02:09
Proč je naše planeta v ohrožení? Brďo zjišťuje, jak člověk svým chováním ohrožuje životní prostředí. Znečišťování ovzduší, nešetrné hospodaření s vodou, velké skládky odpadu, používání umělých hnojiv, kácení pralesů a další problematické chování mají různé následky, jako je například vymírání různých druhů živočichů, oteplování planety a další. Co s tím?
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Pořad seznamuje děti s jehličnatými stromy. Vysvětluje rozdíly mezi jehličnatými a listnatými stromy. Dále objasňuje, k čemu slouží šišky, proč je důležité sázet stromky a starat se o lesy. V pořadu jsou ukázány různé druhy jehličnatých stromů: borovice, smrk, jedle a modřín. Tak se pojďte podívat s námi.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
S Objektivem (2024) se vydáme do Ekvádoru, jedné z geograficky nejpestřejších zemí světa. Najdeme zde pláže i velehory, zasněžené vulkány, pestrobarevné trhy, jezera, mlžný prales nebo vzácné druhy zvířat. V ulicích Quita se můžeme prakticky seznámit s Coriolisovým efektem, stačí se dívat na vodu vytékající z umyvadla.
Kdy přesně začíná v našich podmínkách období jara a léta a proč je to dnes jindy, než jak tomu bylo v minulém století? To nám prozradí vedoucí Štefánikovy hvězdárny v Praze Tomáš Prosecký. Také se dozvíme, co je to astronomické, vegetační, meteorologické a klimatologické léto a jaký je mezi nimi rozdíl.
Národní park Djoudj v Senegalu je chráněn jako památka UNESCO, jelikož se jedná o nejvýznamnější hnízdiště a zimoviště ptáků v západní Africe. Zimu zde tráví až 3 miliony ptáků. Najdeme tu ale i mnoho zajímavých druhů savců a plazů. Na dalších chráněných územích Senegalu najdeme i zvířata, která tam byla importována z národních parků v Keni a Jihoafrické republice.
Stručné vysvětlení oběhu vody v přírodě. Ukázka poskytuje základní informace o malém a velkém vodním cyklu.
Člověk využívá přírodu a její zdroje neudržitelným způsobem a tím ohrožuje samotnou podstatu své existence. Spalování fosilních paliv uvolňuje do atmosféry obrovské množství skleníkových plynů, jejichž zvýšená koncentrace má za následek globální oteplování. Změna klimatu přináší nespočet důsledků, které se navíc vzájemně násobí.
Reportáž o nástupu pravicového brazilského prezidenta Jaira Bolsonara a jeho populistické politice (držení zbraní, omezení ochrany přírody).
Seznámení se severní Aljaškou – její historie, obyvatelstvo, povrch, podnebí, fauna, flora, průmysl, doprava a národní parky.
Reportáž Studia 6 (2018) představuje výsledky výzkumu NASA o změnách v Arktidě způsobených globálním oteplováním. Zatímco množství ledu zde klesá, vegetace se naopak rozšiřuje. O těchto proměnách hovoří Alexandra Bernardová z Centra polární ekologie Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
Animovaný herbář, který vás naučí vyznat se v tom, co všechno kvete na našich loukách, polích a zahradách. Konvalinka je voňavá a nebezpečná. Je totiž jedovatá úplně celá. Její krása a omamná vůně to však vynahradí – konvalinky se používají i do svatebních kytic. Třeba konvalinka mladý pár ochrání stejně, jako příroda jedem chrání konvalinku před snědením.
Víte, kde najdete vrstvu ledu, který je doslova věčný? Naše medvíďata ho objevila v soutěsce v Krušných horách. Navštívila samozřejmě i samotné srdce těchto hor – Božídarské rašeliniště, což je mezinárodně významný mokřad. Zaujala je i místní řeka Bublava nebo stádo ovcí i s ovčáckými psy. Těší se, až se prolezou na křivolakých bucích nebo v čedičovém lomu a vy se můžete těšit na poznávání další části naší země.
Věděli jste, kde pramení řeka Labe? V Krkonoších najdete symbolický pramen, ten skutečný je lidem nepřístupný. Stojí za to, navštívit kamennou stěnu s erby měst, kterými naše nejdelší řeka protéká. Než voda doteče do Severního moře, musí překonat trasu dlouhou více než 1000 km. Podívejte se v jedné minutě na tuto zajímavost.
Máta pochází z latinského menthe, myšlení. Dříve se používala jako žvýkačka, proti bolesti hlavy, jako voňavka a údajně přinášela blahobyt i štěstí. Ale odkud se u nás máta vzala? Přesně to sice nikdo neví, ale to nebrání mátě, aby u nás rostla.
13 747
772
4 701
1 337
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.