Ve skulinách mezi kameny a pod břehem narazíme na bohatý vodní život. Pozorovat můžeme pstruha potočního nebo vranku obecnou. Ani chrostíci ve svých pevných schránkách nejsou před těmito predátory v bezpečí. Při troše štěstí narazíme na úklidovou četu potoka, raka kamenáče. Kdysi jich pod kameny bývaly tisíce.
Epizoda ukazuje záběry selat prasete divokého a během zimních měsíců dokrmovaných ptáků. Z rostlin jsou v epizodě představeny „doutníky“ v podobě orobince širolistého, který hojně porůstá břehové zóny rybníků. Dále je vysvětleno, proč kopřivy žahají a jaké je a bylo jejich využití například při výrobě lan a ve staročeské kuchyni pro přípravu velikonoční nádivky. Ukázány jsou i červené malvice skalníku poléhavého, který pochází z jihovýchodní Asie.
Toulavá kamera nás zavede do Českého ráje, který patří mezi turisty k nejnavštěvovanějším lokalitám naší země. Možná ale nevíte, že před necelými sto lety nechybělo málo a celá oblast plná skal a vyhlídek mohla být pro běžné občany nepřístupná. Jedno ze zdejších nejromantičtějších míst – Mariánskou vyhlídku mine málokterý návštěvník. Jako na dlani z ní před sebou máte zříceninu hradu Trosky a Hruboskalské kamenné město i se zámkem, který býval sídlem majitelů zdejšího panství.
Vypravte se s námi na zámek Vranov nad Dyjí. Když jej obléhali Švédové, chtěli odklonit tok řeky, ale přesto se jim ho nikdy nepodařilo dobýt. Kromě krásných interiérů, malovaných paravánů a orientálních salónků tady můžete vidět i minidělo, které oznamovalo čas oběda. Narazit zde můžete i na hroznýše královského.
Víte, podle čeho dostala Amatérská jeskyně své jméno a proč není přístupná veřejnosti? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Kolik druhů ohrožených rostlin je v naší republice? Jak takové rostliny chránit a co udělat proto, aby nevymřely úplně? Kde číhá pro rostliny největší nebezpečí? O tom všem si budeme povídat s kurátorem Botanické zahrady hl. m. Prahy panem Vlastíkem Rybkou, který má s ohroženými druhy rostlin bohaté zkušenosti.
14 112
861
4 794
1 146
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.