02:09
Proč je naše planeta v ohrožení? Brďo zjišťuje, jak člověk svým chováním ohrožuje životní prostředí. Znečišťování ovzduší, nešetrné hospodaření s vodou, velké skládky odpadu, používání umělých hnojiv, kácení pralesů a další problematické chování mají různé následky, jako je například vymírání různých druhů živočichů, oteplování planety a další. Co s tím?
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Pořad seznamuje děti s jehličnatými stromy. Vysvětluje rozdíly mezi jehličnatými a listnatými stromy. Dále objasňuje, k čemu slouží šišky, proč je důležité sázet stromky a starat se o lesy. V pořadu jsou ukázány různé druhy jehličnatých stromů: borovice, smrk, jedle a modřín. Tak se pojďte podívat s námi.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Graptoliti jsou vyhynulí mořští živočichové. Systematicky je řadíme mezi polostrunatce. Jejich četné zkameněliny nacházíme v prvohorních vápencích z období středního kambria až karbonu. Graptolity řadíme mezi vůdčí neboli indexové fosilie, pomocí nichž se určuje relativní stáří geologických vrstev.
Geolog Václav Cílek představuje středověký hrad Trosky, na němž vysvětluje fenomén třetihorního vulkanismu, jehož stopy vidíme v Českém ráji dodnes.
Děti našly dinosauří kosti. Ty se pak vydražily za milióny. Od hlavy k ocasu měří tento dinosaurus 17 metrů. Po Severní Americe si vykračoval před 150 miliony lety. Objev původní zachovalé kostry tohoto dinosaura je naprostou vzácností.
Zjednodušený popis a vysvětlení vlastností základních půdních vrstev: hrabanka, humus, vrchní minerální půda, spodní minerální půda, nezvětralé horniny. Co tvoří jednotlivé vrstvy a proč jsou důležité?
Napadlo vás někdy chovat doma ježka? V Terčině zvířecím světě se zblízka podíváte na chov ježka bělobřichého. Dozvíte se, čím se toto teplomilné zvíře živí, jak se s ním skamarádíte a jak mu zařídit bydlení, aby mu u vás bylo dobře.
Chytrá žížala radí dětem, jak se správně chovat k naší planetě. Tentokrát s dětmi řeší problém zachycování dešťové vody. Nachytanou vodu po dešti, tzv. dešťovku, můžeme použít k zalévání zahrady, ke splachování záchodu, k mytí... Šetříme tak nejen přírodu, ale i naši peněženku. Jak to? A proč bychom měli chytat dešťovku?
Pojďme se společně podívat na video o evoluci a proč se vlastně máme rádi. Dějiny evoluce jsou dějinami neustálého boje, ale jedna ze strategií, jak vyhrát boj, je spolupráce. Žít ve skupině je velká výhoda. Mnoho zvířat se díky tomu může bránit anebo společně lovit. Skupina zvládne víc než každý jednotlivec sám. Co jsme se my lidé naučili o spolupráci?
Jak se kočka stala společníkem člověka? Kočka se dostala do přízně lidí díky své schopnosti chránit obilí před hlodavci. Za první chovatele koček se považují starověcí Egypťané. I přes zákaz jejich vývozu se z Afriky dostaly do Asie, Evropy i Ameriky, a přestože bývaly ve starém Egyptě vnímány jako božstvo, ne vždy to měly lehké. Často symbolizovaly temné síly.
Na severní polokouli skončilo 1. září meteorologické léto. Podle celosvětových naměřených dat bylo léto 2024 vůbec nejteplejší v moderní historii, z čehož vyplývá, že globální oteplování je tedy stále intenzivnější. V reportáži se k této situaci vyjádří Carlo Buontempo, ředitel meteorologické služby EU Copernicus, Johnathan Overpack z Michiganské univerzity a také Aleš Farda z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.
Daří se nám dobře, protože máme dost energie. Naše závislost na ní je ale na pováženou. Už proto bychom se měli soustředit na to, za jakou cenu energii vyrábíme. Poslechněte si názor klimatologa a spisovatele Václava Cílka na problematiku energetiky u nás za posledních 30 let, ale i na dnešní stav a vize do budoucna v tomto odvětví hospodářství.
Původní lesy v Krušných horách zničily exhalace z neodsířených elektráren. Lesníci proto vysadili odolnější druh smrku, který tady původně nerostl, smrk pichlavý dovezený ze Severní Ameriky. Ten ale ničí mikroskopická houba kloubnatka smrková, která ucpává stromům nové výhonky a ty postupně odumírají.
Odlesňování není problém pouze tropických deštných lesů a rozvojových zemí, ale týká se i Evropy. V Rumunsku dochází k nelegální těžbě místních pralesů, úřady nejsou schopné proti těmto aktivitám účinně zakročit a lesníci a aktivisté čelí násilí ze strany nelegálních těžařů. Podle nich by prales tímto tempem zmizel do 30 let úplně.
13 495
756
4 597
1 301
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.