Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Pořad seznamuje děti s listnatými stromy. Popisuje, jak se jmenují části stromu a k čemu slouží koruna, kmen, kůra nebo kořeny. Dále názorně ukazuje, co se děje s listy během celého roku, a odpovídá na otázku, proč jsou pro nás listy a stromy tak důležité.
Návštěva u hospodářů, kteří využívají zemědělskou půdu v souladu s ochranou životního prostředí. Na lukách v Litovelském Pomoraví pomáhají chránit motýla modráska bahenního a podporují jeho osídlení.
Ostrov Fuerteventura se dlouhodobě potýká s nedostatkem vody v krajině. V minulosti byla spotřebována spousta dřeva na stavbu budov, odlesnění zesílilo erozi, a proto má ostrov, tak jako mnoho jiných, problém se zadržováním vody v krajině. Některá údolí se ale po dešti zazelenají. Kde berou obyvatelé pitnou vodu? A jak by se tento problém mohl vyřešit?
Reportáž o zemětřesení a následné vlně tsunami v Japonsku, která v roce 2011 způsobila katastrofální škody. Rozhovor s reportérem Tomášem Etzlerem.
V dalším díle Dodejme si energii (2025) se podíváme na méně známý obnovitelný zdroj energie, a to na bioplyn. Navštívíme bioplynovou stanici v energeticky soběstačné obci Kněžice ve středních Čechách, abychom zjistili, jak toto zařízení funguje a jaké jsou jeho výhody i nevýhody.
Napřimováním toků jsme přišli o stovky a tisíce kilometrů říčních toků. Je těžké stanovit, kolik vody se takto ztratilo z naší krajiny. Zmizely říční meandry, slepá nebo dočasná ramena, lužní lesy, ve kterých se při povodních rozlévala voda, aniž by někomu škodila. Tyto škody na velkých tocích je těžké odstranit. Přesto to jde. Příkladem je lokalita Obelisk na Dyji.
Díl z cyklu Minuty z Krkonoš (2014) přibližuje historii osídlení Krkonoš a budního hospodaření. Co to je? Pro vysvětlení musíme zpět do místní tisícileté historie. Čím se staří horalové v této drsné, i když krásné krajině živili? Podívejte se.
S Cyklodálkami (2024) zamíříme do Všerub v Českém lese. Tato lokalita sloužila jako falešná státní hranice při akci „Kámen", která představovala past na emigranty v poválečném Československu, jak nám popíše jeden z místních obyvatel. V závěru videa uvidíme skutečnou polohu hranice mezi Českem a Bavorskem.
Na okraji Žďáru nad Sázavou se zvedá kopec, kterému dominuje unikátní poutní kostel zasvěcený sv. Janu Nepomuckému. Jedná se o vrcholné dílo barokního stavitele Jana Blažeje Santiniho, který nevelkou stavbu obklopenou ambitem postavil v letech 1719 – 1722. Velmi členitý svatostánek je totiž s nadsázkou řečeno otevřenou knihou plnou symbolů spjatých s kultem našeho předního světce. Navíc je stavba vůbec nejoriginálnějším příkladem takzvané barokní gotiky, jíž se Jan Blažej Santini zcela vymykal dobovým konvencím a v mnohém předběhl vnímání architektury.
Řeka Lužnice je nedaleko obce Majdalena na Třeboňsku rozdělena pomocí hráze na Starou a Novou řeku. Toto vodní dílo zde vzniklo koncem 16. století podle návrhu nejslavnějšího třeboňského rybníkáře Jakuba Krčína z Jelčan a Sedlčan. Zatímco Nová řeka se vlévá do Nežárky, Stará řeka napájí rybník Rožmberk. Dnes je oblast chráněna jako národní přírodní rezervace.
Stavby přehradních nádrží, jakkoliv jsou pro současnou civilizaci nezbytné, představují ekologickou zátěž. Ničí totiž druhovou rozmanitost či podmínky pro přežití živočichů a ukládá se v nich fosforem a dusíkem nasycené bahno, které způsobuje přemnožení sinic.
S tropickými vedry se v posledních letech setkáváme stále častěji, především ve městech, která se umí rozžhavit jako radiátor. Řešením vedoucím ke snížení teploty ve městech mohou být stromy. Rozdíl teploty mezi místy se stromy a bez nich může být až třicet stupňů. Proto by měli správci městské zeleně usilovat o co největší zastoupení stromů v městské zástavbě.
Jakost povrchových vod se v posledních 25 letech výrazně zlepšila díky transformaci průmyslu nebo modernizaci čistíren odpadních vod. Ne vždy se musí odpadní voda svádět do jediné centrální čistírny. Řešením i pro váš dům tak může být právě kořenová čistírna. Ty fungují na stejných principech jako přirozené mokřady, kde probíhají samočisticí procesy.
Každá řeka je pro nás nesmírně důležitá. Kvůli odvodňování pozemků či stavbám byly v minulosti opevňovány a napřimovány či jinak regulovány. Miliardy se investovaly do co nejrychlejšího odvedení vody z krajiny. Zkracování potoků a řek byla chyba, kterou se nyní snažíme draze napravit.
14 100
861
4 792
1 146
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.