06:50
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Pořad seznamuje děti s listnatými stromy. Popisuje, jak se jmenují části stromu a k čemu slouží koruna, kmen, kůra nebo kořeny. Dále názorně ukazuje, co se děje s listy během celého roku, a odpovídá na otázku, proč jsou pro nás listy a stromy tak důležité.
Člen organizace Nadace pro půdu hovoří o vlastnostech půdy, které jsou lepší, pokud je v půdě dostatek mikroorganismů a vzduchových pórů. Mluví i o procesech, které půdní vlastnosti zhoršují – příkladem je těžká mechanizace.
Václav Cílek putuje na dolní tok Dyje, kde ukazuje soutoky, lužní lesy, ale i vodní stavby, mlýny, rybníky, umělé nádrže. Všechno to, co dnes ovlivňuje život řeky. Jaké jsou jejich významy? Jakým výzvám budeme v budoucnu čelit?
Plánování kanálu Dunaj–Odra–Labe vzbuzuje nadšení mezi stavaři a zděšení mezi přírodovědci a ekology, kteří hovoří o degradaci životního prostředí nejen v okolí stavby. Zároveň upozorňují na negativní dopady na říční ekosystémy, například lužní lesy. V debatě se zpracovatelem studie proveditelnosti vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe M. Pavlem přírodovědec Martin Rulík tyto možné dopady vysvětluje. Zpracovatel studie mu oponuje.
Odkud pochází jídlo, které máme na stole? Z České republiky vyjíždí tisíce kamionů s českými potravinami a naopak tisíce proudí k nám. Často zbytečně, neboť mnoho potravin lze nakoupit od lokálních výrobců nebo přímo od farmářů. Místní potraviny bývají čerstvější, tím i chutnější, ušetří se energie na zbytečné skladování a jejich nákupem podpoříme místní producenty. A navíc, čím více potravin nakoupíme lokálně, tím méně kamionů bude znečišťovat životní prostředí.
Na polích najdeme i důležité ostrovy v podobě remízků a mezí. Obce nebo jiní majitelé půdy mohou zvýšit rozmanitost a členitost zemědělské krajiny právě tím, že osází staré historické cesty, obnoví remízky, meze nebo podél nich vysází řadu keřů či stromů, třeba ovocných. Stačí jednoduchý projekt a domluva mezi majitelem a hospodářem. Výsledek může rozdělit velké lány, bránit tak erozi, omezit vysoušení krajiny a přinést do ní více života.
Lidé si do jeskyní hledali cestu již od pradávna a podzemní prostory o nás vypovídají mnohé. Třeba jeskyně Výpustek v Moravském krasu je svědkem dávného osídlení před 15 000 lety. Ve 20. století se její vzácná výzdoba stala obětí těžby fosfátů. V pozdějších turbulentních časech se využívala jako armádní skladiště munice, nacistická podzemní továrna nebo protiatomový kryt.
V pořadu Studio ČT24 (2020) hovoří ekolog a hydrobiolog PřF UK Adam Petrusek o kritickém poškození Velkého bariérového útesu, největšího korálového útesu na světě. Od roku 1995 ubyla zhruba polovina korálů, přičemž nejrychlejší úbytek nastal v posledních 10 letech. Hlavní příčinou je stoupající teplota mořské vody způsobená klimatickou změnou.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Sysel obecný, dříve hojný hlodavec, patří v současné době mezi nejohroženější savce Evropy. Jeho přirozeným prostředím jsou stepi. Kultivací krajiny jeho bydliště mizí. Na záchranu tohoto hlodavce cílí např. projekt "Sysli na vinici", který podporuje české vinaře v hospodaření na vinicích tak, aby se v nich syslím populacím dobře dařilo.
Ukázka rostlin, se kterými se setkáváme na začátku letních prázdnin na loukách – chrpy, heřmánky, vzácně rostoucí upolín a kruštíky patřící mezi orchideje. Ze živočichů jsou představeni syslové obecní, dále housenky babočky kopřivové, motýla hojně se vyskytujícího v naší přírodě, a také krutihlav patřící mezi šplhavé ptáky.
Epizoda ukazuje záběry selat prasete divokého a během zimních měsíců dokrmovaných ptáků. Z rostlin jsou v epizodě představeny „doutníky“ v podobě orobince širolistého, který hojně porůstá břehové zóny rybníků. Dále je vysvětleno, proč kopřivy žahají a jaké je a bylo jejich využití například při výrobě lan a ve staročeské kuchyni pro přípravu velikonoční nádivky. Ukázány jsou i červené malvice skalníku poléhavého, který pochází z jihovýchodní Asie.
Červené blato se nachází na okraji CHKO Třeboňsko. Dnes je národní přírodní rezervací, kdysi však území sloužilo jako zásobárna topiva pro nedalekou sklářskou huť z Jiříkova údolí. Jako v každém rašeliništi, i zde se musíme pro naši bezpečnost pohybovat jen po vyznačených cestách. Na jaře tu kvete rojovník bahenní, v létě dozrávají borůvky a brusinky. Také tu roste suchopýr, vlochyně nebo borovice blatka.
Epizoda ukazuje rostliny, živočichy i houby, se kterými se v české přírodě můžeme setkat v průběhu léta, konkrétně na konci července. V epizodě se představuje vzácný zástupce sov puštík bělavý, dále u nás nepůvodní psík mývalovitý. Ukázán je i brouk lýkožrout smrkový, jeho chodbičky, životní strategie a hrozba pro lesní porosty. Z hub je představen hřib kovář, z rostlin pak masožravá rostlina rosnatka okrouhlolistá.
14 105
861
4 794
1 146
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.