02:43
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
V rozhovoru s odborníkem se dozvíme o procesech ohrožujících půdu (degradace půdy, eroze) a o způsobech, jak ji chránit. Jen v České republice denně ubývá tolik půdy, kolik odpovídá asi 20 fotbalovým hřištím. A i ta, která zůstává, ztrácí svoje vlastnosti. Jak a proč se to děje? Jakou roli v tomto procesu hraje člověk? Proč bychom vlastně měli půdu chránit? Jak se s půdou nakládalo v minulosti? A co si z toho můžeme vzít my dnes?
Proč je naše planeta v ohrožení? Brďo zjišťuje, jak člověk svým chováním ohrožuje životní prostředí. Znečišťování ovzduší, nešetrné hospodaření s vodou, velké skládky odpadu, používání umělých hnojiv, kácení pralesů a další problematické chování mají různé následky, jako je například vymírání různých druhů živočichů, oteplování planety a další. Co s tím?
Používáte plasty? Určitě, jako každý v naší zemi. A třídíte plastový odpad? Proč je to tak důležité? Každý rok se do oceánů dostane asi 12 milionů tun plastu. Tyto plasty zabijí ročně až 100 tisíc mořských živočichů. I vy můžete pomoci, podívejte se jak.
Zažili jste ten pocit, když jste pro své dítě neměli po ruce odpověď? Ukážeme vám svět dětskýma očima a odpovíme: Proč vyhazujeme odpadky?
Odpadky jsou tu s námi od nepaměti. Jak je zpracovával pračlověk? Kdy a kde vznikaly první skládky? Jak se likviduje odpad na skládkách dnes a co je to ekologie? Brďo to všechno podrobně prozkoumá.
Dnes si můžeme obléknout to, co se nám líbí. Většinou se řídíme podle počasí, ale existují také určitá pravidla, která dodržujeme. Do divadla určitě nepůjdeme v plavkách a na plovárnu ve společenských šatech. Brďo nás stručně seznámí s historií oblékání. Dozvíme se, jak vznikl deštník, a také uvidíme, jak přišít knoflík.
Pasáž o tom, že popotahovat se nemá. Vysmrkat se je slušnost.
Tentokrát zažijeme na lodi opravdové dobrodružství! Jak se musí posádka lodi zachovat, když v dálce spatří ledovec? A jak to v lodi funguje, když je potřeba rychle zastavit? Prozkoumáme společně loď skrz naskrz!
Mohou holky bojovat? Co má být všechno v evakuačním zavazadle? Když budeme muset taky utéct, budu si moct vzít s sebou hračky? Nejen tyto otázky pokládají dnes a denně děti svým rodičům i učitelům. Jak s dětmi mluvit o válce, aby rozuměly tomu, co se děje, ale zároveň se cítily v bezpečí? K tématu hovoří dětská psycholožka z Linky bezpečí Hana Nečina Vaníčková.
Josef Ressel byl původně lesníkem, který se do paměti lidí zapsal především jako vynálezce. Jeho největším vynálezem byl určitě lodní šroub, ale pracoval i na vylepšení kompasu nebo sestrojení buzoly. Uznání za jeho práci se mu dostalo až devět let po jeho smrti a dodnes je po něm pojmenována například Resslova ulice v Praze.
Pořad přibližuje život dětí u ruského Oněžského jezera.
Pokud rádi jíte, pak víte, že jídlo musí být nejen chutné, ale také zdravé a musí dobře vypadat. Být profesionálem ve vaření je druh umění. Právě šéfkuchařem by se chtěl stát dvanáctiletý Vojta. Společně s ním se seznámíme s Alešem Řezníčkem, zástupcem šéfkuchaře jednoho předního pražského hotelu. Podíváme se do hotelové kuchyně, Vojta se bude ptát na klady a zápory tohoto povolání.
Pojďme se společně podívat na video o leteckém trenažéru. Je to simulátor pro budoucí piloty. K létání s malými letadly stačí absolvovat kurz trvající několik měsíců. Pro pilota je velmi důležitá znalost matematiky, fyziky a také anglického jazyka. Létání je jeden z nejbezpečnějších druhů dopravy.
Tentokrát se zaměříme na mýty týkající se zoologických zahrad. Konkrétně nás bude zajímat, zda jsou zvířata v ZOO jenom pro naši zábavu nebo jestli se třeba nenudí. Jak vnímají lidské návštěvníky a jestli nemají chuť utéct do volné přírody. Co myslíte vy?
Epizoda představuje labutě velké jako vodní ptáky především zámeckých parků. Dále se představují šumavští rysi, na které je vzácnost narazit. Je vysvětlena zimní strategie přežití hmyzu, který dokáže omezit svůj metabolismus během zimního období a přežívat ve stavu diapauzy (larvy, vajíčka i dospělci hmyzu). Z rostlin se pak představí časně kvetoucí čemeřice černé či původně v parcích vysazované severoamerické zeravy.
Víte, jak velké rozpětí křídel má naše největší sova? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Tajemný svět lišejníků nám představí seriál Minuty z Krkonoš. Dozvíme se spoustu zajímavostí například o těle lišejníku, stélce, která je vlastně doživotním partnerstvím řasy a houby.
12 231
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.