01:21
Jak si můžete doma vypěstovat velký krystal kuchyňské soli? Do nasyceného roztoku vložíte větší krystalek soli přilepený na niti. Po týdnu nebo dvou krystalek vyroste. Pokud budete trpěliví, vypěstujete opravdu velký krystal.
Hlavními složkami vzduchu jsou dusík a kyslík. Jak vypadají a jaké mají vlastnosti? Jak se změní vlastnosti látek v kapalném kyslíku a dusíku? Jak například hoří cigareta namočená v kapalném kyslíku?
Kyselina chlorovodíková reaguje s některými kovy za vzniku vodíku. Zinek a železo jsou neušlechtilé kovy, proto s nimi kyselina reaguje. Naopak s mědí nereaguje, protože měď je ušlechtilý kov.
Zhlédněte ukázku výroby železa ve vysoké peci v Třineckých železárnách, kde se železo vyrábí už od poloviny 19. století. Hlavními surovinami k výrobě surového železa jsou železná ruda a koks z černého uhlí, které se tu těží. Proces výroby železa ve vysoké peci je z velké části řízený počítačem a trvá přibližně osm hodin.
Máme pro vás pokus. Ukázku rozkladu vodného roztoku chloridu sodného pomocí dvou tužek, devítivoltové baterie a vodiče. Michael nám vysvětlí, co je to elektrolýza. Na dvou elektrodách získaných z ořezaných tužek se po zapojení vyvíjejí plyny. Na záporné katodě vzniká vodík, který můžeme skladovat a používat jako palivo, a na kladné anodě chlór. Možná pro vás máme recept na energetickou krizi.
Co se stane s výškou hlasu, pokud vdechneme fluorid sírový? Fluorid sírový funguje opačně než helium, protože je těžší než vzduch. Tím, jak hlas rezonuje v dutinách, které nejsou v tu chvíli naplněny vzduchem, dojde ke vzniku hlubokého hlasu.
V rámci experimentu si připravíme několik roztoků, které tvoří destilovaná voda, koncentrovaná kyselina sírová, peroxid vodíku, škrob, kyselina malonová a síran manganatý. Když je smícháme s ionty jodičnanu, jódu a jodidovými ionty, dojde k oscilační reakci, která se dá využít k měření času. Principem tohoto pokusu je posun rovnovážného stavu, který vede ke změnám barvy v pravidelném časovém rytmu.
Experiment, na kterém si dokážeme, že chlorečnan sodný se při vysoké teplotě rozpadá na kyslík. Důkaz provedeme zapálením gázy namočené v chlorečnanu sodném. Ta hoří mnohem rychleji než obyčejná gáza.
Proč balóny dokáží létat a lodě plout? Proč limonáda light plave? Proč má člověk po vdechnutí fluoridu sírového hluboký hlas? Za vším stojí vztlaková síla, která dokáže nadnášet tělesa nejen v kapalinách, ale i v plynech.
Experiment, při kterém se smíchá peroxid vodíku, manganistan draselný a saponát. Dojde k prudké reakci, při níž se uvolní velké množství plynného kyslíku. Ten společně se saponátem vytvoří „pěnového hada“.
Obyvatelé velkých měst jsou neustále vystaveni značnému, kdy hluku jeho hladina dosahuje až padesáti decibelů. V kabině nákladního auto můžeme naměřit 60 decibelů, u železnice 70 decibelů a ve vzdálenosti do 25 metrů od startujícího letadla dokonce až 110 decibelů. Hlasité zvuky vzbuzují obranné reakce našeho organismu, které se pak odrážejí v nepříznivých změnách na srdci, krevním tlaku a střevních pohybech. Na univerzitě AGH v polském Krakově se vědci a inženýři zaměřili na způsoby, jak vliv hluku eliminovat.
V moderním světě hlukem trpí skoro všichni. A to dokonce tolik, že podle některých studií ohluchlo lidstvo od začátku průmyslové revoluce o celých pět decibelů. Jedním z největších problémů je automobilová doprava či bydlení v blízkosti letiště. Ale kdekoliv ve velkoměstě nenaměříte méně než 40 decibelů. Jaká zdravotní rizika pro člověka představuje neustálý hluk? A co se s tím dá dělat?
Jak lze vidět zvuk? Vzduchem se zvuk přenáší pomocí tzv. zvukových vln čili vibrací. A ty můžeme zachytit. Co je zvukové dělo? Šíří se zvuk ve vakuu? Ukázka využití seismografu k identifikaci jaderného výbuchu, zemětřesení či složení hornin.
Manganistan draselný neboli hypermangan chtěli využít němečtí konstruktéři k pohonu ponorek. Podívejte se na pokus, kterým chtěli tohoto dosáhnout. Na druhém pokusu je ukázána prudká oxidace hypermanganu s glycerolem vypadající jako sopka.
Co se stane, pokud vložíme zapálený hořčík mezi dva bloky suchého ledu? Horčík na vzduchu hoří bílým plamenem. V suchém ledu začne reagovat s oxidem uhličitým a tím vytvoří intenzivní světlo.
Co se stane, když do roztoku šťávy z červeného zelí přilijeme limonádu? Roztok zrůžoví. Zelí totiž funguje jako pH indikátor a šťáva je kyselá.
Na papírový kapesník nakreslíme černým fixem sluníčko. Jak se změní jeho barva, když spodní okraj kapesníku namočíme do vody? A co se stane, když sluníčko nakreslíme modrým fixem a doprostřed kapesníku kápneme vodu?
12 551
699
4 157
1 138
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.