09:27
Jiří Voskovec, Jan Werich a Jaroslav Ježek společně vytvořili v Osvobozeném divadle legendární satirická představení. Po Mnichovu byla činnost divadla zastavena, což pravděpodobně hlavním aktérům zachránilo život. Jak se vyvíjela jejich společná kariéra po válce?
Popis života Karla IV. od jeho šestnácti let až do jeho smrti. Pořad popisuje jeho vládu i zakladatelskou činnost s důrazem na hrad Karlštejn.
Pasáž pomocí příkladových vět vysvětluje pravidla shody přísudku s podmětem.
Legendární umělecká dvojice Suchý–Šlitr se léta pojila s divadlem Semafor. Společně skládali písně jak pro sebe, tak i pro ostatní zpěváky. V rozhovoru z roku 2009 vzpomíná Jiří Suchý na svého kolegu, který svět opustil v roce 1969.
Kavárny jsou společenský fenomén moderní doby. Již v době secese byly kavárny součástí společenského života, ale teprve po první světové válce se staly jeho centrem a zrodila se zde také tehdejší populární hudba, jazz a swing.
Divadlo Semafor (SEdm MAlých FORem) Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra bylo populární už od premiéry první hry Člověk z půdy. Netrvalo dlouho a písničky této autorské dvojice se zpívaly od Šumavy k Tatrám.
Demonstrace z 28. října 1939 vyvolala řadu odvetných kroků ze strany nacistického Německa. Jaký byl osud studentů, kteří byli po demonstraci zatčeni a internováni v koncentračním táboře Sachsenhausen? A jakou má souvislost s prvním mezinárodním dnem studentstva zorganizovaným ve Velké Británii 17. listopadu 1941? O tom více v pořadu Historie.cs.
Pořad o hilsneriádě ukazuje rozhovor soudního rady Reichla se závodčím Klenovcem o Hilsnerovi. Zvítězí pověry, nebo spravedlnost?
Dosud žádná opera nevyvolala takové nadšení všech Pražanů jako v roce 1786 Figarova svatba uvedená v Nosticově divadle. V hledišti seděl i její autor Wolfgang Amadeus Mozart, kterého dojaly ovace plného sálu. Třetí díl televizního seriálu F. L. Věk podle stejnojmenného románu Aloise Jiráska se věnuje návštěvě Mozarta v Praze i slavnému divadelnímu představení.
Co vše spadá pod pojem kultura a jaký cíl si klade umění? Na tyto otázky dostane odpověď Sára a její rodina při domácím inscenování rockové opery. Zjišťují například, že umění má mnoho podob a že každému se líbí něco jiného. Nejde však jen o zábavu. Umění může mít různé funkce: provokovat, zneklidňovat či vyvolávat debaty. Pro tvůrce je pak zásadní samotná radost z tvoření.
Emoce nejen umělce inspirují, ale emoce obsažené v uměleckých dílech mohou také léčit. I tvůrčí proces samotný může léčit. A to nejen tvůrce samotného, ale i toho, kdo umělecké dílo vnímá. Máme na mysli jak léčbu duše, tak těla. Léčba duše je zároveň i tvůrčím procesem, jak potvrzují mnozí psychoterapeuti ze zkušeností z muzikoterapie, zvukoterapie, arteterapie a dalších psychoterapií. Emoce a umění jsou zkrátka spojené nádoby.
Adam Václav Michna z Otradovic byl jedním z nejvýznamnějších českých barokních skladatelů a básníků 17. století. Psal především duchovní hudbu s vlastními básnickými texty. Řadu písní napsal pro literátské bratrstvo, ve kterém se sdružovali neprofesionální kostelní zpěváci a hudebníci z řad měšťanů a řemeslníků. Mnoho jeho písní zlidovělo a některé z nich, především písně vánoční, jsou oblíbené dodnes.
Jedním z mnoha restaurátorských počinů akademického malíře, grafika a restaurátora Davida Franka je faksimile Vyšehradského kodexu, pro jehož věrné napodobení vytvořil i vlastní pergamen. Podobně postupoval i po nalezení překrásně iluminovaného zlomku latinského překladu Dalimilovy kroniky, který zakoupila Národní knihovna České republiky v Paříži dne 17. března 2005.
Cena Hanse Christiana Andersena je udělována autorům knih za celoživotní tvorbu pro mladé čtenáře. Jejím nositelem se stal v roce 2011 také Petr Sís. Zařadil se tak po bok pouhých tří dalších českých nositelů této prestižní ceny. Podívejte se, co na jeho tvorbě porota ocenila.
Pivovar. Sládek a Vaněk. Šéf a jeho podřízený u něj na koberečku. Ale kdo má moc? Který z nich je vlastně svobodný? Drama Václava Havla „Audience“ představí Radúz Mácha a Filip Kaňkovský. Video vzniklo v produkci Knihovny Václava Havla.
Reportáž, která vznikla u příležitosti úplného vydání Bondyho románu, přináší informace o antiutopické próze z roku 1974, o níž hovoří zejména editor Martin Machovec. Jedná se o vyznání pro komunitu známou jako český underground. Machovec hovoří také o básníkovu vlivu na českou hudební scénu a zhudebňování jeho textů. V neposlední řadě je prostor věnován vlivu Bondyho díla na tehdejší čtenáře v normalizačním Československu.
13 495
756
4 598
1 305
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.