01:23
Jak si můžete doma vypěstovat velký krystal kuchyňské soli? Do nasyceného roztoku vložíte větší krystalek soli přilepený na niti. Po týdnu nebo dvou krystalek vyroste. Pokud budete trpěliví, vypěstujete opravdu velký krystal.
Hlavními složkami vzduchu jsou dusík a kyslík. Jak vypadají a jaké mají vlastnosti? Jak se změní vlastnosti látek v kapalném kyslíku a dusíku? Jak například hoří cigareta namočená v kapalném kyslíku?
Kyselina chlorovodíková reaguje s některými kovy za vzniku vodíku. Zinek a železo jsou neušlechtilé kovy, proto s nimi kyselina reaguje. Naopak s mědí nereaguje, protože měď je ušlechtilý kov.
Proč se v zimě solí chodníky? Do kádinky s ledem je přidán chlorid sodný. Přidáním soli dojde ke snížení teploty směsi, protože energie, která je potřeba na rozpuštění chloridu sodného, je odebírána z okolní hmoty, která se tak ochladí.
K čemu jsou a jak vypadají nekovalentní interakce? Zajišťují, že tady jsme. Bez nich by nebylo možné přenést genetickou informaci. Vznikají mezi molekulami, ale nevytváří chemickou vazbu. Nejsou silné, nepřetváří hmotu, umí vznikat, zanikat, chytat se a pouštět. O tom, jak příroda chytře reaguje na změny, si promluvíme s profesorem chemie Pavlem Hobzou.
Jaké pH má roztok vitamínu C a vody? A jak tento roztok obarví indikační lakmusový papírek? Vitamín C je tvořen kyselinou askorbovou, tudíž jeho pH je kyselé.
Pomocí domácí centrifugy oddělíme koloidní směs tvořenou olivovým olejem, balzamikovým octem a hořčicí. Tato směs se přirozeně rozděluje za přitažlivosti 1g. Když chceme znát přesný poměr složení promíchané směsi, použijeme domácí odstředivku vyrobenou z jízdního kola, která nám umožní rychlé rozdělení směsi.
Video seznámí žáky s periodickou tabulkou prvků, která byla sestavena ruským chemikem D. I. Mendělejevem v roce 1869. V roce 2024 tedy oslavila 155 let od svého vzniku. Při svém vzniku obsahovala mnohem méně prvků než dnes. V současnosti v ní najdeme 118 chemických prvků, které jsou seřazeny podle rostoucího protonového čísla do vodorovných period a svislých skupin. V tabulce jsou kromě názvů a značek prvků uvedeny také důležité konstanty, které poskytují chemikům informace o daných prvcích a jejich vlastnostech.
Co se stane, pokud si ruku polijeme kapalným dusíkem? Nestane se vůbec nic, protože se na ruce vytvoří tenká izolační vrstva z odpařovaného dusíku, která zabrání tepelné výměně mezi rukou a kapalným dusíkem.
V pokusu uvidíme, jak některé potraviny obsahující zdánlivě pouze vzduch nesou velké množství energie ukryté v podobě tuku. Nevěříte? Tak pojďte experimentovat s námi! Ke křupkám přidáme kapalný kyslík, který je nehořlavý, ale podporuje hoření. Podívejte se, jaké množství energie se uvolní zapálením této směsi.
Experiment, při kterém se smíchá peroxid vodíku, manganistan draselný a saponát. Dojde k prudké reakci, při níž se uvolní velké množství plynného kyslíku. Ten společně se saponátem vytvoří „pěnového hada“.
Produktem běžných metabolických drah je také peroxid vodíku, který je pro naše tělo škodlivý. S tímto nepřítelem se vypořádá enzym kataláza, který se nachází v našich játrech. Biokatalyzátor kataláza urychlí rozklad peroxidu vodíku na vodu a kyslík. Od Michaela se nejen dozvíte složení enzymu, ale i uvidíte pokus rozkladu peroxidu pomocí čerstvých jater.
Vysvětlení pH, tedy kyselosti a zásaditosti. Na pokusu s vyrobeným indikátorem z červeného zelí je vytvořena vlastní stupnice pH. Rozlišení kyseliny a zásady je ukázáno na základě barevné reakce indikátoru.
Profesor Petr Slavíček je fyzikální chemik, který se světlem snaží ovlivňovat nebo řídit materiální svět. Zaměřuje se především na vztah mezi světlem a molekulami kapalin. Ve svém výzkumu se například zabývá vlivem rentgenového záření na DNA. Při své práci učinil významný objev, díky kterému vzbudil pozornost po celém vědeckém světě.
Jak katalyzátory ovlivňují rychlost chemické reakce? Působením katalyzátoru můžeme některé reakce značně urychlit. Například použijeme-li pro rozklad peroxidu vodíku jako katalyzátor jodid draselný, dojde k prudké reakci, při níž se uvolňuje kyslík. Pokud do reakční směsi přidáme saponát, vznikající kyslík vytvoří pěnu. Za normálních okolností by se přitom choval úplně jinak. Jak funguje katalyzátor?
Hliník reaguje s oxidem železitým, což je vlastně rez, a díky tomu vzniká železo a oxid hlinitý. Tato reakce však neprobíhá samovolně, je k ní potřeba spouštěcí energie, kterou může dodat obyčejná prskavka. Reakce oxidu železitého s hliníkem se nazývá termická reakce, protože se při ní uvolňuje obrovské množství tepla. V reakční nádobě je až 2500 °C, což stačí k roztavení železa. Reakční teplo se používá například ke svařování kolejnic.
13 495
756
4 597
1 301
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.