00:41
Pořad pojednává o vzniku Sluneční soustavy a jednotlivých planet. Dále vysvětlí, jak Hubbleův teleskop přispěl k lepšímu porozumění vesmíru.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Sýček obecný je malá sova velikosti kosa. Dřív byl u nás k vidění i slyšení na každém rohu, ale dnes jich tu žije už jen několik desítek a je silně ohrožený. Jak to? Jak se zapojit do záchrany sýčka? A proč naši předkové věřili, že sýček přináší smrt? https://www.seznam.cz/
Vyprávění o prvních pokusech dobývání vesmíru v 50. a 60. letech 20. století. Kdo byl ve vesmíru první a jaké to mělo důsledky? Kdo byl ve vesmíru dřív než lidé?
V následujícím videu se nejprve dozvíme, jak pravděpodobně vzniklo Slunce, naše nejbližší hvězda. Dále se podíváme na jeho velikost v porovnání s dalšími hvězdami i s planetou Zemí. A na závěr nás čeká malý pokus ohledně skutečné barvy Slunce.
Bajkonur je město, které je nedomyslitelně spjato s lety do vesmíru. Leží uprostřed kazašské stepi a dostat se do samotného města není vůbec jednoduché. Musíte mít speciální povolení, město je přísně střeženo. Do města i k samotnému kosmodromu se v roce 2013 vypravil Miroslav Karas. Uvidíme start rakety Sojuz a dozvíme se něco z historie kosmodromu, z něhož startoval do vesmíru i československý kosmonaut Vladimír Remek.
Pasáž přibližuje pozorování magnetických polí na Slunci pomocí magnetografu. Změny na Slunci ovlivňují klima na Zemi, protože oběžná dráha Země ani zemská osa nejsou rovnoměrné. Představíme si také stručnou časovou osu geologického vývoje Země.
Dne 18. května 1923 bylo ze stanu poblíž tehdejšího hlavního pražského letiště ve Kbelích zahájeno pravidelné rozhlasové vysílání v Československu. Československo se tak stalo druhou evropskou zemí, která měla rozhlasové vysílání. Podívejte se na stručnou historii rozhlasu v rámci pořadu, který vznikl k 95. narozeninám.
V Hradci Králové na Labi už více než sto let funguje vodní elektrárna, které se podle jezu říká Hučák. Vedle své praktické funkce plní i funkci estetickou, neboť byla vybudovaná podle návrhu architekta Františka Sandera v secesním stylu, a představuje tak významnou hradeckou architektonickou památku.
V roce 1957 byl v Řeži uveden do provozu první československý jaderný reaktor, na jehož vybudování spolupracovali čeští a sovětští fyzici. Šlo o nesmírně významný krok pro vývoj českého jaderného programu. V reportáži se seznámíme s podrobnostmi tohoto přelomového momentu naší jaderné energetiky.
Pozdně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě stál na místě plánované těžby hnědého uhlí. Vzhledem k jeho mimořádné hodnotě neskončil jako většina starého královského města Most demolicí, ale bylo rozhodnuto o jeho záchraně přesunutím o 941 metrů mimo těžební prostor. Podívejte se na mimořádný logistický počin.
Venuše, sesterská planeta Země. Po Měsíci druhé nejvýraznější těleso na obloze. Večer ji můžeme pozorovat jako Večernici, ráno ji přezdíváme Jitřenkou. Jedná se o jedinou planetu sluneční soustavy, která byla pojmenována po ženě. Je sice krásná, ale život na ní je nemožný.
Zakladatel moderní astronomie, matematik a učenec Mikuláš Koperník přišel s objevem, který navždy změnil náhled a vnímání světa. Přesto trvalo bezmála další dvě staletí, než se jeho myšlenky potvrdily a lidstvo je přijalo jako fakt. V jednu dobu byly dokonce Koperníkovy knihy církví prohlášeny za zakázané. Dnes už o jeho teoriích nikdo nepochybuje a Mikuláš Koperník je navždy zapsán mezi vědecké velikány na poli astrofyziky.
Víte, které planetě se říkalo Dobropán? Řekové ji dokonce nazývali dvěma názvy: ráno Apollo a večer Hermés. Ona je taky v noci o dost jiná než ve dne. Nejmenší planeta naší Sluneční soustavy má ze všech planet nejkratší dobu oběhu, podaří se jí to za 88 dní. Poleťte se s námi podívat na Merkur!
Poleťme s robůtkem Kitem za vesmírným dobrodružstvím! Cestou k Jupiteru Kit zachytí zvláštní signál, který nepochází ze Země. Doletí na kometu Čurjumov-Gerasimenko a potkává se zde sondami Philae a Rossetou.
13 485
756
4 593
1 301
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.