Pasáž ukazuje některé rostliny, které kvetou brzy na jaře. Zavádí diváky do míst, kde mohou najít bledule či vzácnou liliovitou rostlinu kandík psí zub. Součástí pořadu je i téma migrace žab na jaře a zajímavosti o jalovci.
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Zajímavosti přírody v měsíci dubnu. Představí se běžné jarní rostliny jako sasanky, dymnivky a prvosenky. U jednotlivých rostlin jsou popsány jejich lidové názvy, místa výskytu a charakteristické vlastnosti (např. jedovatost). Z živočichů jsou představeny hnízdící volavky popelavé či skokani a jejich vajíčka. Součástí videa je ukázka z jarního života prasat divokých.
Jak se pozná přirozený les a jakou roli v něm hraje tlející dřevo? Mrtvé dřevo je pro přirozenou obnovu lesa nezbytné jako dodavatel živin, vázány jsou na něj i nejrůznější druhy hmyzu nebo hub, které hrají v ekosystému lesa klíčovou roli.
Představení Labských pískovců, které jsou jednou z nejrozsáhlejších skalních oblastí ve střední Evropě.
Vědci v pořadu popisují životní podmínky ve čtvrtohorách na základě paleontologických nálezů z lokalit v Českém krasu. Jaké důkazy o životě nám poskytují vápencové jeskyně? Co z těchto "konzerv minulosti" můžeme vyčíst o životech našich prapředků a vývoji země? A kde tyto místa hledat a jak v nich číst? Pojďte se s námi podívat, jak pracují geologové.
Epizoda ukazuje vzácné rostliny kvetoucí na přelomu jara a léta – v listnatých hájích kvetoucí střevíčník pantoflíček a na loukách vzácně rostoucí vstavač nachový. V rámci dílu se také představují jezevec lesní, vzácné kachny zrzohlávky rudozobé a chráněný ocasatý obojživelník mlok skvrnitý. Součástí je i hmyz lákající árón plamatý a prudce jedovatá rostlina bučin vraní oko čtyřlisté.
V rozhovoru s odborníkem se dozvíme o procesech ohrožujících půdu (degradace půdy, eroze) a o způsobech, jak ji chránit. Jen v České republice denně ubývá tolik půdy, kolik odpovídá asi 20 fotbalovým hřištím. A i ta, která zůstává, ztrácí svoje vlastnosti. Jak a proč se to děje? Jakou roli v tomto procesu hraje člověk? Proč bychom vlastně měli půdu chránit? Jak se s půdou nakládalo v minulosti? A co si z toho můžeme vzít my dnes?
Plánování kanálu Dunaj–Odra–Labe vzbuzuje emoce, avšak pro porozumění diskusi je nejdůležitější slyšet argumenty zastánců i odpůrců vodního koridoru. Plusy a minusy stavby, mezi něž patří otázka nákladů, ekonomických přínosů nebo funkcí stavby, jsou komentovány zpracovatelem studie proveditelnosti vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe M. Pavlem a přírodovědcem Martinem Rulíkem.
Rokytka je nejdelší ze všech potoků, které protékají Prahou. V roce 1982 se přírodovědec a ochránce přírody Ivan Makásek vydal podél Rokytky a svoji pouť tehdy popsal v časopise Nika. Po 40 letech se Ivan Makásek podél Rokytky vydává znovu a pokouší se srovnat, jaký byl tento tok v minulosti a jak vypadá dnes.
Jsme svědky katastrofy nevídaných rozměrů. V roce 2018 se naplnily obavy, že kůrovec napadne další tisíce hektarů smrkových porostů. Na řadě míst v Čechách a na Moravě se už rozpadly smrkové monokultury. Nejvíc jsou postiženy Jeseníky, Beskydy, Českomoravská vysočina a Jižní Morava.
Lesy mají zásadní hydrologickou funkci v krajině, jsou schopné zadržovat vodu. Retenční funkce lesů je však narušena vlivem kůrovcové kalamity, kvůli níž dochází k plošnému rozpadu porostů. Lesní porosty také významným způsobem ovlivňují místní klima, zejména snižují rozdíly mezi denní a noční teplotou a zvyšují vlhkost vzduchu. Vykácení lesů v minulosti nepříznivě zasáhlo do života mnohých civilizací. Poučíme se?
Nanočástice mají ohromnou škálu využití, například při čištění podzemních vod, ve zdravotnictví, nebo na výrobu supravodičů, díky kterým může levitovat malé autíčko i celý vlak. Nanočástice železa mohou hořet, nebo také vyčistit experimentálně zabarvenou vodu.
Dokument přibližuje práci týmu z Fakulty tropického zemědělství České zemědělské univerzity v Praze a spolku Derbianus Conservation, jehož členové a členky se již 18 let věnují záchraně kriticky ohrožené antilopy Derbyho v západoafrickém Senegalu. Antilopa Derbyho západní, největší antilopa světa, žijící v senegalské savaně, je na pokraji vyhynutí, její počty se pohybují kolem posledních dvou stovek kusů.
Skalnaté svahy lomů vracejí do české přírody místa, která připomínají stepní krajinu. Mělčiny zase poskytují úkryt obojživelníkům. Zatopené lomy tvoří v rámci české krajiny zajímavé a často i pestré ekosystémy.
Moravsko-slezské Beskydy jsou nejvyšším pohořím moravské části Karpat. Patří k nejzachovalejším horám u nás. Stále zde rostou původní horské pralesy, ve kterých nalezneme spoustu druhů vzácných rostlin a zvířat včetně velkých šelem.
14 140
861
4 801
1 149
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.