00:41
Názorná ukázka, ve které se s pomocí globusu a baterky dozvíme o příčině střídání ročních období a o tom, kdy je na Zemi nejkratší den a kdy nejkratší noc.
Pasáž ukazuje některé rostliny, které kvetou brzy na jaře. Zavádí diváky do míst, kde mohou najít bledule či vzácnou liliovitou rostlinu kandík psí zub. Součástí pořadu je i téma migrace žab na jaře a zajímavosti o jalovci.
Zajímavosti přírody v měsíci dubnu. Představí se běžné jarní rostliny jako sasanky, dymnivky a prvosenky. U jednotlivých rostlin jsou popsány jejich lidové názvy, místa výskytu a charakteristické vlastnosti (např. jedovatost). Z živočichů jsou představeny hnízdící volavky popelavé či skokani a jejich vajíčka. Součástí videa je ukázka z jarního života prasat divokých.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Kdy se na polárním kruhu objevuje polární záře? Uvidíte ji pouze za specifických podmínek v zimních obdobích a za jasných nocí. Vytváří tzv. sluneční vítr – plazmu tvořenou protony a volnými elektrony. Magnetické pole Země vtáhne tyto částice do horních vrstev atmosféry, kde narážejí na molekuly vzduchu, a při tom se uvolňuje energie ve formě světla.
Vyprávění o prvních pokusech dobývání vesmíru v 50. a 60. letech 20. století. Kdo byl ve vesmíru první a jaké to mělo důsledky? Kdo byl ve vesmíru dřív než lidé?
Poleťme s robůtkem Kitem za vesmírným dobrodružstvím! Kit má málo energie a daleko od Slunce se už nemůže dobít slunečním svitem. Málem to nedopadne dobře, naštěstí ale v Kuiperově pásu nachází baterku, kterou tu zapomněla jiná kosmovýprava.
Slyšeli jste, že si často lidé stěžují, že pro samou práci a přípravy nemají ani čas si vychutnat slavnostní atmosféru? Jak se dozvíte v následujícím dílu Slovíček, alespoň nějakou atmosféru si vychutnáváme vlastně pořád. Atmosféra ve fyzikálním smyslu je něco úplně jiného než takzvané dusno ve třídě, kde došlo k potyčce. Bez ní bychom totiž nemohli dýchat. Proč se nám ve vysokých výškách dýchá hůře? A kde můžeme vidět konec naší atmosféry?
Poleťme s robůtkem Kitem za vesmírným dobrodružstvím! Cestou k Jupiteru Kit zachytí zvláštní signál, který nepochází ze Země. Doletí na kometu Čurjumov-Gerasimenko a potkává se zde sondami Philae a Rossetou.
Četli jste román Cesta do středu Země? Je moc zajímavý, ale ve skutečnosti střed Země tvoří zemské jádro, které ovlivňuje veškerý život na povrchu Země. Ptáte se jak? Podívejte se na video z Wifiny.
Pojďme se společně podívat na historii naší nejstarší vysoké školy. V době, kdy na český trůn usedl český císař Karel IV., založil Karlovu univerzitu. Dnes je to nejvýznamnější škola v Čechách, kde studoval kdysi třeba i Jan Hus a Karel Čapek.
Vodní nádrž Lipno, přezdívaná české moře, je největší vodní plochou v Česku. Slouží také jako výrobna elektrické energie. Pomocí dobových záběrů se dozvíme, co všechno provázelo vznik tohoto vodního díla, které je v provozu od roku 1959. Stavba přehrady výrazně pozměnila ráz místní krajiny, řada obcí a osad zanikla, a o domov tak přišlo více než 1700 lidí.
Historie vybudování rychlostní komunikace v Československu sahá do třicátých let 20. století, ale hlavní práce na naší nejstarší a nejdelší dálnici začaly až v druhé polovině 60. let. Poslední úsek byl dokončen v roce 1980, vzniklo tak přímé a rychlé spojení mezi Prahou, Brnem a Bratislavou. Podívejte se na reportáž o stavbě posledního úseku D1.
Zajímá vás, kdo to byl Jan Kříženecký? Díky tomuto prvnímu českému filmaři jsme se stali 6. zemí na světě, kde se začalo s filmováním. Původně vystudoval Jan Kříženecký architekturu, později si s bývalým spolužákem zakoupili francouzskou kameru a založili českou výrobnu filmů. O čem točil?
Animovaný herbář, který vás naučí vyznat se v tom, co všechno kvete na našich loukách, polích a zahradách. Heřmánek pomáhá skoro při všech nemocech, hojí vyrážky, záněty i spáleniny. A navíc umí zlepšit náladu a zkrášlit, jak dobře vědí zlatovlásky, které si jím oplachují vlásky.
Věděli jste, co je to blatka? Jde o druh borovice, který vytvořil lesní společenstva na území Českomoravské vrchoviny. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Kdo by chtěl doma chovat nějaké neobvyklé zvíře, může zkusit třeba dikobraza. Na první pohled možná vypadá trochu nebezpečně, s notnou dávkou trpělivosti jej však lze i vycvičit a získat si jeho důvěru. Chovateli Tomáši Ringelovi se to podařilo.
9 528
362
2 022
846
46
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.