02:09
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Proč je naše planeta v ohrožení? Brďo zjišťuje, jak člověk svým chováním ohrožuje životní prostředí. Znečišťování ovzduší, nešetrné hospodaření s vodou, velké skládky odpadu, používání umělých hnojiv, kácení pralesů a další problematické chování mají různé následky, jako je například vymírání různých druhů živočichů, oteplování planety a další. Co s tím?
Pořad seznamuje děti s jehličnatými stromy. Vysvětluje rozdíly mezi jehličnatými a listnatými stromy. Dále objasňuje, k čemu slouží šišky, proč je důležité sázet stromky a starat se o lesy. V pořadu jsou ukázány různé druhy jehličnatých stromů: borovice, smrk, jedle a modřín. Tak se pojďte podívat s námi.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Nechte si stručně popsat příčiny vzniku zemětřesení a vysvětlit takzvané konvekční proudění v zemském plášti. Pasáž se věnuje i způsobům měření síly zemětřesení. Jak se jmenuje věda, která zemětřesení zkoumá?
Kozákov (744 m) je od pradávna vyhledáván jako naleziště drahých kamenů. V dutinách lávových proudů nejvyšší hory Českého ráje krystalizovaly acháty, jaspisy, ametysty, křišťály, nebo další polodrahokamy, které dávají práci brusičům minerálů. Teprve s otevřením Votrubcova lomu před sto lety však Češi objevili skutečné minerální poklady, jež hora ukrývala. Václav Cílek zároveň prozradí, že z vrcholu Kozákova je rozhled od Krkonoš až po pražský Petřín.
Představení seismického vlnění a typů seismických vln. Vysvětlení jejich významu pro vznik zemětřesení.
Naprostá většina mamutích druhů byla zhruba tak velká, jako jsou dnešní indičtí sloni. Pověsti říkají, že ve věčně zmrzlé zemi severní Sibiře se uchovala jejich těla. Pravdou je, že první z nich tam našel roku 1806 Michail Adams. Dodnes se jich našlo 39, ale jen 4 jsou vcelku. Další pověsti říkají, že se jejich maso dá jíst. To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
Přestože se jedná o pohraniční pohoří, ani v Orlických, ani v Jestřebích horách paradoxně neprobíhá státní hranice po hřebeni. V obou pohořích je co objevovat. V Jestřebích horách najdeme zkamenělé dřevo, araukarit, nebo původní jasanové olšiny. V Orlických horách zase rozlehlé mokřadní louky s orchidejemi, bunkry československého opevnění nebo nesčetné drobné sakrální památky svědčící o zbožnosti zdejších horalů.
Vědci v pořadu demonstrují případy vymírání druhů v minulých geologických érách přímo v terénu na konkrétních geologických nálezech. Historie země je zapsaná v kamenech. Jak v téhle kamenné knihovně číst? Jak z vrstev hornin poznáme, jak ve vzdálené minulosti vypadal život? Co z toho lze vyvozovat pro naši budoucnost? Vydejte se s námi do tajemného světa geologie.
Václav Cílek putuje do severních a západních Čech zasažených třetihorní sopečnou činností. Popisuje vznik čedičových sloupců a tajemství čedičových sutí.
Bílé Karpaty, pohoří na rozhraní České republiky a Slovenska, nepatří k nejnavštěvovanějším koutům naší země. Přesto jsou však jedinečné, na místních loukách a pastvinách každoročně kvete asi dvacet druhů vzácných orchidejí. A jaké další krásy nás tu čekají?
Jak vypadaly vodní toky před zásahem člověka? Jak se od 19. století působením lidí měnily a jak vypadají dnes? Spoutání řek do kamenných lichoběžníků se ale ukázalo být chybou, což vidíme hlavně, když přijdou sucha. Jaké je řešení?
V listopadu 2021 probíhala ve skotském městě Glasgow Klimatická konference o změnách klimatu. Konferenci známou pod anglickou zkratkou COP26 pořádá Organizace spojených národů. Česká rada dětí a mládeže na organizaci vyslala mladé delegátky.
Rozhovor s Arthurem F. Sniegonem a Tomášem Jůnkem, dvěma nadšenými zoology. Oba zoologové jezdí do Konga zachraňovat pralesy, zvířata, zkrátka vše, co se ještě zachránit dá. Bojují proti pytlákům a překupníkům. Pokoušejí se zabránit totální destrukci pralesa, která by bez jeho ochrany do roku 2100 nastala.
Kolik je na Zemi sladké vody? Tato zdánlivá samozřejmost nám může doslova protéct mezi prsty. Protože jsme dlouhá desetiletí dělali všechno pro to, abychom vodu z krajiny co nejrychleji odvedli, musíme teď, v době právě probíhajících klimatických změn, svůj přístup radikálně změnit.
14 135
861
4 799
1 149
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.