Sexualita lidí s mentálním postižením je v českých poměrech stále velkým tabu. V oblasti sexuální výchovy, partnerského života a otázek s tím spojených existuje spousta otazníků. Právě proto vznikl v roce 2008 krátký animovaný film „O sexu“, kde se zábavnou a přijatelnou formou mohou mentálně postižení lidé dovědět o základech anatomie, antikoncepce či normách chování. Je vhodný jako instruktážní materiál pro lidi s mentálním handicapem, pro pracovníky v sociálních službách nebo jako zdroj informací z oblasti sexuální výchovy ve školách.
První sex může být fajn, anebo taky ne. Začátek sexuálního života bývá snad pro každého citlivou situací. Co všechno se hodí vědět dopředu, proč se neinspirovat pornem a proč není dobré mít přehnaná očekávání ani zbytečný strach? A nezapomeňte, že v Česku je sex legální až od 15 let.
Jak si to nejen v posteli udělat o něco lepší? Masturbace nám přináší příjemné pocity a také poznání vlastního těla. To, co se nám líbí, můžeme využít při sexu s partnerem / partnerkou. Sex nám také může zpříjemnit či ozvláštnit celá řada sexuálních pomůcek, ale i různé kinky a fetiše. Pokud souhlasí všichni zúčastnění, představivosti se meze nekladou. Ale nezapomeňte, že v Česku je sex legální až od 15 let.
Jak vypadá znakový jazyk pro neslyšící a je těžké se jej naučit? Jarda Švagr vás naučí nová slovíčka a gesta znakové řeči, která usnadní komunikaci v rodině nebo s lidmi se zdravotním handicapem. Zvládnete to také?
Desetiletý časosběrný projekt Ptáčata je o třídě dětí z okraje společnosti. Společně sledujeme desetiletý vývoj hezoučké dívenky Jany, adoptované v pěti letech romskou rodinou. Kvůli své nezkrotné povaze a potížím se soustředěním si však často těžko hledala cestu ke svým spolužákům. Velmi blízko měla jen k sestřenici Alence. Jak zvládne Janička období dospívání, změnu třídního učitele a přechod na střední školu? Dokáže se přiblížit své biologické rodině?
Transsexuálové Denny, Tereza, Kristián a Petra vyprávějí o své životní proměně. Někteří z nich své tajemství skrývali desítky let. Změnu pohlaví řeší hormonální léčbou a chirurgicky. Celková přeměna trvá několik let, je časově náročná a fyzicky zatěžující. Jak moc pro ně byla tranzice náročná a jak se ke změně postavila jejich rodina, přátelé a okolí?
„All you need is love" aneb je jedno, zda jsou rodiče hetero-, nebo homosexuální, biologičtí, nebo pěstouni. Alespoň na tom se shodla moderátorka pořadu Protivný sprostý matky (2021) s hosty, dvěma otci, kteří mají v pěstounské péči tři děti. Jak probíhala jednání s úřady, než jim byly děti svěřeny?
Inkluze neboli společné vzdělávání probíhá i na úrovni žáků cizinců a žáků s odlišným mateřským jazykem. Jak pohlížejí žáci na skutečnost, že jejich spolužák pochází z ciziny? Přináší přítomnost žáka cizince nějaké obohacení pro život ve třídě? Co naopak znamenal příchod do České republiky pro samotné žáky cizince? Museli se potýkat při nástupu do školy s jazykovou bariérou? A co je pro ně v češtině nejtěžší? O zajímavé zkušenosti se podělí i učitelé, kteří jsou sami cizinci.
Matka tří dětí, hudebnice a spisovatelka Natálie Kocábová se podělila o svou cennou zkušenost, jaké to je, "když se matce podělá život". Jak může rozvod pomoci s vyřešením minulosti? Nebo s přebudováním svého já?
Matka Simona z malé obce u Jihlavy sama vychovává dvě děti. Starší Dany začíná v 15 letech proměnu z chlapce na dívku. Má za sebou konečný verdikt sexuologů, že je dívka v chlapeckém těle, a nastupuje na hormonální léčbu. Simona vzpomíná nejen na coming out své dcery, ale také na vyrovnání se s reakcemi okolí, na období depresí, šikany a nepochopení ze strany školy.
Uběhlo 13 dní od střeleckého útoku ve škole a tlak všech stran ukázat na jednoznačného viníka sílí. Koho zvolí florbalový tým? A rodina střelce Tondy? A koho Mája nebo Nessa?
Televizní vysílání pomáhá mnohdy divákovi „správně pochopit" různé skutečnosti, například jaké jsou jiné lidské rasy a jiná etnika. Blackface je fenomén, kdy bělošský herec hraje černocha s černě nabarvenou tváří čili make-upem. S jakými dalšími netolerantními a rasistickými kousky má zkušenost československá a česká televizní a filmová tvorba? Tomu se blíže věnuje dokumentární seriál TeleRevize.
Dnešní doba se vyznačuje velkou snahou o korektnost. Zvlášť silně se to projevuje ve způsobu, jakým se vyjadřujeme o nejrůznějších sociálních, kulturních nebo národnostních skupinách. Člověk si musí dávat dobrý pozor, jak skupiny odlišujících se lidí označuje, aby to nevyznělo urážlivě. Nejinak je tomu u tělesně postižených občanů. Nebo bychom měli říci invalidních? Či snad handicapovaných? Pojďme si na tu správnou terminologii posvítit.
Neslyšící učitelka českého jazyka pro neslyšící a zejména matka několika dětí popisuje, jak vypadá role matky se zdravotním omezením. Naučí se dítě neslyšících rodičů dříve mluvit, nebo znakovat? A jak s ním pracovat? Jaký způsobem zdravotní handicap matky ovlivňuje vzájemný vztah s dětmi?
Ukázka z minisérie České televize Pět let (2022) zachycuje jednání Terezy se zástupci nakladatelství o propagaci její knihy, v níž otevřeně popisuje trauma ze znásilnění. Tereza čelí morálnímu dilematu: má se řídit strategií nakladatelství a veřejně vystoupit jako oběť sexuálního násilí, aby podpořila úspěch knihy? Nebo má odmítnout medializaci svého příběhu a riskovat, že její svědectví nebude bráno vážně a kniha zapadne?
Masmédia neboli masová média jsou sdělovací prostředky, které oslovují velké množství příjemců. Řadí se mezi ně televize, noviny, rozhlas a internet. Informace, které jsou v nich uveřejněné, je potřeba vždy dobře ověřit z více zdrojů. Bulváru, dezinformacím a fake news člověk snadno naletí. Své o tom ví Sára a její rodina. Co je pravdy na tom, že v jejich městě řádí obří krvelačný králík?
13 560
758
4 615
1 321
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.