11:49
Sýček obecný je malá sova velikosti kosa. Dřív byl u nás k vidění i slyšení na každém rohu, ale dnes jich tu žije už jen několik desítek a je silně ohrožený. Jak to? Jak se zapojit do záchrany sýčka? A proč naši předkové věřili, že sýček přináší smrt? https://www.seznam.cz/
Optických iluzí zná lidstvo spousty, od přírodní fata morgány po iluze vytvořené člověkem. Různě tvarovaná tělesa v kombinaci se zrcadlem vytvářejí optické klamy, u kterých záleží na úhlu pohledu. Jeden trik si můžete vyzkoušet i doma. Uvidíte také iluze, které se velmi dlouho používají při animacích.
Obyvatelé českých vod je seriál, který nás seznamuje s živočichy, kteří žijí v řekách i v rybnících. V této části se naučíme dělit ryby podle prostředí, kde žijí, a podle přijímané potravy. Naučíme se od sebe rozlišit pstruha a lipana, plotici, amura, kapra i štiku.
Znáte zvíře, které slyší, i když nemá uši? Zajímá vás, jak vypadá vnitřní ucho nebo zvukovod a chcete vědět, jak si vyrobit domácí telefon? Proč někteří lidé hůře slyší? Brďo se zajímá o sluch jako jeden z lidských smyslů.
Lidé a psi mají mnoho společných rysů a vlastností. Jejich historie je úzce provázaná a vztah člověka s domestikovaným psem prošel v dějinách lidstva řadou změn. Jednou z nich je vznik různých plemen psů, ke kterému došlo křížením a šlechtěním různých ras. Na příkladu šlechtění se dá ukázat Darwinova evoluční teorie o původu druhů.
Moment, kdy lidé domestikovali a osedlali koně, je pro lidstvo historickým milníkem. Na počátku byl kůň pouze loveným zvířetem, později se stal na několik tisíciletí dopravním prostředkem a pomocníkem při práci. Lidé v dějinách využívali koně k různým činnostem, např. pro vojenskou jízdu, pro zábavu, závody… Věděli jste, že kůň má stejné smysly jako člověk?
Dřevo, surovina všech dob. Dřevorubci dokážou pokácet strom tak, aby spadl tam, kam chtějí. Dnes ale s těžbou dřeva v lese pomáhá harvestor, který dokáže strom pokácet, odvětvit a pořezat dříve a bezpečněji než parta dřevorubců. A s odvozem pořezaného dřeva nám pomůže vyvážecí souprava. Nasaďte si helmu a vyrazte s námi do lesa! Ať žije technika!
Věděli jste, jak a proč se stal sysel obecný z polního škůdce ohroženým druhem? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Špagety z cukety? Zní to hezky a taky to výborně chutná. Cuketu můžeme nejen vařit, smažit nebo zapékat, ale jsou z ní i výborné placky, polévka, omáčka a dokonce se z ní dají vyrobit cuketové chipsy nebo upéct buchta. A odkud se k nám tahle multifunkční dobrota dostala?
Historie žvýkaček je opravdu pestrá, žvýkáme už přes 9000 let. Co žvýkali staří Řekové a proč? A co severoameričtí Indiáni? Jaké bylo složení žvýkaček v různé době v různých částech světa a jak vznikly ty dnešní, se dozvíte v tomto díle.
Víte, co je to vlastně smoothie? A jak dlouho už smoothie lidé připravují? To a spoustu dalších informací se dozvíte v tomto díle.
Dorotka se věnuje aktivitám, které má ráda, ale papoušek jí vždy potřebuje dokazovat, že vše umí lépe než ona. Povyšuje se nad ni a dme se pýchou. Taková situace samozřejmě není Dorotce vůbec příjemná. Jak to celé dopadne? Podívejte se.
Seriál Minuty z Krkonoš (2014) vypráví příběh kůrovce. Představí nám život brouka, který při přemnožení působí nejen v našich lesích velké škody.
Proč je důležité chránit ohrožené druhy zvířat? Stačí si uvědomit, že například vymřením jednoho druhu hmyzu se může snížit opylování určité rostliny a tím i její výskyt. Tato rostlina však může být zdrojem obživy pro další živočichy a tak dále. Změny v ekosystému by se tak mohly dotknout i člověka. Znalosti o ohrožených zvířatech jsou prvním krokem k jejich záchraně. Ve videu z cyklu Živé srdce Evropy budeme pozorovat orla mořského v jeho přirozeném prostředí a dozvíme se o něm řadu zajímavostí.
Věděli jste, jak loví larva mravkolva mravence? Dravé larvy mravkolva vytvářejí v písku nálevkovité pasti, do kterých chytají svou kořist – mravence. Ti z této důmyslné pasti nemají šanci uniknout. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Celer byl pěstován jako vzácná rostlina tisíce let. V Egyptě se těšil mimořádné úctě. Byl využíván nejen pro léčivé účinky, ale také byl využíván jako smuteční rostlina. Jenže pak lidé poznali spousty dalších výhod téhle rostliny a dnes se třeba v Řecku celer považuje za rostlinu štěstí. S historií celeru se seznámíte v tomto díle.
14 063
796
4 777
1 363
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.