07:35
Pasáž seznamuje s důvody, průběhem a důsledky měnové reformy v roce 1953. Ukazuje i reakci obyvatelstva včetně největšího protestu, který se konal v Plzni. Šlo o první významné vystoupení proti režimu v sovětském bloku.
Státní plánování byl systém, kterým komunistický režim řešil téměř vše. Své počátky má v poválečné době a u jeho počátků byla i měnová reforma v roce 1953. Ta ukončila přídělový lístkový systém, ale sebrala většině obyvatel jejich úspory.
Československo po nástupu komunistického režimu v roce 1948 mělo stále přídělový systém. Zrušen byl až v roce 1953 při kontroverzní měnové reformě. Hospodářství padesátých let bylo poznamenáno kolektivizací zemědělství a preferencí těžkého průmyslu. Podívejte se na obraz reality československého hospodářství na pozadí příběhu firmy vyrábějící slavné a tradiční olomoucké tvarůžky.
V roce 1953 proběhla v Československu měnová reforma. Jejím cílem bylo ukončit přídělový systém a potlačit černý trh, reálným důsledkem ovšem bylo znehodnocení úspor lidí a snížení jejich životní úrovně. V Plzni se v reakci na reformu odehrály dělnické protesty, které byly násilně potlačeny.
Měnové reformě z roku 1953 předcházela změna v hospodářství. Od války existuje přídělový systém, trh je vázaný i černý. Reforma měla být utajena, ale to se zcela nepodařilo. Podívejte se na stručný obraz československé poválečné ekonomiky.
Jaké byly důvody měnové reformy v Československu v roce 1953? V pasáži je vysvětleno, proč muselo k reformě dojít, je popsána její příprava, průběh i fatální důsledky. Zmíněny jsou i protesty, které například v Plzni měly i politický podtext.
Vraťme se ve zkratce k počátkům televizní reportáže. Jak vypadaly první reportáže zahraničních televizních stanic a Československé televize? Nahlédněte do televizní historie a podívejte se například na první přesun nemovité památky v tehdejším Československu.
Byly u nás sovětské jaderné zbraně, nebo nebyly? Jaké pro tuto otázku existují argumenty? A jaké stanovisko zaujali k této problematice komunističtí funkcionáři po roce 1989? To se pokusí blíže objasnit historici v pořadu Historie.cs.
Pavel Tigrid, slavný český spisovatel a publicista, strávil většinu svého dlouhého života v exilu. Po svém návratu do již svobodného Československa se brzy stal poradcem prezidenta Václava Havla. V roce 1994 byl jmenován ministrem kultury. Funkci zastával dva roky, ale podle svých slov v ní byl spíše nešťastný.
Viktor Heller byl sokolským náčelníkem a organizoval všesokolské slety. Za druhé světové války pracoval v odboji, byl zatčen gestapem a vězněn. Po válce odmítl vytvořit místo Sokola novou sjednocenou tělovýchovnou organizaci a organizovat spartakiádu, i když se za odměnu mohl stát ministrem. Nesouhlasil s trestem smrti pro Miladu Horákovou. Pronásledovala ho StB a ve vykonstruovaném procesu proti vedoucím činitelům Sokola byl odsouzen na deset let.
Roku 1949 přijalo Československo podle sovětského vzoru tzv. pětiletku neboli pětiletý hospodářský plán. Jednalo se o státní plánování výroby i zemědělství. Ukázka z dobového zpravodajství o první pětiletce.
Po pádu komunistického režimu bylo třeba transformovat i československé hospodářství. Vedle přímého prodeje konkrétnímu zájemci probíhala v 90. letech malá a velká privatizace. Jednou z forem velké privatizace byla kuponová privatizace neboli největší privatizační experiment v dějinách ekonomiky. Podívejte se, jak probíhala.
Pasáž ukazuje problémy československé ekonomiky v 60. letech dvacátého století a jejich nepochopení československými vůdci.
12 694
704
4 228
1 177
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.