01:11
Máme pro vás pokus. Ukázku rozkladu vodného roztoku chloridu sodného pomocí dvou tužek, devítivoltové baterie a vodiče. Michael nám vysvětlí, co je to elektrolýza. Na dvou elektrodách získaných z ořezaných tužek se po zapojení vyvíjejí plyny. Na záporné katodě vzniká vodík, který můžeme skladovat a používat jako palivo, a na kladné anodě chlór. Možná pro vás máme recept na energetickou krizi.
Stromy a rostliny pomocí slunečního záření produkují kyslík. Vyrobit ho ale může i člověk. Smícháním chlorového bělidla a peroxidu vodíku dojde k reakci, při které vzniká voda, sůl a také kyslík. Přiblížením žhavé špejle provedeme důkaz přítomnosti kyslíku, který je nezbytný pro hoření.
Do roztoku chloridu sodného s fenolftaleinem ponoříme dvě elektrody a připojíme zdroj stejnosměrného proudu. Roztok kolem katody se zbarví do růžova, protože při elektrolýze na katodě vzniká zásaditý hydroxid sodný a v zásaditém prostředí se fenolftalein barví do růžova.
Krátká ukázka reakce koncentrované kyseliny sírové s cukrem (sacharózou) a k čemu při ní dochází. Kyselina sírová je jednou z nejdůležitějších průmyslově vyráběných chemikálií. Je hydroskopická, proto odnímá látkám vodu. Z toho důvodu je třeba zacházet s kyselinou sírovou velmi opatrně, způsobuje totiž poškození kůže.
Vysvětlení pH, tedy kyselosti a zásaditosti. Na pokusu s vyrobeným indikátorem z červeného zelí je vytvořena vlastní stupnice pH. Rozlišení kyseliny a zásady je ukázáno na základě barevné reakce indikátoru.
Kyselina chlorovodíková reaguje s některými kovy za vzniku vodíku. Zinek a železo jsou neušlechtilé kovy, proto s nimi kyselina reaguje. Naopak s mědí nereaguje, protože měď je ušlechtilý kov.
Jakým způsobem lze dezinfikovat vodu v rozvojových zemích? Metoda je jednoduchá. Do plastové lahve nalijeme znečištěnou vodu a položíme ji na slunce. Vědci zjistili, že rovníkové slunce dokáže zahřát vodu až na teplotu 55° C. Působením ÚV záření se voda zbaví všech nebezpečných bakterií.
Experiment znázorňující reakci bezbarvého roztoku rtuťnatých iontů s roztokem jodidu draselného. Při reakci vzniká oranžová sraženina jodidu rtuťnatého, v minulosti používaného k léčbě kožních nemocí.
Nejvíce oxidu siřičitého se uvolňuje při spalování uhlí v elektrárnách, domácnostech, ale i ze spalovacích motorů automobilů. Oxid siřičitý je pro životní prostředí nebezpečný, jelikož je to kyselinotvorný oxid a může způsobovat kyselé deště. Oxid siřičitý s vodou tvoří kyselinu, její přítomnost můžeme prokázat lakmusovým papírkem.
Z krajiny kontaminované zinkem, olovem, kadmiem a arsenem můžeme tyto těžké kovy poměrně snadno odstranit fytoremediací. Je to pro vědce poměrně nový proces, při kterém vhodně vybrané rostliny z půdy vytahují těžké kovy a zabudovávají je do svých tkání. Tyto rostliny, např. topol, jsou odolné vůči toxickým účinkům uvedených kovů.
Hliník jako průmyslový kov může sloužit i k výrobě uměleckých předmětů. V akváriu pokrytém akrylátovou fólií vytvoříme polymerovou lázeň. V tavné peci roztavíme hliník, který vlijeme do polymerové lázně. Vznikne vždy originální odlitek.
Co se stane, když do tekutého dusíku nalijeme vodu? Když do tekutého dusíku, který má teplotu -196 °C, nalijeme horkou vodu se saponátem a barvivem, dojde k velmi efektní explozi.
Experiment, ve kterém je vyroben střelný prach smícháním ledku, síry a uhlíku. Ledek se při vyšší teplotě rozkládá na kyslík, který podporuje hoření síry a uhlíku.
Síra je žlutá krystalická látka. Pokud roztavenou síru prudce ochladíme ve studené vodě, vznikne plastická síra (hmota podobná žvýkačce). Proto se síra používá k výrobě gumy a pneumatik.
Experiment, na kterém si dokážeme, že chlorečnan sodný se při vysoké teplotě rozpadá na kyslík. Důkaz provedeme zapálením gázy namočené v chlorečnanu sodném. Ta hoří mnohem rychleji než obyčejná gáza.
Jaké mají mince složení? Z jakých kovů jsou vyrobené a jakým způsobem je můžeme vyčistit? Vše je názorně ukázáno v několika experimentech, včetně chemických vzorců a reakcí.
V pokusu porovnáme tři směsi plynů: vzduch, vydechovaný vzduch z plic a oxid uhličitý připravený reakcí octa a kypřícího prášku. Každý z plynů vpravíme do sklenice s připraveným flavinovým indikátorem pH z červeného zelí. Vysoká koncentrace oxidu uhličitého vytvoří kyselý roztok, který se projeví zbarvením indikátoru do červena. Oxid uhličitý je rozpustný ve vodě, která se nachází v mracích, což vysvětluje vznik kyselých dešťů.
11 402
611
3 370
1 030
67
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.