02:09
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Pořad seznamuje děti s jehličnatými stromy. Vysvětluje rozdíly mezi jehličnatými a listnatými stromy. Dále objasňuje, k čemu slouží šišky, proč je důležité sázet stromky a starat se o lesy. V pořadu jsou ukázány různé druhy jehličnatých stromů: borovice, smrk, jedle a modřín. Tak se pojďte podívat s námi.
Proč je naše planeta v ohrožení? Brďo zjišťuje, jak člověk svým chováním ohrožuje životní prostředí. Znečišťování ovzduší, nešetrné hospodaření s vodou, velké skládky odpadu, používání umělých hnojiv, kácení pralesů a další problematické chování mají různé následky, jako je například vymírání různých druhů živočichů, oteplování planety a další. Co s tím?
Pořad seznamuje děti s listnatými stromy. Popisuje, jak se jmenují části stromu a k čemu slouží koruna, kmen, kůra nebo kořeny. Dále názorně ukazuje, co se děje s listy během celého roku, a odpovídá na otázku, proč jsou pro nás listy stromu tak důležité.
Zajímavosti přírody v měsíci dubnu. Představí se běžné jarní rostliny jako sasanky, dymnivky a prvosenky. U jednotlivých rostlin jsou popsány jejich lidové názvy, místa výskytu a charakteristické vlastnosti (např. jedovatost). Z živočichů jsou představeny hnízdící volavky popelavé či skokani a jejich vajíčka. Součástí videa je ukázka z jarního života prasat divokých.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Lilijice jsou starobylí živočichové. Řadíme je mezi ostnokožce, tedy do příbuzenstva mořských ježků nebo hvězdic. Jejich nejstarší nálezy pocházejí z devonu, kdy se na území naší republiky rozlévalo tropické moře. Zkamenělé fosilie devonských lilijic můžeme v hojné míře najít např. v Českém krasu.
Sopky jsou síly ukryté hluboko pod zemí. Čas od času se proderou na zemský povrch. Sopečná činnost formovala Zemi už v počáteční fázi její existence. I dnes, kdy už je sopečná činnost mnohem klidnější, stále přináší mnoho zkázy. Poskytuje nám ale také informace o složení spodních vrstev Země, původu nejrůznějších hornin i historii planety. Jedním z vědců, kteří tyto informace sbírají, je Kayla Iacovino, vulkanoložka z Americké geologické služby a popularizátorka vědy. Vzorky sbírá i na nejodlehlejších místech světa.
Vojenský újezd změnil dříve osídlenou kulturní krajinu Doupovských hor k nepoznání. Podívejme se na příznivé dopady těchto změn. Uměle vzniklá divočina je biologicky pestřejší. Při pohledu na opuštěnou krajinu nás napadá, jak by asi vypadala, kdyby se do ní člověk vrátil a začal by v ní hospodařit. V ukázce se také seznámíme s pozůstatkem obrovského sopečného kráteru, kalderou, kterou bychom v Čechách nejspíš nehledali.
Jak poznáte, že jste našli dinosauří kost nebo stopu? Jaké jsou moderní metody určování fosilních nálezů? Možná vás překvapí, že i na našem území se vyskytovali dinosauři. Sem tam se i u nás najde nějaký dinosauří pozůstatek a zkamenělé kosti. Jak poznáte, že jste na nějaký narazili i vy, a jak probíhá zkoumání kostí?
Nechte si stručně popsat příčiny vzniku zemětřesení a vysvětlit takzvané konvekční proudění v zemském plášti. Pasáž se věnuje i způsobům měření síly zemětřesení. Jak se jmenuje věda, která zemětřesení zkoumá?
V rozhovoru s odborníkem se dozvíme o procesech ohrožujících půdu (degradace půdy, eroze) a o způsobech, jak ji chránit. Jen v České republice denně ubývá tolik půdy, kolik odpovídá asi 20 fotbalovým hřištím. A i ta, která zůstává, ztrácí svoje vlastnosti. Jak a proč se to děje? Jakou roli v tomto procesu hraje člověk? Proč bychom vlastně měli půdu chránit? Jak se s půdou nakládalo v minulosti? A co si z toho můžeme vzít my dnes?
Václav Cílek popisuje důvody pro sesuvy a specifické svahové pochody v Českém středohoří.
Za nejstarší suchozemskou cévnatou rostlinu považujeme dnes prvohorní cooksonii. Její nálezy ze siluru, datované do doby přes 432 miliony lety, jsou známé i z České republiky. Vděčíme za ně pečlivé práci francouzského paleontologa Joachima Barrandeho. Ten ji ovšem ve své době považoval za mořskou řasu. Její znovuobjevení v Barrandeho sbírkách po 150 letech představovalo doslova paleontologickou senzaci.
V rámci projektu soukromého investora má na pomezí Kralického Sněžníku a Jeseníků dojít k výstavbě parkovišť, rekreačních budov a vodní nádrže na zasněžování sjezdovky. Stavba probíhá na louce s výskytem přísně chráněných druhů. Kromě toho, že investor začal budovat bez povolení, nenechal ani projekt posoudit příslušnými úřady z hlediska vlivu na životní prostředí. Orgány státní moc ale proti takovému postupu nezasahují. A to i přesto, že lokalita přijde o cenný ekosystém.
Představení Labských pískovců, které jsou jednou z nejrozsáhlejších skalních oblastí ve střední Evropě.
Voda tvoří většinu povrchu naší planety. A o její koloběh se stará sluníčko společně s rostlinami. Jestliže je vody takový dostatek, proč se tedy stále častěji ozývají hlasy, které varují před jejím nedostatkem? Tak velkým, že by mohl odsunout do ústraní nedostatek ropy a stát se příčinou válek? To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
Uhynutí jednoho druhu rostlin nebo živočichů může v důsledku způsobit velké problémy jinému, včetně člověka. 150 vědců z 50 zemí pracovalo na unikátní zprávě o biodiverzitě, která se zaměřuje i na lokální problémy a lokální priority. Hlavní výsledek? Druhů celosvětově ubývá. A hlavní důsledek?
12 692
703
4 235
1 150
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.