09:38
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Vysvětlení různých podob fází Měsíce. Vyprávění o tom, jak vzniká zatmění Měsíce, doplněné popisem vlastností povrchu Měsíce.
Čeští vědci se v této reportáži vydali zmapovat část tropického deštného lesa v Kamerunu a vytvořili podklady pro vznik národního parku na ochranu lidoopů.
Biolog a teolog Marek Orko Vácha vysvětluje, v čem byly Mendelovy na první pohled banální objevy tak významné, že se dostaly do učebnic biologie po celém světě. Video dále odhaluje, jakou roli má matematika v genetice a které fenotypové znaky hrachu zkoumal Mendel ve své práci. Objasníme si i úplnou a neúplnou dominanci genů.
Mléko je tzv. homogenní tekutina, což znamená, že všechny jeho složky, tedy voda, tuk a bílkoviny, jsou v něm rozptýleny rovnoměrně. Pokus s využitím plnotučného mléka, barviv a saponátu způsobí doslova tanec molekul tuku.
Jak a z čeho se vyrábí přírodní bylinná kosmetika? Jak vypadá proces alkoholového louhování drcených bylin? Co všechno se z bylinek vyrábí a k čemu a jakým způsobem využívá výluhy z bylin kosmetický průmysl?
Věstonická venuše představuje jeden z nejzajímavějších archeologických nálezů na našem území. Její světová unikátnost spočívá nejen v jednoduchosti a síle výrazu, ale také ve skutečnosti, že jde o nejstarší známou venuši z vypálené hlíny.
Zájem o včelaření v hlavním městě Praze v posledních letech stoupá. Také míst, kde jsou rozmístěny úly se včelstvy, přibývá, najdeme je například v Michelském lese, ale i na střeše Nové radnice Magistrátu hl. m. Prahy. Navzdory rozšířenému přesvědčení je pro včely medonosné Praha vhodná, protože je tu v parcích velká druhová skladba a zelené plochy se zde neošetřují tolik herbicidy a pesticidy. Včelařům ale nenahrává stále častěji se opakující sucho.
V tomto videu uvidíte práci přírodovědců při zkoumání hnízdního parazitismu kukaček. Ornitologové zkoumají obranné strategie rákosníků. Patří k nim vybírání vhodného místa pro hnízdění, agresivita vůči dospělým kukačkám a rozpoznávání kukaččích vajec. Ornitologové vysvětlují i strategie, které využívají kukačky k tomu, aby se jim úspěšně podařilo obsadit hnízdo rákosníka. Těmi jsou hlavně napodobování vzhledu rákosníkova vejce (mimikry), rychlost jeho snesení a výběr vhodného hnízda.
Pasáž ukazuje některé rostliny, které kvetou brzy na jaře. Zavádí diváky do míst, kde mohou najít bledule či vzácnou liliovitou rostlinu kandík psí zub. Součástí pořadu je i téma migrace žab na jaře a zajímavosti o jalovci.
Nanočástice mají ohromnou škálu využití, například při čištění podzemních vod, ve zdravotnictví, nebo na výrobu supravodičů, díky kterým může levitovat malé autíčko i celý vlak. Nanočástice železa mohou hořet, nebo také vyčistit experimentálně zabarvenou vodu.
Krajina potřebuje hospodáře, kteří s ní nakládají s respektem. Dříve se v krajině střídaly sady, louky, pastviny, pásy se zeleninou či obilím. Dnes jsou dvě třetiny orné půdy v ČR ohroženy erozí. Stát proto přistoupil k omezení maximální výměry souvislé plochy plodin. Farmář šetrný ke krajině však může jít ještě dál a vracet jí její původní ráz.
Roku 1972 se ve švédském Stockholmu koná konference OSN o životním prostředí. Ve stejném roce je vydána kniha manželů Meadowsových "Meze růstu". Obě události znatelně ovlivní smýšlení o problémech životního prostředí po celém světě. V normalizačním Československu však tyto přelomové události na poli ochrany životního prostředí nacházejí úrodnou půdu pouze v poměrně úzkém kruhu zapálených ekologů. Myšlenky obsažené v Mezích růstu, šířené u nás prostřednictvím samizdatu, se komunistický režim snaží umlčet.
Každý kilometr čtvereční v mořích a oceánech obsahuje v průměru 74 tisíc kusů plastů. Další odpad se stále ve velkém množství do moří dostává hlavně řekami. Důsledkem toho umírá mnoho mořských a na moře vázaných živočichů. Množství plastů už je tak vysoké, že se začínají nacházet i v nejhlubších oblastech moří.
Celkem 13 měsíců za sebou průměrná globální teplota překonala měsíční rekordy z předchozích let. Tento trend naznačuje, že celosvětové teploty dosahují rekordně vysokých úrovní. Svědčí o tom výrazné výkyvy a extrémní projevy počasí nebo hynutí organismů s nižší adaptabilitou.
14 113
861
4 795
1 148
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.