01:01
Jak si můžete doma vypěstovat velký krystal kuchyňské soli? Do nasyceného roztoku vložíte větší krystalek soli přilepený na niti. Po týdnu nebo dvou krystalek vyroste. Pokud budete trpěliví, vypěstujete opravdu velký krystal.
Zhlédněte ukázku výroby železa ve vysoké peci v Třineckých železárnách, kde se železo vyrábí už od poloviny 19. století. Hlavními surovinami k výrobě surového železa jsou železná ruda a koks z černého uhlí, které se tu těží. Proces výroby železa ve vysoké peci je z velké části řízený počítačem a trvá přibližně osm hodin.
Hlavními složkami vzduchu jsou dusík a kyslík. Jak vypadají a jaké mají vlastnosti? Jak se změní vlastnosti látek v kapalném kyslíku a dusíku? Jak například hoří cigareta namočená v kapalném kyslíku?
Co se stane, pokud si ruku polijeme kapalným dusíkem? Nestane se vůbec nic, protože se na ruce vytvoří tenká izolační vrstva z odpařovaného dusíku, která zabrání tepelné výměně mezi rukou a kapalným dusíkem.
Co se stane, když do tekutého dusíku nalijeme vodu? Když do tekutého dusíku, který má teplotu -196 °C, nalijeme horkou vodu se saponátem a barvivem, dojde k velmi efektní explozi.
Proč sloní zubní pasta? Po zhlédnutí pokusu sami poznáte proč. Do válce se saponátem přidáme peroxid vodíku a obarvíme potravinářským barvivem. Reakci zahájíme přidáním jodidu draselného, který vystupuje v roli katalyzátoru. Dochází k bouřlivé exotermní reakci.
Co se stane, pokud sklenici s vejcem a oxidem vápenatým zalijeme studenou vodou? Dojde k varu vody a tím k uvaření vejce. Při kontaktu oxidu vápenatého s vodou dojde k exotermické reakci, a proto uvolněné teplo uvede vodu do varu.
Pokus, ve kterém dojde k reakci sodíku s vodou na rozhraní voda/hexan. Sodík reaguje s vodou za vzniku hydroxidu sodného a vodíku.
Experiment, při kterém se smíchá peroxid vodíku, manganistan draselný a saponát. Dojde k prudké reakci, při níž se uvolní velké množství plynného kyslíku. Ten společně se saponátem vytvoří „pěnového hada“.
Co se stane, když nalijeme vařící vodu do tekutého dusíku? Při nalití horké vody do kapalného dusíku dojde k jeho prudkému odpaření. Stále má ale nízkou teplotu, proto kolem jeho částic kondenzuje vodní pára, kterou vidíme jako mlhu.
Na Vysoké škole báňské v Ostravě vyvinuli unikátní senzor, který měří hladinu kyslíku ve vzduchu v nemocnicích. Namátkové měření na jedné z jednotek naměřilo 27 % kyslíku, což je nebezpečně mnoho a hrozí nebezpečí výbuchu či požáru. A právě proto se ostravští vědci vrhli na vývoj tohoto senzoru. Jen ostravské nemocnice by jich potřebovaly několik desítek.
Fyzikové tvrdí, že na světě neexistují dvě stejné sněhové vločky. Jak je to vlastně s tímhle zázrakem po chemické stránce? Kolik procent vzduchu obsahuje sníh? A proč je sníh bílý? A jak souvisí s opalováním a globálním oteplováním? Dozvíte se v dalším Michaelovu experimentu.
Co se stane, když zazátkujete nádobu s téměř vroucí vodu a polijete ji vodou studenou? Voda začne opět vřít. Ochlazením došlo ke kondenzaci vodních par v nádobě, tím se výrazně snížil tlak uvnitř, a proto voda vře i při nižší teplotě.
Jaká voda začne vřít dříve, osolená či neosolená? Dříve začne vřít neosolená voda. Proč? Za standardních podmínek vře roztok soli při vyšší teplotě než čistá voda.
Pasáž přináší krátkou ukázku výroby horkého ledu z octanu sodného.
13 477
755
4 592
1 301
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.