00:41
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Pořad pojednává o vzniku Sluneční soustavy a jednotlivých planet. Dále vysvětlí, jak Hubbleův teleskop přispěl k lepšímu porozumění vesmíru.
Víte, že Slunce je hvězda? Než to lidé zjistili, trvalo to 2000 let. Jak je to tedy možné? Vždyť hvězdy svítí v noci a Slunce ve dne. Dozvíte se, z čeho Slunce vyrábí energii a proč se nám zdá, že svítí víc než ostatní hvězdy.
Názorná ukázka, ve které se s pomocí globusu a baterky dozvíme o příčině střídání ročních období a o tom, kdy je na Zemi nejkratší den a kdy nejkratší noc.
Kdy se na polárním kruhu objevuje polární záře? Uvidíte ji pouze za specifických podmínek v zimních obdobích a za jasných nocí. Vytváří tzv. sluneční vítr – plazmu tvořenou protony a volnými elektrony. Magnetické pole Země vtáhne tyto částice do horních vrstev atmosféry, kde narážejí na molekuly vzduchu, a při tom se uvolňuje energie ve formě světla.
Vyprávění o prvních pokusech dobývání vesmíru v 50. a 60. letech 20. století. Kdo byl ve vesmíru první a jaké to mělo důsledky? Kdo byl ve vesmíru dřív než lidé?
Pasáž přibližuje pozorování magnetických polí na Slunci pomocí magnetografu. Změny na Slunci ovlivňují klima na Zemi, protože oběžná dráha Země ani zemská osa nejsou rovnoměrné. Představíme si také stručnou časovou osu geologického vývoje Země.
Geologický průzkum povrchu Marsu je jedním z hlavních úkolů sondy Perseverance. Jaké důležité zařízení z pohledu geologa je součástí vozítka? Jaké vzorky bude sonda sbírat a jak se dostanou zpátky na naši planetu? Bude třeba vyslat další sondu, která vzorky posbírá, nebo se na Mars dostane dřív člověk? A jakou pozici má v Misi Mars 2020 Evropská kosmická agentura? To jsou témata rozhovoru redaktora ČT Daniela Stacha s planetologem Petrem Brožem a Janem Spratkem z pražské hvězdárny a planetária před přistáním sondy Perseverance na povrchu Marsu.
Krátká ukázka o Měsíci a jeho vlivu na Zemi. V ukázce se dozvíme, jak vznikl Měsíc a jak nás ovlivňuje a co by se stalo, kdyby Měsíc zmizel.
Sonda Perseverance má na Marsu čtyři hlavní úkoly: zkoumat klima planety, charakterizovat geologické složení Marsu, otestovat materiály pro přistání člověka a zjistit, zda na Marsu mohl být někdy život. Jak bylo vybráno místo pro přistání sondy? Jak těžké bylo vyrobit zařízení, aniž by bylo kontaminováno pozemskými stopami života? A dozvíme se z průzkumu Marsu něco o minulosti planety Země? Minuty čekání před přistáním sondy na povrchu Marsu vyplní Daniel Stach z vědecké redakce ČT rozhovorem s planetologem Petrem Brožem a Janem Spratkem z pražské hvězdárny a planetária.
Málokdo dnes ví, že Eduard Konrád Zirm byl prvním lékařem na světě, který v roce 1905 provedl průlomový operační zákrok. Transplantoval rohovku chlapce muži, kterému hrozilo oslepnutí. Stalo se tak na oční klinice v Olomouci. Podívejte se na příběh z dějin lékařství.
Cukrová řepa se stala hlavním zdrojem cukru v Evropě v 19. století díky kontinentální blokádě v době napoleonských válek. V celé Evropě se hledal alternativní zdroj cukru a závod o ideálního kandidáta vyhrála právě cukrová řepa. V Čechách, kde vyrostly desítky cukrovarů, jich funguje dodnes pouze několik, známý je např. cukrovar v Dobrovicích.
Sovětský kosmonaut Jurij Gagarin se zapsal do dějin jako první člověk ve vesmíru. Okamžitě po přistání se stal populární osobností – jaký však byl jeho osud a jak se vyrovnal s rolí „maskota“ Sovětského svazu? Záhada jeho úmrtí při cvičném letu se objasnila až před několika lety, kdy byly konečně odtajněny archivní materiály.
V roce 1919 vznikl Státní archeologický ústav. Jeho založení představovalo společně s dalšími nově vzniklými institucemi počátek systematické práce na získávání poznatků z minulosti na území našeho státu. Ta souvisí i se snahou o emancipaci nově vzniklého československého národa. Je ale třeba poznamenat, že už před tímto datem se archeologií zabývaly muzeální instituce či vysoké školy.
O větru většinou nepřemýšlíme a přitom může být užitečný, ale i nebezpečný. Jak vlastně vzniká? Jak a proč ho lidé sledují a měří? A k čemu může sloužit?
Poleťme s robůtkem Kitem za vesmírným dobrodružstvím! Cestou k Jupiteru Kit potkává pás planetek, které létají mezi Marsem a Jupiterem, a seznamuje s největší z nich zvanou Ceres.
Pokusíme se společně se Šikuly vyrobit si vlastní sluneční hodiny. Nebudou měřit čas přesně jako mechanické hodiny, ale budou vlastní výroby! Potřebovat budete karton, talíř, tužku, nůžky, plastelínu, barvy, pravítko, hodinky, kousek modelovací hmoty, brčko, pravítko. A můžete začít.
Víte, že kometa je vlastně špinavá sněhová koule? Dozvíte se, proč se nemůžete proletět na jejím chvostu a že patří mezi menší vesmírná tělesa.
12 220
674
3 942
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.