00:41
Pořad pojednává o vzniku Sluneční soustavy a jednotlivých planet. Dále vysvětlí, jak Hubbleův teleskop přispěl k lepšímu porozumění vesmíru.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Víte, že Slunce je hvězda? Než to lidé zjistili, trvalo to 2000 let. Jak je to tedy možné? Vždyť hvězdy svítí v noci a Slunce ve dne. Dozvíte se, z čeho Slunce vyrábí energii a proč se nám zdá, že svítí víc než ostatní hvězdy.
Vyprávění o prvních pokusech dobývání vesmíru v 50. a 60. letech 20. století. Kdo byl ve vesmíru první a jaké to mělo důsledky? Kdo byl ve vesmíru dřív než lidé?
Život a působení českého skladatele Bohuslava Martinů, rodáka z Poličky, který žil od roku 1923 nejprve ve Francii a před druhou světovou válkou emigroval do USA. Za to si v Československu vysloužil nálepku vlastizrádce. Po válce se vrátil do Evropy, ale natrvalo se usídlil ve Švýcarsku. Jako skladatel si vydobyl světový věhlas a je jedním z předních představitelů moderní vážné hudby.
Dnešní doba přináší výraznou podporu elektromobility. Elektrická auta se zdají být řešením budoucnosti dopravy. Před více než padesáti lety spatřil světlo světa v Československu elektrický městský automobil vyvíjený konstruktéry v brněnském Výzkumném ústavu elektrických strojů točivých. Zásahem vyšších politických kruhů však byl vývoj vozu EMA zastaven s tím, že vývojem elektromobilu bude v rámci Rady vzájemné hospodářské pomoci pověřeno Bulharsko. Úsilí celé pracovní skupiny tak bylo zmařeno. EMA byla zkrátka příliš pokroková, v podstatě bezúdržbová.
Co předcházelo letu prvního člověka na Měsíc? Daniel Stach komentuje, jak politická situace na přelomu 50. a 60. let minulého století ovlivnila soupeření tehdejšího Sovětského svazu a Spojených států amerických o prvenství při dobývání vesmíru. Jaké události vedly prezidenta J. F. Kennedyho k uspíšení příprav letu na Měsíc a jak přípravy ovlivnila tragédie lodi Apollo 1. Pořad je součástí série, kterou ČT připravila k 50. výročí přistání člověka na Měsíci.
Od vynálezu automobilu se vede stýkání a potýkání pěších a jezdících v autech. Podívejte se na krátkou filmovou esej ze začátku 80. let na toto téma. Doplní ji dobové ilustrační záběry ze „století aut“.
Nejrozsáhlejší přírodní rezervace v ČR a naše druhé nejvyšší pohoří se jmenuje CHKO Hrubý Jeseník. Nachází se zde na 360 druhů vyšších rostlin, což nikde jinde v ČR nenajdeme. Arktoalpinská tundra neboli přírodní bezlesí bylo uměle člověkem zalesněno borovicí kleč. Nastal zde tak ekologický problém, který je třeba řešit už jen kvůli unikátům jako jsou kamenná moře či Petrovy kameny.
Terčin zvířecí svět a její zoohádanka nám představí živočicha s dlouhým chápavým ocasem, který je černobílý, žije na Madagaskaru a je to lemur vari.
Terčin zvířecí svět a její tutoriál nás seznámí s tím, co je nutné připravit, abychom vytvořili tůně pro žáby. Obnovení různých mokřadů, které vlivem činnosti člověka zanikly, je důležitá aktivita pro rozmnožování žab.
Seriál Vodní ptáci nám představuje život jednotlivých ptačích druhů. V tomto díle se seznámíme s životem labutí. Dozvíme se, čím se živí, kde žijí, jakým způsobem labutě pečují o svá mláďata. Seznámíme se také s nebezpečími, která labutě ohrožují na životě.
Pasáž přibližuje pozorování magnetických polí na Slunci pomocí magnetografu. Změny na Slunci ovlivňují klima na Zemi, protože oběžná dráha Země ani zemská osa nejsou rovnoměrné. Představíme si také stručnou časovou osu geologického vývoje Země.
Umělé družice nám z oběžné dráhy posílají velmi přesná a cenná data o životním prostředí. Jak nám dálkový průzkum Země může pomoci? A jsme vůbec schopni data z družic využít k našemu prospěchu při ochraně života na Zemi?
Jaroslava Filipa sbírání meteoritů zaujalo natolik, že pro svou sbírku zřídil ve Frýdku-Místku vlastní muzeum, kterým nás v této reportáži osobně provede. V muzeu najdeme všechny základní typy vesmírných kamenů, které si detailně prohlédneme. Většina z nich pochází z pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. Součástí sbírky jsou i vltavíny.
Sovětský kosmonaut Jurij Gagarin se zapsal do dějin jako první člověk ve vesmíru. Okamžitě po přistání se stal populární osobností – jaký však byl jeho osud a jak se vyrovnal s rolí „maskota“ Sovětského svazu? Záhada jeho úmrtí při cvičném letu se objasnila až před několika lety, kdy byly konečně odtajněny archivní materiály.
13 392
750
4 569
1 255
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.