07:35
Pasáž seznamuje s důvody, průběhem a důsledky měnové reformy v roce 1953. Ukazuje i reakci obyvatelstva včetně největšího protestu, který se konal v Plzni. Šlo o první významné vystoupení proti režimu v sovětském bloku.
Československo po nástupu komunistického režimu v roce 1948 mělo stále přídělový systém. Zrušen byl až v roce 1953 při kontroverzní měnové reformě. Hospodářství padesátých let bylo poznamenáno kolektivizací zemědělství a preferencí těžkého průmyslu. Podívejte se na obraz reality československého hospodářství na pozadí příběhu firmy vyrábějící slavné a tradiční olomoucké tvarůžky.
Státní plánování byl systém, kterým komunistický režim řešil téměř vše. Své počátky má v poválečné době a u jeho počátků byla i měnová reforma v roce 1953. Ta ukončila přídělový lístkový systém, ale sebrala většině obyvatel jejich úspory.
V roce 1953 proběhla v Československu měnová reforma. Jejím cílem bylo ukončit přídělový systém a potlačit černý trh, reálným důsledkem ovšem bylo znehodnocení úspor lidí a snížení jejich životní úrovně. V Plzni se v reakci na reformu odehrály dělnické protesty, které byly násilně potlačeny.
Měnové reformě z roku 1953 předcházela změna v hospodářství. Od války existuje přídělový systém, trh je vázaný i černý. Reforma měla být utajena, ale to se zcela nepodařilo. Podívejte se na stručný obraz československé poválečné ekonomiky.
Jaké byly důvody měnové reformy v Československu v roce 1953? V pasáži je vysvětleno, proč muselo k reformě dojít, je popsána její příprava, průběh i fatální důsledky. Zmíněny jsou i protesty, které například v Plzni měly i politický podtext.
Sametovou revoluci Slováci pojmenovali jako něžnou. I u nich jí předcházela řada demonstrací, a to už od března 1988. V srpnu 1989 byla zatčena pětice disidentů. To vyvolalo další protesty. Studentský protest 16. listopadu spustil lavinu demonstrací a vzniklo hnutí Veřejnost proti násilí, které spolupracovalo s českým Občanským fórem. Hnutí podpořilo Václava Havla na pozici prezidenta a složením slibu 29. prosince 1989 definitivně padl komunismus v Československu. Video je součástí vzdělávací série Rok revoluce z produkce Knihovny Václava Havla, která mapuje klíčové momenty přerodu totalitního Československa v demokratický stát.
Československou republiku si Rusíni vybrali jako stát, s nímž chtěli sdílet svoji kulturu a historii. Podkarpatská Rus se tak stala součástí první republiky a zůstala jí až do roku 1945, kdy byla postoupena Sovětskému svazu. Podívejte se na stručnou historii této doby.
První československý prezident T. G. Masaryk zemřel 14. září 1937 v Lánech. Jeho smrt prožívala celá země. Rozhlas vysílal pouze vážnou hudbu, konala se smuteční shromáždění, všude vlály černé prapory, dokonce byla zcela vyprodána černá látka. Jaké dopady mělo Masarykovo úmrtí na společnost?
V polovině sedmdesátých letech se zdá, že normalizované Československo „zkrotilo" nezávislou kulturu. Následné počátky undergroundu, punku nejen ukázaly, že subkultura fungovala, ale došlo i k tomu, že se propojila se vznikajícím disentem. Výsledkem bylo prohlášení Charta 77.
Druhá nejstarší fungující automobilka na světě sídlí v severomoravské Kopřivnici. Vyrobila i první automobil Rakouska-Uherska, legendární Präsident. Centrálně plánované hospodářství z ní učinilo významného výrobce nákladních aut. Podívejte se na osudy firmy po pádu komunistického režimu, kdy došlo k její privatizaci.
Jedním z důsledků únorových událostí v roce 1948 byla i rozsáhlá změna na českém a slovenském venkově. Soukromé vlastnictví přecházelo zpravidla pod nátlakem na kolektivní, vznikala jednotná zemědělská družstva. V dobovém příspěvku z roku 1984 hodnotí zemědělský vývoj tehdejší předseda vlády Lubomír Štrougal.
Historie naší gastronomie má dlouhý vývoj, ovšem těžiště jejího formování je nejvíce spjato s obdobím národního obrození. Jak je to ale s přizpůsobováním cizích jídel naší domácí kuchyni? A jak stanovit hranici mezi napodobováním a pouhou inspirací? O tématu české gastronomie více zjistíme v pořadu Historie.cs.
V roce 1958 se v Bruselu konala první velká světová výstava po 2. světové válce. Československo na ní zaznamenalo velký úspěch a přivezlo si domů nejvyšší ocenění. „Bruselský sen“ měl však od reálného života v totalitním Československu daleko.
12 310
678
3 965
1 125
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.