02:09
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Proč je naše planeta v ohrožení? Brďo zjišťuje, jak člověk svým chováním ohrožuje životní prostředí. Znečišťování ovzduší, nešetrné hospodaření s vodou, velké skládky odpadu, používání umělých hnojiv, kácení pralesů a další problematické chování mají různé následky, jako je například vymírání různých druhů živočichů, oteplování planety a další. Co s tím?
Pořad seznamuje děti s jehličnatými stromy. Vysvětluje rozdíly mezi jehličnatými a listnatými stromy. Dále objasňuje, k čemu slouží šišky, proč je důležité sázet stromky a starat se o lesy. V pořadu jsou ukázány různé druhy jehličnatých stromů: borovice, smrk, jedle a modřín. Tak se pojďte podívat s námi.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Ledovcové potoky (tedy potoky vytékající přímo z tajících ledovců) stále ještě nejsou z vědeckého hlediska dostatečně prozkoumány. Vzhledem ke klimatické změně jim navíc v horizontu několika desítek let hrozí úplné zmizení. Vědci proto podrobili 152 ledovcových potoků detailní studii, s jejímiž výsledky vás seznámí reportáž z pořadu Věda 24 (únor 2025).
Jedněmi z typických ptáků pro oblast Amazonie jsou kolibříci a tukani. Největší druhovou pestrost těchto ptáků můžeme pozorovat ve zdejších horských pralesech. Potkáme tu i mnoho endemických druhů. Naopak v místech, kde byly pralesy degradovány či úplně vykáceny, je diverzita těchto ptáků mnohem nižší.
Václav Moravec hovoří s hydrobiologem Davidem Pithartem přímo v terénu o tom, jaké dopady mohou mít na okolní krajinu úpravy toku. Na příkladu napřímeného Miletínského potoka jsou popsány důsledky regulace toku. Oproti tomu říčka Dračice je příkladem zdravého meandrujícího toku, který podporuje vsakování vody do půdy, zpomaluje odtok vody při povodni a její členitost napomáhá biodiverzitě.
Ploché Krušné hory byly do půlky 20. století nejobydlenějším pohořím střední Evropy. Dnes v nich převládá divočina i zdevastovaná krajina hnědouhelných dolů. Schválně si zkuste tipnout, proč se jim říká Krušné.
Bermudský trojúhelník v Atlantském oceánu nedaleko Floridy má pověst místa, kde se často ztrácejí letadla, lodě i celé posádky. Australští vědci přišli na začátku 21. století s teorií, podle které za mizení lodí mohou velké bubliny zemního plynu, jež se tu uvolňují z mořského dna. Tyto bubliny snižují hustotu vody, a proto se lodě potopí ke dnu. Pojďme si tuhle teorii ukázat.
Podnebí, geologické i hydrologické podmínky v Austrálii podmiňují specifické přizpůsobení fauny, flóry i obyvatel. Asi tři čtvrtiny Austrálie zabírají pouště a polopouště. Kde se v Austrálii vyskytuje voda? Jaké je zde rozložení biomů? Jaké jsou socio-ekonomické podmínky v Austrálii?
Evropští vědci se zaměřili na výzkum oblačnosti, její vývoj totiž dopadá i na změny klimatu. Jediným nástrojem meteorologů pro poznání budoucnosti jsou nejrůznější klimatické modely. Ty však dávají odlišné odpovědi. A tyto rozdíly vznikají právě díky neznalosti výškového rozložení oblačnosti. Vědci nyní používají údaje z nových satelitů, díky nimž se klimatické modely značně zpřesňují.
Svatá Markéta hodila srp do žita, na svatého Jiří vylézají hadi a štíři. To jsou tzv. lidové povětrnostní pranostiky, které jsou po staletí předávány z generace na generaci a předpovídají počasí na konkrétní dny nebo období. Jak a proč vznikly? To nám prozradí následující video.
Děti našly dinosauří kosti. Ty se pak vydražily za milióny. Od hlavy k ocasu měří tento dinosaurus 17 metrů. Po Severní Americe si vykračoval před 150 miliony lety. Objev původní zachovalé kostry tohoto dinosaura je naprostou vzácností.
V rozhovoru s odborníkem se dozvíme o procesech ohrožujících půdu (degradace půdy, eroze) a o způsobech, jak ji chránit. Jen v České republice denně ubývá tolik půdy, kolik odpovídá asi 20 fotbalovým hřištím. A i ta, která zůstává, ztrácí svoje vlastnosti. Jak a proč se to děje? Jakou roli v tomto procesu hraje člověk? Proč bychom vlastně měli půdu chránit? Jak se s půdou nakládalo v minulosti? A co si z toho můžeme vzít my dnes?
Zjednodušený popis a vysvětlení vlastností základních půdních vrstev: hrabanka, humus, vrchní minerální půda, spodní minerální půda, nezvětralé horniny. Co tvoří jednotlivé vrstvy a proč jsou důležité?
Lilijice jsou starobylí živočichové. Řadíme je mezi ostnokožce, tedy do příbuzenstva mořských ježků nebo hvězdic. Jejich nejstarší nálezy pocházejí z devonu, kdy se na území naší republiky rozlévalo tropické moře. Zkamenělé fosilie devonských lilijic můžeme v hojné míře najít např. v Českém krasu.
14 105
861
4 794
1 146
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.