07:57
V druhé polovině 19. století odešlo z rakouské monarchie asi šestnáct tisíc Čechů kvůli těžkým životním podmínkám. Zvláště je lákalo velké množství levné zemědělské půdy a další výhody, které jim slibovalo carské Rusko. Na Volyni vzniklo mnoho českých vesnic, další část se usadila v již existujících sídlech. Češi sem přinesli své zkušenosti i znalosti a podstatně přispěli ke zvýšení hospodářské a kulturní úrovně. Podívejte se na stručnou historii jejich počátků na Volyni.
Území Podkarpatské Rusi bylo součástí Československa v letech 1919–1939. Po 2. světové válce ale SSSR vzneslo nárok na toto území, což bylo v rozporu se záměrem prezidenta Edvarda Beneše obnovit Československo v jeho předmnichovských hranicích. Okolnosti této územní změny komentuje historik David Svoboda.
Na pomezí Ukrajiny a Polska žila řada Volyňských Čechů už od poloviny 19. století. Protrpěli tady dvě světové války; a tu druhou provázelo skutečně nelítostné masové vraždění. Před 70 lety, počátkem jara 1944, se naši krajani hromadně hlásili do československé východní armády. Po osvobození se pak většina z nich vrátila do své původní vlasti.
Dnešní ukrajinská Volyň bývala místem, kde vedle sebe žilo ve shodě několik národností - Ukrajinci, Poláci, Židé, a také Volyňští Češi. Druhá světová válka ale obrátila zdejší obyvatele proti sobě a přinesla události, které všechno změnily.
Na Ukrajině se známkuje obráceně. Jinak ale české a ukrajinské děti nic obráceně nezažívají, radují se ze stejných věcí. Jakub má pět sourozenců, se kterými slaví své desáté narozeniny.
Během stalinistického režimu byli krymští Tataři hromadně vysídleni až do Uzbekistánu a do Střední Asie. Pasáž o jejich historii i osudu.
V reportáži uvidíme práci na projektu Praga-Haiti. Jedním z jeho hlavních cílů je zpřístupnění vodních zdrojů (vrtání studen) a kvalitnější lékařská péče a vzdělání pro místní, extrémně chudé, ale přesto vytrvalé a houževnaté obyvatele. Reportáž je doplněna jak o pohledy českých dobrovolníků na současnou situaci na Haiti, tak o životní příběhy obyvatel Haiti. Také navštívíme místní školu a seznámíme se s dětmi zapojenými do programu adopce na dálku a jejich sny a přáními. Co je největším problémem místních?
Ostrov Ometepe uprostřed jezera Nikaragua je vyhledávaným místem k odpočinku a relaxaci. Zajímavý je však i z hlediska fyzickogeografických podmínek, tvoří ho totiž dvě sopky, činná jménem Concepción a již neaktivní Maderas. Za zmínku stojí i památky na dávné civilizace v podobě petroglyfů starých i několik tisíc let.
Sydney je nejrozlehlejší a nejlidnatější město v Austrálii. Je hlavním městem Nového Jižního Walesu. S Vladimírem Krocem si prohlédneme ikony této australské metropole, most Harbour Bridge nebo slavnou budovu tamní opery.
Indie oficiálně sesadila Čínu z pozice nejlidnatější země světa. Tamní populace již čítá nejméně 1,4 miliardy obyvatel a dále roste. Vysoká porodnost v Indii klade nebývalé nároky na tamní pracovní trh nebo zdravotnictví. S obživou zápolí zvláště početné indické rodiny. Osvěta si tu nachází prostor jen velmi pomalu.
Norské fjordy nejsou jen přírodními skvosty, ale i dopravními překážkami, jak ukazuje pořad o Sognefjordu, nejdelším fjordu v Norsku.
Městečko Kotor na pobřeží Jaderského moře je považováno za nejhezčí místo Černé Hory. Od roku 1979 je na seznamu světového dědictví UNESCO. Malebné uličky Kotoru jsou plné koček, které tu mají dokonce i vlastní muzeum a kavárny. Nedaleko města protéká řeka Tara, oblíbená pro adrenalinové sporty.
Bohinjské jezero je největším jezerem Slovinska. Leží v proslulém Triglavském národním parku a je jedinečné mimo jiné i tím, že vzniklo kombinací ledovcové činnosti a tektonických procesů. V blízkosti jezera je řada turisticky zajímavých míst. Snad každý návštěvník Triglavského národního parku si zde přijde na své. Podívejte se s námi.
Albánie je země se špatnou pověstí, zároveň má možná nejméně dotčenou přírodu v Evropě. Její metropole Tirana je však moderní město, i když se tu setkáme alespoň pro Středoevropany s mnoha nezvyklými jevy. Snad nejvíce je to vidět v dopravě, jezdit autem po Tiraně by asi každý nezvládl.
Židovská čtvrť v Třebíči společně s bazilikou sv. Prokopa je jednou z památek UNESCO na našem území. Byla do něj zařazena jako 12. v pořadí. Prohlédneme si nejvýznamnější památky této části Třebíče, například Zadní synagogu s původní výzdobou nebo židovský hřbitov, který patří k největším v Česku.
Istanbul je unikátní nejen svou geografickou polohou na pomezí Evropy a Asie, ale i kulturou a historií. V minulosti se jednalo o významnou obchodní spojnici mezi Evropou a Asií a také o hlavní sídlo vládců Byzantské i Osmanské říše, až do roku 1923, kdy se hlavním městem nově vzniklé Turecké republiky stala Ankara. Po krátké výpravě do historie uvidíme současnou podobu města, včetně tržnic s typickými tureckými výrobky a pouličních restaurací s místními specialitami. Na závěr si prohlédneme nejvýznamnější historické památky.
Reportáž českých novinářek o atmosféře v iráckém Kurdistánu, kde se v roce 2017 uskutečnilo referendum o vyhlášení nezávislosti.
Křižánky jsou největší vesnickou památkovou rezervací v Kraji Vysočina. Po založení skláren v 17. století si zde začali stavět místní dělníci domky, které jsou základem dnešní památkové rezervace. Sklářství později vystřídala ruční výroba pilníků, toto řemeslo poskytovalo obživu většině obyvatel vesnice ještě před 2. světovou válkou. Dnes tradici výroby pilníků připomíná místní naučná stezka.
12 699
703
4 235
1 151
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.