02:09
Proč je naše planeta v ohrožení? Brďo zjišťuje, jak člověk svým chováním ohrožuje životní prostředí. Znečišťování ovzduší, nešetrné hospodaření s vodou, velké skládky odpadu, používání umělých hnojiv, kácení pralesů a další problematické chování mají různé následky, jako je například vymírání různých druhů živočichů, oteplování planety a další. Co s tím?
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Pořad seznamuje děti s jehličnatými stromy. Vysvětluje rozdíly mezi jehličnatými a listnatými stromy. Dále objasňuje, k čemu slouží šišky, proč je důležité sázet stromky a starat se o lesy. V pořadu jsou ukázány různé druhy jehličnatých stromů: borovice, smrk, jedle a modřín. Tak se pojďte podívat s námi.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Když byla koncem 80. let napuštěna přehrada Nové Mlýny, skončila pod vodou nejen lidská obydlí, ale i nádherný komplex lužních lesů. Bylo to správné?
Nikaragua je největší zemí Střední Ameriky, zároveň však patří mezi nejchudší státy tohoto regionu. Na území Nikaraguy se nachází stejnojmenné jezero, vzdálené jen 20 km od Tichého oceánu. Již španělští kolonizátoři chtěli jezero propojit s oceánem pro usnadnění lodní dopravy, výstavba Panamského průplavu však tyto plány narušila. Na propojení jezera s Pacifikem se znovu začalo pracovat až v roce 2014, kvůli nákladům ale není jisté, zda bude dokončeno.
Jezero Medard nedaleko Sokolova vzniklo zatopením bývalého hnědouhelného lomu. Těžba hnědého uhlí skončila v roce 2000, o osm let později se začalo s napouštěním, které trvalo dlouhých osm let. Toto umělé jezero je ukázkovým příkladem rekultivace silně poškozené krajiny.
Na Islandu se vyskytuje řada sopek, jejichž exploze významně proměnily povrch tohoto ostrova a vytvořily na něm unikátní geomorfologické útvary. Ty lákají filmaře i astronauty. Jako první si prohlédneme sopečné jezero Mývatn, příhodně pojmenované podle komárů, které se v jeho blízkosti hojně vyskytují. Dále uvidíme pseudokrátery, lávové sloupy a na závěr gejzíry.
Jak a kdy u nás vznikl vápenec? Čím je typický? Jak vzniká jeskyně? S Václavem Cílkem si projdeme údolí, kde se propadají vody říček, aby se opodál prostřednictvím vývěr opět dostaly na povrch.
V rozhovoru s odborníkem se dozvíme o procesech ohrožujících půdu (degradace půdy, eroze) a o způsobech, jak ji chránit. Jen v České republice denně ubývá tolik půdy, kolik odpovídá asi 20 fotbalovým hřištím. A i ta, která zůstává, ztrácí svoje vlastnosti. Jak a proč se to děje? Jakou roli v tomto procesu hraje člověk? Proč bychom vlastně měli půdu chránit? Jak se s půdou nakládalo v minulosti? A co si z toho můžeme vzít my dnes?
Trilobit ve znaku obce Skryje na Křivoklátsku napovídá, že se jedná o paleontologicky významnou lokalitu, kde jsou dodnes ukryty prvohorní zkameněliny. Na území CHKO Křivoklátsko proto byla vymezena přírodní památka Skryjsko-týřovické kambrium, kde je na určeném místě možný volný sběr fosilií. Nejhezčí nálezy si můžeme prohlédnout také v místním muzeu.
Už jste byli v dinoparku? Ještě před pár lety se sem navážela hlušina z nedaleké šachty Doubrava. Dnes se na místě můžeme podívat do období druhohor, kdy naší planetě kralovali dinosauři. Největší vzácností areálu je pravěká borovice, kterou objevili vědci v Austrálii.
Kvůli ničivému požáru v NP České Švýcarsko v létě 2022 byla Pravčická brána nepřístupná až do konce září téhož roku. K tomuto skalnímu útvaru (a zpět) je možné se vypravit pouze z Hřenska, ostatní trasy zůstaly uzavřené, jelikož na nich hrozí skalní řícení či pád ohořelých kmenů. Ve videu si prohlédneme, co požár v národním parku způsobil, ale i jaká měl pozitiva pro tamní vegetaci.
Vojenské újezdy jsou v rámci České republiky oblasti běžnému člověku zapovězené. O to víc překvapivá je jejich přírodní a krajinářská hodnota. Hradiště v sopečných Doupovských horách překvapí převahou listnáčů. Poměrně nízké Brdy naopak působí se svými vřesovišti dojmem skutečných hor. Šumavský újezd Boletice střídající kulturní i přírodní krajinu nás zase učí, že si příroda s nespoutaným koloběhem vody daleko lépe poradí s extrémy počasí, jako je sucho.
Kůrovcová kalamita přinesla do českých hospodářských lesů katastrofu. Jak docílit jejich obnovy? Odpověď může dát sama příroda. Lesům můžeme pomoci i tím, že necháme přírodu pracovat za nás.
Přemnožením kůrovce je zasaženo prakticky celé území České republiky. Ještě předtím, než se kůrovec přemnožil, však člověk neuváženě sázel a rozšířil smrk. Samotný kůrovec proto není příčinou kůrovcových kalamit, ale důsledkem našeho nezodpovědného lesního hospodaření. Dalším problémem je i tradiční způsob řešení tohoto problému, kácení a těžba napadených stromů. S odváženými suchými stromy ztrácíme i kůrovcovy přirozené nepřátele a situace se tím neřeší, ale naopak zhoršuje.
13 617
866
4 839
1 159
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.