01:15
Jak si můžete doma vypěstovat velký krystal kuchyňské soli? Do nasyceného roztoku vložíte větší krystalek soli přilepený na niti. Po týdnu nebo dvou krystalek vyroste. Pokud budete trpěliví, vypěstujete opravdu velký krystal.
Hlavními složkami vzduchu jsou dusík a kyslík. Jak vypadají a jaké mají vlastnosti? Jak se změní vlastnosti látek v kapalném kyslíku a dusíku? Jak například hoří cigareta namočená v kapalném kyslíku?
Kyselina chlorovodíková reaguje s některými kovy za vzniku vodíku. Zinek a železo jsou neušlechtilé kovy, proto s nimi kyselina reaguje. Naopak s mědí nereaguje, protože měď je ušlechtilý kov.
Do gelu octanu sodného vhodíme krystalek octanu sodného. Ten spustí rychlou krystalizaci přesyceného roztoku octanu sodného. Při tomto ději také dojde k uvolnění tepelné energie.
Krystalizace neboli růst krystalů se využívá k získávání čistých látek z kapaliny, kdy při odpařování rozpouštědla z roztoků dochází k uspořádání částic látky do krystalové mřížky. K pozorování fascinujícího růstu krystalů potřebujeme ale mikroskop. Podívejte se na ukázku růstu rozličných krystalů pod mikroskopem.
Při vložení předmětu do přesyceného roztoku octanu sodného se vytvoří krystalizační jádro a okolo něj se začnou vytvářet krásné krystaly. Při správné koncentraci roztoku můžeme udělat krápník. V druhém pokusu si vyrobíme fontánu a to tak, že uděláme ve sklenici podtlak, zazátkujeme ji víčkem se skleněnou trubičkou, vložíme do vody a ona se začne plnit vodou.
Máme pro vás jedinečný videozáznam. Svědectví o tom, jak přežít v extrémních podmínkách. Záznam natočil sám Michael, který se ocitl v ohrožení života. Přežil zával v jeskyni. Klíčová otázka jeho dvou dnů napětí a obav: co pít? Stačí si vyrobit nouzový destilační přístroj. Jak? Chemik Michael si poradil i v této obtížné situaci.
Jak vnímáme barvy nám vysvětlí jednoduchá kapalinová chromatografie. Na kruhový filtrační papír nakreslíme černou fixou malý obrazec a uprostřed uděláme malý otvor. Do otvoru dáme druhý filtrační papír složený do kornoutku. Filtrační papír postavíme kornoutkem do misky se slanou vodou. Pozorujeme od středu rozbíhající se barvy. Vidíme, že černá se ve skutečnosti skládá z více barev.
Co se stane, když zapálíme šišku politou lihovým roztokem dusičnanu měďnatého? Šiška hoří zeleným plamenem, protože uvolněné měďnaté kationty barví plamen do zelena.
Co se stane, když lžičku s cukrem budeme zahřívat nad kahanem? Cukr po chvíli začíná hnědnout, protože probíhá jeho oxidace, kterou v potravinářství nazýváme karamelizace.
Bubliny získané z bublifuku jsou těžší než vzduch, a proto klesají k zemi. Ale co by se stalo, kdyby vzduch byl těžší než bubliny? Michael Londesborough nám tento jednoduchý experiment předvede. Z kypřícího prášku a octa si připravíme oxid uhličitý, kterým vyplníme akvárium. Bubliny se budou vznášet nad oxidem uhličitým, jelikož je těžší než vzduch.
Co se stane s výškou hlasu, pokud vdechneme fluorid sírový? Fluorid sírový funguje opačně než helium, protože je těžší než vzduch. Tím, jak hlas rezonuje v dutinách, které nejsou v tu chvíli naplněny vzduchem, dojde ke vzniku hlubokého hlasu.
Všechno na Zemi i ve vesmíru se skládá z atomů. Ty mají jádro, kolem kterého obíhají elektrony. V jádře se nacházejí kladně nabité protony a neutrony bez náboje. Než vzniklo Slunce a Země, vybuchla v této části galaxie, kterou známe jako Mléčná dráha, supernova. Při tomto výbuchu vzniklo velké množství přírodních chemických prvků. Některé z nich se rozpadají na menší a současně se uvolňuje radioaktivní záření. Takovým prvkem je třeba uran.
Svět se skládá z různých chemických prvků. Jednotlivé prvky jsou látky, které se skládají ze stejných atomů. Ruský vědec Mendělejev uspořádal všechny prvky do tabulky, kterou dnes nazýváme periodickou soustavou prvků.
Kolik tepelných pásem je v plamenu svíčky? Ve kterém tepelném pásmu je teplota nejnižší? Jak barví plamen draslík? Jakou barvu má plamen při spalování vápníku? Jak nazýváme proces zahřívání černého uhlí na 900° C bez přístupu vzduchu? Jak značíme hořlaviny? Jak značíme žíraviny? Jakou teplotou hoří plamen zápalky? Jak se zabarví látka při nejvyšších teplotách? To všechno zjistíte v našem kvízu.
Chcete vědět, jak vznikla většina přírodních chemických prvků a něco o vzniku a využití radioaktivního záření? Video popisuje, jak radioaktivní záření vzniká a že z něj jde vyrobit elektřina.
14 113
861
4 795
1 148
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.