07:57
V druhé polovině 19. století odešlo z rakouské monarchie asi šestnáct tisíc Čechů kvůli těžkým životním podmínkám. Zvláště je lákalo velké množství levné zemědělské půdy a další výhody, které jim slibovalo carské Rusko. Na Volyni vzniklo mnoho českých vesnic, další část se usadila v již existujících sídlech. Češi sem přinesli své zkušenosti i znalosti a podstatně přispěli ke zvýšení hospodářské a kulturní úrovně. Podívejte se na stručnou historii jejich počátků na Volyni.
Území Podkarpatské Rusi bylo součástí Československa v letech 1919–1939. Po 2. světové válce ale SSSR vzneslo nárok na toto území, což bylo v rozporu se záměrem prezidenta Edvarda Beneše obnovit Československo v jeho předmnichovských hranicích. Okolnosti této územní změny komentuje historik David Svoboda.
Na pomezí Ukrajiny a Polska žila řada Volyňských Čechů už od poloviny 19. století. Protrpěli tady dvě světové války; a tu druhou provázelo skutečně nelítostné masové vraždění. Před 70 lety, počátkem jara 1944, se naši krajani hromadně hlásili do československé východní armády. Po osvobození se pak většina z nich vrátila do své původní vlasti.
Dnešní ukrajinská Volyň bývala místem, kde vedle sebe žilo ve shodě několik národností - Ukrajinci, Poláci, Židé, a také Volyňští Češi. Druhá světová válka ale obrátila zdejší obyvatele proti sobě a přinesla události, které všechno změnily.
Na Ukrajině se známkuje obráceně. Jinak ale české a ukrajinské děti nic obráceně nezažívají, radují se ze stejných věcí. Jakub má pět sourozenců, se kterými slaví své desáté narozeniny.
Během stalinistického režimu byli krymští Tataři hromadně vysídleni až do Uzbekistánu a do Střední Asie. Pasáž o jejich historii i osudu.
V následující reportáži uvidíme hlavní a zároveň největší město Ománu, Maskat. Toto milionové město je kulturním, hospodářským i ekonomickým centrem celého státu. Prohlédneme si sultánský palác, největší ománskou mešitu, národní muzeum a další architektonicky zajímavé stavby. Poté se vydáme i na tradiční tržiště.
Zimní olympijské hry se konaly v roce 2010 v kanadském Vancouveru. Kromě Vancouveru se sportoviště nacházela například i ve středisku zimních sportů Whistler-Blackcomb ve městě Whistler. Reportér ČT Michal Kubal nám necelý půlrok před ZOH 2010 krátce tato dějiště ZOH představí.
Kde a jak v Praze kotví malé lodě či hausbóty k bydlení nebo přespání pro cizince? Projíždějící lodě mají záchytná místa ve veřejných přístavištích.
Vesnice v blízkosti velkých měst procházejí obrovskou změnou. Do satelitů vytvořených na jejich okrajích se stěhují tisíce obyvatel z měst. Nejedná se však o postupný přirozený vývoj, naopak výstavba má často živelný průběh a vesnice na takový nápor nejsou připravené. Pořad ukazuje dopady těchto změn.
Visegrád a Ostřihom jsou jedněmi z nejdůležitějších sídel maďarské historie. Na hradě Visegrád se roku 1335 konalo setkání tehdejších středoevropských panovníků včetně Jana Lucemburského. V Ostřihomi se zase v 10. století narodil první uherský král, Štěpán I., který je považován za zakladatele státu. Významnou pamětihodností města je ostřihomská bazilika, která patří k největším v Evropě. Ostřihom leží nedaleko hranic, stačí jen přejít most a ocitneme se na Slovensku ve městě Štúrovo.
Zemědělství a chov dobytka (zvláště ovcí) patřilo v Baskicku odedávna k nejčastějším způsobům obživy. Dokonce tu nalezneme i pasteveckou školu, kterou navštívíme. Dále se podíváme do ovčí farmy, kde se z ovčího mléka vyrábí idiazabal, král baskických sýrů. Také si prohlédneme soutěž ovčáckých psů.
Reportáž o moldavském víně a putování za jeho tajemstvím do podzemního labyrintu jednoho z největších vinných sklepů na světě.
Přejdete-li ve Skopje starý kamenný most přes řeku Vardar, ocitnete se rázem v předsálí Orientu – Makedonii, v jedné z nejchudších zemí Evropy.
V obnoveném konfliktu o Náhorní Karabach přicházejí o životy vojáci i civilisté. Ázerbájdžánská armáda se snaží z regionu vyhnat Armény, kteří jej většinově obývají a jsou podporovaní arménskou armádou. Válečná reportáž Markéty Kutilové a Lenky Klicperové popisuje hrůzy bojů, zároveň vysvětluje komplikované historické a národnostní pozadí bojů.
V roce 2022 v Kosovu několikrát eskalovalo napětí mezi kosovskými Srby a většinovými kosovskými Albánci. Na konci roku se situace vyhrotila patrně nejvíce od chvíle, kdy Kosovo v roce 2008 vyhlásilo nezávislost. Srbský prezident Aleksandar Vučić dokonce uvedl srbskou armádu do „stavu nejvyšší pohotovosti“. Kosovská vláda viní z vyhrocení vztahů Srby. Ti to však odmítají a naopak viní Kosovo, že utlačuje srbskou menšinu v Kosovu. Srbsko sice nadále kosovskou nezávislost neuznává, přesto je dohoda z konce roku 2022 vnímána jako jisté uklidnění doutnajícího konfliktu na neklidném Balkáně.
Istanbul je unikátní nejen svou geografickou polohou na pomezí Evropy a Asie, ale i kulturou a historií. V minulosti se jednalo o významnou obchodní spojnici mezi Evropou a Asií a také o hlavní sídlo vládců Byzantské i Osmanské říše, až do roku 1923, kdy se hlavním městem nově vzniklé Turecké republiky stala Ankara. Po krátké výpravě do historie uvidíme současnou podobu města, včetně tržnic s typickými tureckými výrobky a pouličních restaurací s místními specialitami. Na závěr si prohlédneme nejvýznamnější historické památky.
Tzv. Jomkupirská válka v roce 1973 byla odvetou arabských států v čele s Egyptem za šest let staré ponížení v tzv. šestidenní válce. Egypt a Sýrie zaútočily během židovského svátku Jom kipur („den smíření“) a i díky selhání izraelských zpravodajských služeb Izrael značně překvapily. Ten však i za cenu vysokých ztrát definitivně uhájil svoji nezávislost.
12 220
674
3 942
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.