01:01
Jak si můžete doma vypěstovat velký krystal kuchyňské soli? Do nasyceného roztoku vložíte větší krystalek soli přilepený na niti. Po týdnu nebo dvou krystalek vyroste. Pokud budete trpěliví, vypěstujete opravdu velký krystal.
Zhlédněte ukázku výroby železa ve vysoké peci v Třineckých železárnách, kde se železo vyrábí už od poloviny 19. století. Hlavními surovinami k výrobě surového železa jsou železná ruda a koks z černého uhlí, které se tu těží. Proces výroby železa ve vysoké peci je z velké části řízený počítačem a trvá přibližně osm hodin.
Hlavními složkami vzduchu jsou dusík a kyslík. Jak vypadají a jaké mají vlastnosti? Jak se změní vlastnosti látek v kapalném kyslíku a dusíku? Jak například hoří cigareta namočená v kapalném kyslíku?
Co se stane, pokud si ruku polijeme kapalným dusíkem? Nestane se vůbec nic, protože se na ruce vytvoří tenká izolační vrstva z odpařovaného dusíku, která zabrání tepelné výměně mezi rukou a kapalným dusíkem.
Chcete znát tajemství lightsticku? Chcete se dozvědět, jak kriminalista odhalí krev? Jednoduché vysvětlení nabízí proces chemiluminiscence. Je to chemická reakce, při níž se uvolňuje pouze světlo, žádné teplo. Michael Londesborough nám tuto reakci ukáže. Smíchá hydroxid sodný s luminolem, přidá malé množství rozpouštědla DMSO a modré světlo je tu.
Do dvou baněk dáme vodu, přidáme líh, v němž je rozpuštěno trochu vermutu. Jednu baňku protřepeme, druhou promícháme. V baňce, kterou jsme míchali, zůstane směs čirá, v druhé zakalená. Zákal je způsoben snadnou oxidací aldehydické skupiny –CHO, kterou obsahuje vermut. Tato skupina se snadno oxiduje bublinkami vzduchu, které se třepáním stávají součástí koktejlu.
Pro vytváření filmových efektů se často používají chemické reakce. Například reakce práškového kovového zinku se sírou, která působí jako oxidační činidlo. Jaký efekt můžeme vytvořit jejich zapálením? Díky vysoké teplotě a rychlosti reakce vzniká jasný záblesk.
Při spalování fosilních paliv vzniká oxid uhličitý, který se významným způsobem podílí na globálním oteplování. Jednou z možností omezení množství oxidu uhličitého v atmosféře je jeho skladování v zemské kůře. Vhodnými místy pro ukládání jsou hloubkové podzemní akvifery (kolektory), v nichž se může oxid uhličitý vázat a stabilizovat. U nás se nacházejí ve středních Čechách. Další naší možností, protože nemáme moře, je využití vytěžených ložisek zemního plynu, v Česku například na jižní Moravě. Jaká jsou rizika? A počítá se s nimi? V některých těžkých průmyslových provozech bude i nadále docházet ke spalování uhlovodíků a právě ukládání oxidu uhličitého do podzemí je jedním z klíčových řešení pro naplnění klimatických cílů pro Evropu.
Mrtvé moře, jehož východní polovina leží na území Jordánska, je nejníže položeným suchozemským místem na světě. Díky vysokému obsahu solí se voda využívá k léčebným účelům. V jižním cípu Mrtvého moře se těží a zpracovává uhličitan draselný (potaš) využívaný v řadě průmyslových odvětví. Rozloha jezera se však rychle zmenšuje, zejména díky sníženému přítoku vody z řeky Jordán.
Slitina niklu a titanu si pamatuje svůj tvar. Když drát z této slitiny zdeformujeme a následně zahřejeme, vrátí se do původního tvaru. K čemu je tato vlastnost dobrá v průmyslovém využití?
Neodym je chemický prvek, který má velké uplatnění. Síla a mohutnost výbuchu sopky může být předpovídána díky sledování neodymových izotopů. Neodym se také používá k barvení skla. A v neposlední řadě neodym v kombinaci se železem a borem vytváří nejsilnější magnet na světě. A jak si vyrobit jednopólový motor?
Fyzikové tvrdí, že na světě neexistují dvě stejné sněhové vločky. Jak je to vlastně s tímhle zázrakem po chemické stránce? Kolik procent vzduchu obsahuje sníh? A proč je sníh bílý? A jak souvisí s opalováním a globálním oteplováním? Dozvíte se v dalším Michaelovu experimentu.
Podíváme se na střelbu z pohledu fyziky. Co dokáže samonabíjecí puška klon samopalu vzor 58 s dostřelem 2,8 km? Jakou ochranu poskytují neprůstřelné vesty? Dostřel zbraně závisí na okolním prostředí. Voda má hustotu zhruba 1000x větší než vzduch, proto kulku výrazně zpomalí. Ve vodě bude mít zvolená zbraň dostřel necelé 3 metry. Po výstřelu ve vodě se během zlomku sekundy stane několik jevů. Díky plynům vznikne na konci hlavně bublina s extrémně vysokým tlakem uvnitř. Následuje kavitace, kdy prudkým snížením tlaku dojde k přeměně kapaliny na páru. Zajímavá je i rotace kulky kolem podélné osy, což je způsobeno drážkováním hlavně. Tento fascinující, ale hodně nebezpečný pokus, který nám předvádí Vladimír Kořen a Maroš Kramár, rozhodně doma nezkoušejte.
Proč je topné těleso ve varné konvici umístěno u dna konvice a ne nahoře u hladiny? Voda je špatným vodičem tepla, a tudíž by trvalo dlouhou dobu, než bychom uvedli všechnu vodu do varu. Dalším pokusem si dokážeme, že v zahřívané vodě proudí teplo samovolně zezdola nahoru.
Co se stane s bublinou při teplotě -19 °C? Vladimír vyfoukne bublinu v chladicím boxu, kde je teplota právě taková. Po chvíli pozorujeme krásné obrazce zamrzající membrány na bublině. Jedná se o malé ledové krystalky, které se začínají vytvářet od míst, kde se nachází malá nečistota. Postupně rostou, až vyplní celou plochu. Bublina může i prasknout, jak se chladem zmenšuje její objem.
13 495
756
4 597
1 301
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.