02:09
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Proč je naše planeta v ohrožení? Brďo zjišťuje, jak člověk svým chováním ohrožuje životní prostředí. Znečišťování ovzduší, nešetrné hospodaření s vodou, velké skládky odpadu, používání umělých hnojiv, kácení pralesů a další problematické chování mají různé následky, jako je například vymírání různých druhů živočichů, oteplování planety a další. Co s tím?
Pořad seznamuje děti s jehličnatými stromy. Vysvětluje rozdíly mezi jehličnatými a listnatými stromy. Dále objasňuje, k čemu slouží šišky, proč je důležité sázet stromky a starat se o lesy. V pořadu jsou ukázány různé druhy jehličnatých stromů: borovice, smrk, jedle a modřín. Tak se pojďte podívat s námi.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Zjednodušené vysvětlení principu skleníkového efektu. Pomocí experimentů je popsán vliv skleníkových plynů na oteplování atmosféry, ukázány jsou i důsledky oteplování atmosféry na přírodu. Pořad se věnuje i způsobům měření koncentrace skleníkových plynů.
Mezi lety 2008 a 2018 postihlo amazonský deštný les v Brazílii do té doby největší odlesňování. Jen během jednoho roku tu zmizelo téměř 8 000 km čtverečních pralesa. Ten je přitom pro život na Zemi kriticky důležitý a produkuje 20 % veškerého kyslíku v atmosféře. Jaké jsou příčiny a důsledky tohoto odlesňování? Pojďte se podívat na satelitní snímky, které umožňují srovnání v čase. Vysvětlení tohoto nežádoucího jevu nám poskytne Radim Matula z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze.
Asi žádné větší město u nás a málokteré v Evropě se nemůže pochlubit tolika vodními plochami jako Plzeň. Soustava v Bolevci je dokonce mnohem starší než známé rybníky v jihočeské Třeboni. První zmínka o nich pochází z roku 1461. Hlavní důvod k jejímu vybudování byl rybochov.
V rozhovoru s odborníkem se dozvíme o procesech ohrožujících půdu (degradace půdy, eroze) a o způsobech, jak ji chránit. Jen v České republice denně ubývá tolik půdy, kolik odpovídá asi 20 fotbalovým hřištím. A i ta, která zůstává, ztrácí svoje vlastnosti. Jak a proč se to děje? Jakou roli v tomto procesu hraje člověk? Proč bychom vlastně měli půdu chránit? Jak se s půdou nakládalo v minulosti? A co si z toho můžeme vzít my dnes?
Česká republika se honosí nejhlubší zatopenou propastí světa. Je to Hranická propast nedaleko lázní Teplice nad Bečvou.
Představení seismického vlnění a typů seismických vln. Vysvětlení jejich významu pro vznik zemětřesení.
Kozákov (744 m) je od pradávna vyhledáván jako naleziště drahých kamenů. V dutinách lávových proudů nejvyšší hory Českého ráje krystalizovaly acháty, jaspisy, ametysty, křišťály, nebo další polodrahokamy, které dávají práci brusičům minerálů. Teprve s otevřením Votrubcova lomu před sto lety však Češi objevili skutečné minerální poklady, jež hora ukrývala. Václav Cílek zároveň prozradí, že z vrcholu Kozákova je rozhled od Krkonoš až po pražský Petřín.
Sysel obecný, dříve hojný hlodavec, patří v současné době mezi nejohroženější savce Evropy. Jeho přirozeným prostředím jsou stepi. Kultivací krajiny jeho bydliště mizí. Na záchranu tohoto hlodavce cílí např. projekt "Sysli na vinici", který podporuje české vinaře v hospodaření na vinicích tak, aby se v nich syslím populacím dobře dařilo.
Kůrovec (lýkožrout smrkový) je přítomen téměř v každém lese a za normálních okolností napadá smrky starší šedesáti let, larvy kůrovce svými chodbičkami přetnou vodivá pletiva a stromy usychají. Když se přemnoží, nastává problém. Při boji s kůrovcem je důležité zakročit včas, aby nebylo nutné vytvářet rozsáhlé paseky/holiny.
Halančíci jsou ryby obývající periodické tůně, tedy území, která pravidelně vysychají. Kvůli krátké době, kdy mají možnost růst a rozmnožovat se, si vyvinuli nejrůznější způsoby přizpůsobení (adaptace) k tomuto extrémnímu způsobu života. Zdá se navíc, že by jejich výzkum mohl napomoci pochopení principu stárnutí.
Epizoda ukazuje stáda muflonů, kteří jsou dnes poměrně častí v našich lesích, ale přitom nejsou původní součástí české přírody. Z keřů je představen prudce jedovatý tis červený, z jehož dřeva se dříve vyráběly luky. Z ptáků pak sojka obecná jako náš nejpestřejší krkavcovitý pták, který často žije nejen v lese, ale i v zahradách a parcích. Z keřů je představena na konci zimy kvetoucí kalina vonná s výrazně aromatickými květy.
14 129
861
4 799
1 148
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.