02:09
Proč je naše planeta v ohrožení? Brďo zjišťuje, jak člověk svým chováním ohrožuje životní prostředí. Znečišťování ovzduší, nešetrné hospodaření s vodou, velké skládky odpadu, používání umělých hnojiv, kácení pralesů a další problematické chování mají různé následky, jako je například vymírání různých druhů živočichů, oteplování planety a další. Co s tím?
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Pořad seznamuje děti s jehličnatými stromy. Vysvětluje rozdíly mezi jehličnatými a listnatými stromy. Dále objasňuje, k čemu slouží šišky, proč je důležité sázet stromky a starat se o lesy. V pořadu jsou ukázány různé druhy jehličnatých stromů: borovice, smrk, jedle a modřín. Tak se pojďte podívat s námi.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Projděte se Českým rájem s geologem Václavem Cílkem. Probereme témata, jako je třeba důležitost pískovce v Českém ráji jako stavebního materiálu pro lidi i pro vznik pískovcových skalních měst.
Lilijice jsou starobylí živočichové. Řadíme je mezi ostnokožce, tedy do příbuzenstva mořských ježků nebo hvězdic. Jejich nejstarší nálezy pocházejí z devonu, kdy se na území naší republiky rozlévalo tropické moře. Zkamenělé fosilie devonských lilijic můžeme v hojné míře najít např. v Českém krasu.
Naprostá většina mamutích druhů byla zhruba tak velká, jako jsou dnešní indičtí sloni. Pověsti říkají, že ve věčně zmrzlé zemi severní Sibiře se uchovala jejich těla. Pravdou je, že první z nich tam našel roku 1806 Michail Adams. Dodnes se jich našlo 39, ale jen 4 jsou vcelku. Další pověsti říkají, že se jejich maso dá jíst. To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
Krkonoše se staly ostrovem unikátních společenstev, na kterém se prolínají druhy arktické s alpínskými. Najdou se zde pozůstatky ledovcové modelace krajiny.
Část společnosti to možná ani nevnímá, ale rychlost, s jakou mizí kulturní a historická krajina, je znepokojivá. Přitom se to děje vždy v ekonomickém zájmu. Mají však ekonomické zájmy skutečně tak vysokou prioritu, že jimi lze devastaci krajiny omluvit? Nejnápadnější je asi povrchová těžba uhlí a odstrašujícím případem je likvidace historického města Most v 60. letech minulého století. Bylo by však naivní svalovat vše na komunistický režim, protože stejné uvažování panovalo i na Západě. Uhlí tu ale nebude věčně a řešení problémů nenabízí.
Občanům Hrádecka a Frýdlantska dlouhodobě klesá hladina vody v jejich studních. Hlavním viníkem může být důl Turów, který se nachází na polské straně hranice.
Globální problémy jdou ruku v ruce s růstem lidské populace. Planeta člověku přestává stačit. Ten ji stále více znečišťuje, vyčerpává její zdroje a v důsledku ji mění sám proti sobě. Lidstvo v hledání globálních řešení svých problémů však tápe.
Mnohé lesy v České republice jsou postiženy kůrovcovou kalamitou, a to včetně lesů v chráněných územích, jako je Boubínský prales. V rezervacích je boj proti kůrovci často předmětem sporů, zda je vhodné zasahovat, či nikoliv. Z úst několika odborníků zazní, jak jsou podobné zásahy efektivní a jestli se šíření kůrovce dá skutečně holosečí zabránit.
Pod nehostinným povrchem Patagonie se ukrývají zásoby významných nerostných surovin, zemního plynu, železné rudy, zlata, ale hlavně křemeliny, teda zkamenělých mořských řas. Její vlastnosti jsou výjimečné a nabízí široké spektrum využití. Jelikož v důsledku klimatických podmínek není Patagonie příliš vhodné místo pro zemědělství, představuje těžba a zpracování křemeliny významnou ekonomickou aktivitu.
Rudé moře je jedním z nejseverněji položených korálových moří a patří mezi oblíbená potápěčská místa. Typické živočichy si můžeme prohlédnout v mořském akváriu. Od Rudého moře se vydáme k Mrtvému moři, které je nejníže položeným místem na Zemi. Hladina tohoto jezera postupně klesá, a tak jsou proto připravovány projekty, jak jej zachránit od vyschnutí.
Jak vznikají mraky? Oblačnost vzniká při tlakové níži nebo si ji můžeme připravit v obyčejné láhvi. Do plastové láhve přidáme horkou vodu a zápalku, která předtím chvíli hořela, a následně v láhvi zvýšíme tlak. A když tlak snížíme, budeme mít v láhvi mrak. Všechny molekuly vody kondenzují kolem mikroskopických molekul kouře.
Jak mohou souviset narůstající letní teploty s ekonomikou? Výrazný vliv můžeme pozorovat například v zemědělství, neboť hrozí neúroda kvůli suchu, ale také ve výstavbě budov, které se v létě již neobejdou bez klimatizací.
13 576
759
4 622
1 321
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.