03:13
Tématem je česká hymna, její historie, rozbor i poslech. Pasáž také vysvětluje, že každá národní hymna je nejen píseň nebo hudební skladba, ale také důležitý státní symbol.
Po německé invazi do Polska začíná druhá světová válka. Hitler postupně obsazuje další evropské země. Jakou roli sehráli v této době čeští vojáci, především v Anglii a Sovětském svazu?
V animované ukázce je zábavnou formou zachycen vznik a fungování Československa jako demokratického státu. Soustředí se i na otázku národnostních menšin.
Roku 1949 přijalo Československo podle sovětského vzoru tzv. pětiletku neboli pětiletý hospodářský plán. Jednalo se o státní plánování výroby i zemědělství. Ukázka z dobového zpravodajství o první pětiletce.
Bezpečnostní analytik a diplomat otevírají otázky aktuálního směřování politické propagandy na poli Evropské unie. Co je dle nich klíčové pro Českou republiku, naše občany, ale i Evropu jako celek? Zmíněn bude i rozdíl mezi propagandou a dezinformacemi a význam Evropské unie pro bezpečnost celého společenství.
Dezinformace představují jeden z nejzávažnějších problémů dnešní doby. Jsou to systematické, úmyslné a klamavé zprávy ohrožující uživatele sociálních sítí a internetu. Ovlivňují nejen jedince, ale i skupiny a masy. Jejich autorům a autorkám jde o různé věci, vlastní prospěch, šíření paniky a nenávisti, podrývání občanské společnosti i demokracie.
Tři desítky osobností hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci. Sociální sítě se v posledních letech stávají nejen komunikačním prostředkem, ale také stále mocnějším politickým nástrojem sloužícím k manipulaci a ovlivňování veřejného mínění. Často narážíme také na pojem hybridní válka, který sice není nový, ale s nástupem internetu získal zcela nový rozměr.
V rozhovoru s lektorkou mediální výchovy zaznívá, s čím dnešní žáci nejčastěji bojují v oblasti práce s informacemi a sociálními sítěmi. Diskutuje se o jejich schopnosti vyhledávat na internetu, o specifikách dětského přístupu k online obsahu a o míře povědomí o algoritmech a fungování digitálních platforem. Součástí rozhovoru je i téma vlivu influencerů a způsob, jakým mladí lidé přijímají jejich obsah. Lektorka zároveň nabízí srovnání mediální gramotnosti v Česku a v dalších evropských zemích, což umožňuje nahlédnout do situace v širším kontextu. Rozhovor je vhodným zdrojem pro reflexi aktuálních výzev digitální doby ve vzdělávání.
Plánovaná ekonomika komunistického režimu nedokázala zajistit často ani základní potřeby občanů. Prázdné pulty obchodů a neustálé shánění spotřebního zboží od oblečení přes nábytek až po elektroniku bylo součástí tehdejšího každodenního života. Bývalá redaktorka Československé televize Eva Kotvová vzpomínala v rámci projektu Redaktoři (2025) na svoji práci pro zpravodajskou ekonomickou redakci, ve které měla na starosti právě maloobchod.
Bývalý redaktor Československé televize Pavel Dumbrovský vzpomínal na kompromisy, které musel ve své profesi udělat směrem k socialistické diktatuře. Dokumentární projekt Redaktoři (2025) tematizuje i stinné stránky fungování médií. Otevřete se žáky a žákyněmi téma morálních dilemat zaměstnanců médií pracujících v podmínkách vlády jedné strany.
Jak zaznamenaly kamery státnickou návštěvu prezidenta Novotného na Slovensku? Podívejte se na archivní záběry z roku 1963.
Ukázka z televizního vysílání ze 30. dubna 1986 je příkladem zpravodajského pokrytí výbuchu v Černobylské jaderné elektrárně v Československu v prvních dnech po havárii. Video obsahuje přejatou, tlumočenou zprávu ze sovětského zpravodajství obsahující obecné informace o události, o průběhu záchranných a sanačních prací a také dobovou fotografii poničené budovy elektrárny. Druhá část videa obsahuje zprávu z ČTK informující diváky o monitorování radiační situace v Československu.
Co všechno prozrazuje krajina pohraničních vojenských újezdů? Co nám o minulosti říkají druhově nejpestřejší části krajiny – bezlesé enklávy – přirozené i ty vytvořené lidmi? Jaká tajemství ukrývají pastviny, kterým se vojenské střelnice a dopadové plochy munice tolik podobají? Vojenský újezd způsobil zánik mnoha sudetských vesnic, ale stromy a jejich uspořádání prozrazují, že tady se žilo.
I když se při spojení slov motocykl a Československo mnohým z nás vybaví JAWA, v období první republiky fungovalo na území ČSR na 130 výrobců motocyklů. Úroveň jejich výrobků byla překvapivě vysoká a dnešní výrobci by se od nich mohli učit. Díky nadšencům se nám řada těchto veteránů dochovala dodnes i v soukromých muzeích.
Hned po vzniku Československa v roce 1918 musela rychle se tvořící armáda nového státu válčit. Zásadním problémem byla totiž nejasná slovensko-maďarská hranice a neochota Maďarů území Slovenska vyklidit. Konečnou podobu československo-maďarských hranic určila až versailleská mírová konference.
V druhé polovině 19. století odešlo z rakouské monarchie asi šestnáct tisíc Čechů kvůli těžkým životním podmínkám. Zvláště je lákalo velké množství levné zemědělské půdy a další výhody, které jim slibovalo carské Rusko. Na Volyni vzniklo mnoho českých vesnic, další část Čechů se usadila v již existujících sídlech. Češi sem přinesli své zkušenosti i znalosti a podstatně přispěli ke zvýšení hospodářské a kulturní úrovně. Podívejte se na stručnou historii počátku jejich působení na Volyni v pasáži z dokumentu Volynští (2013).
13 615
866
4 836
1 159
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.