01:01
Jak si můžete doma vypěstovat velký krystal kuchyňské soli? Do nasyceného roztoku vložíte větší krystalek soli přilepený na niti. Po týdnu nebo dvou krystalek vyroste. Pokud budete trpěliví, vypěstujete opravdu velký krystal.
Zhlédněte ukázku výroby železa ve vysoké peci v Třineckých železárnách, kde se železo vyrábí už od poloviny 19. století. Hlavními surovinami k výrobě surového železa jsou železná ruda a koks z černého uhlí, které se tu těží. Proces výroby železa ve vysoké peci je z velké části řízený počítačem a trvá přibližně osm hodin.
Hlavními složkami vzduchu jsou dusík a kyslík. Jak vypadají a jaké mají vlastnosti? Jak se změní vlastnosti látek v kapalném kyslíku a dusíku? Jak například hoří cigareta namočená v kapalném kyslíku?
Co se stane, pokud si ruku polijeme kapalným dusíkem? Nestane se vůbec nic, protože se na ruce vytvoří tenká izolační vrstva z odpařovaného dusíku, která zabrání tepelné výměně mezi rukou a kapalným dusíkem.
Při vložení předmětu do přesyceného roztoku octanu sodného se vytvoří krystalizační jádro a okolo něj se začnou vytvářet krásné krystaly. Při správné koncentraci roztoku můžeme udělat krápník. V druhém pokusu si vyrobíme fontánu a to tak, že uděláme ve sklenici podtlak, zazátkujeme ji víčkem se skleněnou trubičkou, vložíme do vody a ona se začne plnit vodou.
Neodym je chemický prvek, který má velké uplatnění. Síla a mohutnost výbuchu sopky může být předpovídána díky sledování neodymových izotopů. Neodym se také používá k barvení skla. A v neposlední řadě neodym v kombinaci se železem a borem vytváří nejsilnější magnet na světě. A jak si vyrobit jednopólový motor?
Kolik tepelných pásem je v plamenu svíčky? Ve kterém tepelném pásmu je teplota nejnižší? Jak barví plamen draslík? Jakou barvu má plamen při spalování vápníku? Jak nazýváme proces zahřívání černého uhlí na 900° C bez přístupu vzduchu? Jak značíme hořlaviny? Jak značíme žíraviny? Jakou teplotou hoří plamen zápalky? Jak se zabarví látka při nejvyšších teplotách? To všechno zjistíte v našem kvízu.
Zahřátím vápence na teplotu asi 600 °C vznikne oxid vápenatý známý jako vápno. Smícháním vápna s vodou a pískem vzniká malta. Když vápno zahřejeme spolu s křemičitým pískem a uhličitanem sodným, vznikne roztok, který po zchlazení nekrystalizuje. Ztuhne do amorfní čiré látky zvané sklo. Chemickou reakcí oxidu vápenatého a vody vzniká hydroxid vápenatý. Tato reakce je exotermická, uvolňuje se při ní energie ve formě tepla. Vzniklé teplo můžeme použít k ohřevu pokrmu.
V pokusu uvidíme, jak některé potraviny obsahující zdánlivě pouze vzduch nesou velké množství energie ukryté v podobě tuku. Nevěříte? Tak pojďte experimentovat s námi! Ke křupkám přidáme kapalný kyslík, který je nehořlavý, ale podporuje hoření. Podívejte se, jaké množství energie se uvolní zapálením této směsi.
Popis výroby mýdla z vepřového sádla a hydroxidu sodného. Vysvětlení rozkladu tuku přerušením esterové vazby v tuku, vysvětlení principu zmýdelnění.
I chemie může být zábavná. Na základě rozdílné hustoty oleje a vody obarvené potravinářským barvivem, spolu s přidáním šumivé tablety, vytvoříme efekt lávové lampy. V dalším pokusu zjistíme, jaké barvy obsahuje zelená fixa.
Při reakci kyseliny chlorovodíkové s dusičnanem draselným vzniká bílá sraženina chloridu stříbrného. Tato reakce se často používá v analytické chemii k důkazu přítomnosti chloridových iontů.
Pokud roztavené sklo kápneme do studené vody, jeho povrch se prudce zchladí, i když střed zůstává déle tekutý a má tendenci se smršťovat. Ale kapka se už nemůže zmenšit, protože ji drží vnější skořápka zchladlého skla. Výsledkem je obrovské vnitřní napětí. Pokud se kousek rozbije, uvolní se tolik energie, aby se rozbila i další část.
Proč je topné těleso ve varné konvici umístěno u dna konvice a ne nahoře u hladiny? Voda je špatným vodičem tepla, a tudíž by trvalo dlouhou dobu, než bychom uvedli všechnu vodu do varu. Dalším pokusem si dokážeme, že v zahřívané vodě proudí teplo samovolně zezdola nahoru.
Jaká voda začne vřít dříve, osolená či neosolená? Dříve začne vřít neosolená voda. Proč? Za standardních podmínek vře roztok soli při vyšší teplotě než čistá voda.
Pokusy demonstrující závislost bodu varu na vnějším tlaku vzduchu. Se snižujícím se tlakem teplota varu vody klesá. Proto nemusí horká voda vždycky pálit a led nemusí být vždycky studený. Proč se voda v horách vaří při méně než 100 stupních Celsia?
13 814
776
4 728
1 343
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.