01:02
Pořad vysvětluje, co je to půda, jak vzniká a proč je pro nás důležitá.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Sýček obecný je malá sova velikosti kosa. Dřív byl u nás k vidění i slyšení na každém rohu, ale dnes jich tu žije už jen několik desítek a je silně ohrožený. Jak to? Jak se zapojit do záchrany sýčka? A proč naši předkové věřili, že sýček přináší smrt?
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Pořad seznamuje děti s jehličnatými stromy. Vysvětluje rozdíly mezi jehličnatými a listnatými stromy. Dále objasňuje, k čemu slouží šišky, proč je důležité sázet stromky a starat se o lesy. V pořadu jsou ukázány různé druhy jehličnatých stromů: borovice, smrk, jedle a modřín. Tak se pojďte podívat s námi.
Věděli jste, na kterém místě u nás najdete vzácný hořec panonský? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Věděli jste, jak loví larva mravkolva mravence? Dravé larvy mravkolva vytvářejí v písku nálevkovité pasti, do kterých chytají svou kořist – mravence. Ti z této důmyslné pasti nemají šanci uniknout. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Jak chovat potkany? Co mají rádi k jídlu? Co můžeme s potkany dělat a co se mohou naučit? Slyšeli jste už o Klubu potkanů? Pokud chcete chovat potkana, určitě byste do něj měli vstoupit i vy.
Věděli jste, že ostružiník moruška pamatuje dobu ledovou? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Kousek za Ostravou na řece Odře se nachází největší ptačí zimoviště Moravskoslezského kraje. Kromě tisíců kachen se tu na tahu zastavují vzácné druhy vodního ptactva. Potkat tu můžeme několik druhů racka, kormorány, lysky i labutě. Odkud jednotliví ptáci pochází a čím se živí?
Nahlédněme společně, jak to chodí u čápů, kteří se právě vrátili z Afriky. Radují se, že se potkali se svojí polovičkou, se kterou po námluvách začnou stavět hnízdo. Jakmile ho mají, pracují na jeho zaplnění vajíčky. Uslyšíte, jak se namlouvají klapáním zobáku.
Louky plné barevných květů, až oči přecházejí. Najdete je v Krkonoších. Přestože není jednoduché o podobné louky pečovat, tady se to daří. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Nedaleko nádrže Nové Mlýny se úspěšně zabydlily želvy bahenní. Jestli byly želvy v české přírodě původním druhem, nikdo neví. Obchodovalo se s nimi už 17. století. Přesto z naší přírody zcela vymizely. V roce 1989 proběhl pokus o jejich opětovné vysazení do volné přírody. Život želv je plný hrozeb. Vejce musí vydržet v podzemí celý rok a kruté je i přezimování. V minulosti tento vzácný obojživelník žil v několika lokalitách u nás. Nyní tento druh přežívá v České republice jen tady.
Pojďme se společně podívat na video s lenochodem, který žije převážně v korunách stromů. Nejvíce se mu líbí v tropických pralesích Jižní a Střední Ameriky. Toto zvíře nemá potřebu se hýbat příliš rychle. Po zemi se pohybuje jen zřídka a velmi legračně, v podstatě se plazí.
Marabu rozhodně v Africe nepřehlédnete. Má rozpětí křídel až tři metry, takže vám dokáže pěkně zatarasit cestu. Mohli byste ho uvidět i z letadla, vyletí totiž do pořádné výšky. Přestože je příbuzný čápa, živí se spíše jako sup. Oba požírají mršiny, ale dokážou se o ně podělit. Africká příroda je fascinující organismus. Druhý největší a zároveň nejteplejší kontinent světa. Proto se neváhejte vydat za dalším dobrodružstvím právě sem.
Lyžařská helma, srp a nahrávka s kozím mečením. Stačily by vám tyto indicie, abyste zjistili, o kterém lesním zvířeti bude ve videu řeč? Je považováno za předchůdce naší kozy domácí a původem je ze starověkého Řecka. U nás se začalo toto zvíře objevovat zhruba před 150 lety. Tak co, už víte?
Věděli jste, proč jsou pro roháče obecného životně důležité odumírající stromy? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Kdo by chtěl doma chovat nějaké neobvyklé zvíře, může zkusit třeba dikobraza. Na první pohled možná vypadá trochu nebezpečně, s notnou dávkou trpělivosti jej však lze i vycvičit a získat si jeho důvěru. Chovateli Tomáši Ringelovi se to podařilo.
12 686
702
4 214
1 151
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.