02:09
Proč je naše planeta v ohrožení? Brďo zjišťuje, jak člověk svým chováním ohrožuje životní prostředí. Znečišťování ovzduší, nešetrné hospodaření s vodou, velké skládky odpadu, používání umělých hnojiv, kácení pralesů a další problematické chování mají různé následky, jako je například vymírání různých druhů živočichů, oteplování planety a další. Co s tím?
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Pořad seznamuje děti s jehličnatými stromy. Vysvětluje rozdíly mezi jehličnatými a listnatými stromy. Dále objasňuje, k čemu slouží šišky, proč je důležité sázet stromky a starat se o lesy. V pořadu jsou ukázány různé druhy jehličnatých stromů: borovice, smrk, jedle a modřín. Tak se pojďte podívat s námi.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
V úryvku z pořadu Austrálie z ptačí perspektivy (2019) uvidíme z výšky Modré hory, rozkládající se západně od Sydney. Proletíme se nad unikátními pískovcovými útvary, nad srázy porostlými eukalypty a podíváme se také na tamní hotel, který se pyšní unikátní architekturou.
Komorní hůrka je jednou z nejmladších sopek ve střední Evropě. Jedná se o zalesněný kopec tvořený vulkanickým materiálem. Komorní hůrka, jejíž vzhled byl v minulosti narušen těžbou kamene, je od roku 1951 národní přírodní památkou.
Pasáž vysvětluje, proč je možná jednodušší letět na Mars, než se provrtat do středu Země. Zazní i otázka, co se nachází ve středu Země.
Tento díl z cyklu Minutky z Krkonoš (2014) v praxi ukazuje nevyzpytatelné počasí, které lidi často překvapí na nejvyšším vrcholu Krkonoš Sněžce klidně uprostřed léta. A to i když je na úpatí hory příznivé počasí. Ve videu je také nastíněn „mrazivý" původ názvů některých krkonošských míst.
K nejnavštěvovanějším místům Prahy patří bezesporu i ZOO Praha (Zoologická zahrada hl. m. Prahy). Jde o zoologickou zahradu s moderními pavilony a expozicemi, která se snaží představovat zvířata v podmínkách, které se co nejvíce blíží jejich přirozenému prostředí, což umožňuje její členitý terén. Příběh pražské zoologické zahrady zmapovala u příležitosti 90. narozenin ZOO Praha Silvie Dymáková. Podívejte se na to, co se největší zoo u nás za tu dobu podařilo.
Co se u nás pěstuje a chová? A jak to souvisí se zdravou krajinou a zdravím nás spotřebitelů? Zemědělská výroba je do značné míry podmíněná dotacemi, které podporují zemědělce z fondů Evropské unie. Většina zemědělské produkce u nás vzniká na velkofarmách, kde se klade důraz na maximální efektivitu a výnosy i za cenu výrazné chemizace. Průměrná česká farma je 7krát větší, než je celoevropský průměr, a její velikost jí dává konkurenční výhodu nad rodinnými farmami, které se snaží o šetrnější přístup ke krajině. Pokud stát do budoucna podmíní udílení dotací právě využitím udržitelnějších postupů a technologií, budou půda, krajina a v důsledku i produkty a spotřebitelé zdravější a nezničíme si zemědělský potenciál budoucnosti.
V průplavu Rýn–Mohan–Dunaj, který často bývá dáván jako příklad v souvislosti s plánovaným kanálem Dunaj–Odra–Labe, klesá množství přepraveného zboží. Kontejnery se v poslední době téměř nevozí. Navíc se vodní cesta potýká se suchem. Vlivem kanálu se také změnil ráz krajiny. Jaké jsou tedy přínosy průplavu dnes?
Od konce komunistické diktatury, jejíž hospodaření devastovalo českou krajinu, nás dělí několik desetiletí. Za tu dobu pozorujeme výrazné zlepšení kvality životního prostředí. Na druhou stranu díky klimatické změně, stavu půd a lesů, dozrávají nové environmentální problémy. Voda, jako stěžejní faktor krajiny, z ní mizí. Podařilo se sice zlepšit například čistotu povrchových vod, ale nerozumné hospodaření s vodou v krajině v kombinaci s klimatickou změnou může mít katastrofické důsledky.
Od doby, kdy člověk přišel do této oblasti, ji postupně přetváří. Výsledkem je cenná kulturní krajina malebného Českého ráje, prvního velkoplošně chráněného území v Česku.
Závrt je jeden z typických krasových povrchových útvarů, který signalizuje výskyt podzemních prostor pod ním. Podíváme se i do Rudického propadání.
Jak a kdy u nás vznikl vápenec? Čím je typický? Jak vzniká jeskyně? S Václavem Cílkem si projdeme údolí, kde se propadají vody říček, aby se opodál prostřednictvím vývěr opět dostaly na povrch.
Jedna z nejaktivnějších sopek Filipín, sopka Mayon, se v lednu 2018 opět probudila k životu. Jaké byly důsledky této erupce a proč se sopka tak často probouzí k životu, objasní host Studia ČT24, vědecký pracovník Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR, v.v.i. Prokop Závada. Hovořit bude také o výbuchu sopky Pinatubo a o tom, co je to stratovulkán.
14 169
865
4 802
1 155
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.