portály České televize
Největší portál vzdělávacích videí v ČR
menu
Hledat Zavřít vyhledávání

Skupenské přeměny

Rozšiřující materiály:

Délka videa:

Stupeň vzdělání:

Filtrovat videa

Vybrané filtry:

Smazat vše

Témata:

Skupenské přeměny

Řadit podle:

Seřadit podle...

Zobrazuji 1-12 z 17
Pokus: Zmrzlá voda
08:09

Pokus: Zmrzlá voda

Jakou sílu má voda, když se velmi rychle ochladí? Ochladíme-li mokrou houbičku na nádobí v kapalném dusíku, zkřehne. Co se stane, když betonovou, dřevěnou a litinovou kouli naplníme vodou a necháme prudce zchladit v kapalném dusíku? Betonová koule se rozpadne, dřevěná vydrží a litinová vybouchne jako granát.
Pokus: Závislost teploty varu na tlaku
01:18

Pokus: Závislost teploty varu na tlaku

Co se stane, když zazátkujete nádobu s téměř vroucí vodu a polijete ji vodou studenou? Voda začne opět vřít. Ochlazením došlo ke kondenzaci vodních par v nádobě, tím se výrazně snížil tlak uvnitř, a proto voda vře i při nižší teplotě.
Pokus: Horký led
05:40

Pokus: Horký led

Existuje horký led? A pokud ano, jak ho připravit? Za vším hledej octan sodný, jehož krystaly obsahují krystalovou vodu a tají při teplotě 58°C. Po zahřátí nad tuto teplotu krystaly tají a uvolňují vodu. Vzniklá voda rozpustí octan sodný a vytvoří se přesycený roztok, který můžeme zchladit pod teplotu tuhnutí. Tento jev se nazývá podchlazená kapalina. Vložíme-li do ní párátko, které působí jako krystalizační jádro, začnou kolem něj vznikat krystaly a přitom se uvolňuje teplo. Na stejném principu fungují ohřívací sáčky.
Pokus: Mraky v láhvi
05:52

Pokus: Mraky v láhvi

Jak vznikají mraky? Oblačnost vzniká při tlakové níži nebo si ji můžeme připravit v obyčejné láhvi. Do plastové láhve přidáme horkou vodu a zápalku, která předtím chvíli hořela, a následně v láhvi zvýšíme tlak. A když tlak snížíme, budeme mít v láhvi mrak. Všechny molekuly vody kondenzují kolem mikroskopických molekul kouře.
Pokus: Rtuťové srdce
02:23

Pokus: Rtuťové srdce

V ukázce naleznete odpověď na záhady okolo rtuti. Kdy se rtuť stane pevnou látkou? Proč ocel plave na její hladině? Co způsobí, že rtuť pulsuje jako srdce v roztoku kyseliny sírové a peroxodisíranu sodného?

Sublimace
01:11

Sublimace

Krátká ukázka sublimace „suchého ledu“ CO2.
Pokus: var vody
01:02

Pokus: var vody

Jaká voda začne vřít dříve, osolená či neosolená? Dříve začne vřít neosolená voda. Proč? Za standardních podmínek vře roztok soli při vyšší teplotě než čistá voda.
Závislost bodu varu na vnějším tlaku
05:38

Závislost bodu varu na vnějším tlaku

Pokusy demonstrující závislost bodu varu na vnějším tlaku.
Pokus: Střelba pod vodou
09:28

Pokus: Střelba pod vodou

Podíváme se na střelbu z pohledu fyziky. Co dokáže samonabíjecí puška klon samopalu vzor 58 s dostřelem 2,8 km? Jakou ochranu poskytují neprůstřelné vesty? Dostřel zbraně závisí na okolním prostředí. Voda má hustotu zhruba 1000x větší než vzduch, proto kulku výrazně zpomalí. Ve vodě bude mít zvolená zbraň dostřel necelé 3 metry. Po výstřelu ve vodě se během zlomku sekundy stane několik jevů. Díky plynům vznikne na konci hlavně bublina s extrémně vysokým tlakem uvnitř. Následuje kavitace, kdy prudkým snížením tlaku dojde k přeměně kapaliny na páru. Zajímavá je i rotace kulky kolem podélné osy, což je způsobeno drážkováním hlavně. Tento fascinující, ale hodně nebezpečný pokus, který nám předvádí Vladimír Kořen a Maroš Kramár, rozhodně doma nezkoušejte.
Voda ve vakuu
00:48

Voda ve vakuu

Pokus ukazuje, co se stane s obarveným vodným roztokem ve vakuu. Tekutina začne vřít: ve vakuu voda vře při jakékoliv teplotě.
Pokus: bubliny v mrazu
02:49

Pokus: bubliny v mrazu

Co se stane s bublinou při teplotě -19 °C? Vladimír vyfoukne bublinu v chladicím boxu, kde je teplota právě taková. Po chvíli pozorujeme krásné obrazce zamrzající membrány na bublině. Jedná se o malé ledové krystalky, které se začínají vytvářet od míst, kde se nachází malá nečistota. Postupně rostou, až vyplní celou plochu. Bublina může i prasknout, jak se chladem zmenšuje její objem.
Pokus se sklem
01:19

Pokus se sklem

Pokud roztavené sklo kápneme do studené vody, jeho povrch se prudce zchladí, i když střed zůstává déle tekutý a má tendenci se smršťovat. Ale kapka se už nemůže zmenšit, protože ji drží vnější skořápka zchladlého skla. Výsledkem je obrovské vnitřní napětí. Pokud se kousek rozbije, uvolní se tolik energie, aby se rozbila i další část.
Další videa
Probíhá načítání