07:35
Pasáž seznamuje s důvody, průběhem a důsledky měnové reformy v roce 1953. Ukazuje i reakci obyvatelstva včetně největšího protestu, který se konal v Plzni. Šlo o první významné vystoupení proti režimu v sovětském bloku.
Státní plánování byl systém, kterým komunistický režim řešil téměř vše. Své počátky má v poválečné době a u jeho počátků byla i měnová reforma v roce 1953. Ta ukončila přídělový lístkový systém, ale sebrala většině obyvatel jejich úspory.
Československo po nástupu komunistického režimu v roce 1948 mělo stále přídělový systém. Zrušen byl až v roce 1953 při kontroverzní měnové reformě. Hospodářství padesátých let bylo poznamenáno kolektivizací zemědělství a preferencí těžkého průmyslu. Podívejte se na obraz reality československého hospodářství na pozadí příběhu firmy vyrábějící slavné a tradiční olomoucké tvarůžky.
Jaké byly důvody měnové reformy v Československu v roce 1953? V pasáži je vysvětleno, proč muselo k reformě dojít, je popsána její příprava, průběh i fatální důsledky. Zmíněny jsou i protesty, které například v Plzni měly i politický podtext.
Pražský arcibiskup kardinál Jan Beran byl po únoru 1948 šestnáct let internován komunistickým režimem. Po jmenování kardinálem v roce 1965 mu bylo umožněno odjet do Říma, avšak bez možnosti návratu. I v nuceném exilu se nepřestával vyjadřovat k událostem v Československu. Poslechněte si jeho krátkou rozhlasovou řeč po tragickém činu studenta Jana Palacha.
Lužičtí Srbové jsou nejmenším západoslovanským národem. Jde vlastně o dva kmeny, které osídlily dvě různé historické země – Horní a Dolní Lužici. Přes všechny podobné rysy byly tyto země vždy vnímány jako zvláštní jednotky, proto se ustálily i dva samostatné jazyky. O dávné historii tohoto národa nemáme zcela přesné informace, ale jisté je, že dříve tito Slované pokrývali mnohem větší oblast. Dodnes se tak můžeme na celém území Německa setkat s názvy a jmény se slovanskými kořeny.
Mojmír Petráň a Milan Hadravský byli čeští vědci, kteří v polovině 60. let doslova na koleni sestrojili unikátní mikroskop, který zcela předběhl svoji dobu. Jejich vynález byl patentován v USA, ale po roce 1968 upadl Mojmír Petráň v nemilost režimu, Milan Hadravský odmítl kolaborovat a mikroskop se vyráběl jen podomácku a v omezeném množství. Až v roce 1982 české vědce oslovili Britové a vynález Petráně a Hadravského se začal šířit do světa. Jak k tomu došlo? Podívejte se.
Po atentátu na zastupujícího protektora se osudy parašutistů i jejich domácích pomocníků staly hlavním tématem dění v protektorátu. Jejich hrdinské smrti předcházelo udání Karla Čurdy. Podívejte na diskuzi historiků o motivaci k selhání i osudech lidí spjatých s atentátem.
Svatá Markéta hodila srp do žita, na svatého Jiří vylézají hadi a štíři. To jsou tzv. lidové povětrnostní pranostiky, které jsou po staletí předávány z generace na generaci a předpovídají počasí na konkrétní dny nebo období. Jak a proč vznikly? To nám prozradí následující video.
Již ve 13. století vznikla v belgickém městě Bruggy, které bylo významným finančním centrem Evropy, první burza na světě. Tato instituce poskytovala obchodníkům zázemí pro objednávky, půjčky i výměnu peněz. Pojmenování vzniklo podle příjmení bankéřů Van der Beurzů. Původní burza se orientovala na obchodování se základním zbožím – vlnou, dřevem, rybami, ovocem nebo kořením.
Seznámení s největším poválečným důlním neštěstím, ke kterému došlo na dole Dukla v létě roku 1961.
Když skončí doba ledová a mamuti odchází na sever, hledají pravěcí lidé potravu jinde. S teplejším klimatem se objevují nové možnosti a vzniká primitivní zemědělství.
13 495
756
4 597
1 305
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.