05:30
Seznámení s tropickým deštným lesem na ostrově Borneo. V současné době tropické deštné lesy na Borneu ubývají, jednou z příčin je kácení a vypalování lesa kvůli zemědělské půdě. Nejvážnější hrozbou pro tropické přírodní ekosystémy v této oblasti je pěstování palmy olejné. Z míst, kde jsou plantáže budovány, mizí volně žijící druhy živočichů, včetně orangutanů.
Život více než poloviny lidí na světě závisí na rýži. Přes 90 % této plodiny se pěstuje a konzumuje v Asii. Za rýží se vydáme do Vietnamu, Číny, Laosu, Indie a Kambodži. Seznámíme se tu nejen s pěstováním rýže a nejrůznějšími způsoby jejího využití, ale nahlédneme i mnohé významy, které má rýže pro asijskou kulturu.
Video ukazuje, jak nezodpovědný výběr potravin může podpořit devastaci pralesních ekosystémů. Typickým příkladem jsou olejové palmy. Co můžete udělat pro to, aby se ničení zastavilo?
Popis a líčení genocidy v Kambodži v době vlády Rudých Khmerů.
Představení přírodních podmínek Kambodži a životního stylu na venkově, včetně stručného přehledu historie země.
Zpravodajská reportáž o výročí nejničivější přírodní katastrofy moderních dějin – přílivové vlně tsunami, která 26. prosince 2004 zpustošila rozsáhlé části pobřeží jižní Asie.
Váránasí, severoindické město na břehu Gangy, je považováno za jedno z nejdéle trvale osídlených měst světa. Na každém kroku návštěvníky provází hinduistické náboženství a jeho tradice. Proto je Váránasí hinduisty označováno jako „svaté“ město. Podívejte se s námi, jak vypadá oslava svátku holí, obdoba našich Velikonoc.
V dalekém asijském Bhůtánu začíná pro Jamtsha cesta za vzděláním. Je první člen rodiny, který bude umět číst a psát. V deseti letech se stává mnichem a jeho další život se bude odehrávat podle přísných buddhistických tradic.
V Bangladéši se lidem daří nejlépe v deltách velkých řek, a to z jasného důvodů – v jejich okolí je úrodná půda. Naopak ve městech je náročné najít práci. Čím vším se obyvatelé jedné z nejchudších zemí světa živí?
Dne 13. září 1993 podepsali izraelský premiér Jicchak Rabin a palestinský předák Jásir Arafat ve Washingtonu přelomovou smlouvu. Palestinci v ní uznali existenci Státu Izrael a ten na oplátku uznal Arafatovu Palestinskou osvobozeneckou organizaci za partnera v jednání. Součástí dohody bylo i vytvoření tzv. palestinské samosprávy na izraelském území. Mírový proces se od počátku 90. let poněkud zablokoval a Palestinci svůj stát stále nemají.
Na počátku 90. let začal tzv. mírový proces na Blízkém východě. Americká diplomacie v čele s tehdejším prezidentem Billem Clintonem přiměla k podepsání dohod obě znepřátelené strany – Židy i Palestince. Nadějný vývoj v oblasti se však pokazil v roce 2000, kdy začala tzv. druhá intifáda, ozbrojené palestinské povstání. Střety mezi Palestinci a izraelskou armádou si vyžádaly další tisíce mrtvých.
Zprvu úterý jako každé jiné. Brzy se však 11. září stalo dnem, na který svět vzpomíná s hrůzou. Teroristé z organizace Al-Káida unesli celkem čtyři letadla plná pasažérů, dvě z nich narazila do budov Světového obchodního centra v New Yorku. Jak na tento den vzpomínají Češi?
Vzpomínky krymských Tatarů na jejich pokusy vrátit se z vyhnanství zpět na Krym, z něhož byli za stalinského režimu hromadně vysídleni až do Uzbekistánu a do Střední Asie.
Pojem střední Evropa je dodnes diskutovaný. Nejčastěji se objevuje jako pojmenování k odlišení od východní Evropy a Evropy západní, ale třeba OSN s ním ve své mapě regionů vůbec nepracuje. Ukotven není ani seznam zemí, které do tohoto regionu zahrnout. A pokud do střední Evropy patří Česká republika, proč pak Rakousko, jehož hlavní město leží východněji než Praha, je zahrnováno do Evropy západní? Podívejte se na část diskuse historiků o problému označení střední Evropa.
Význam stromů pro krajinný systém je zásadní, od produkce kyslíku až po snižování teploty Země. Stromy fungují jako přírodní větrolamy a brání erozi a vysoušení krajiny. I přesto probíhá na Zemi intenzivní deforestace. Kolik se na světě ročně pokácí stromů?
Vzhledem k jedinečnosti území se již řadu let řeší přechod nejcennější části CHKO Křivoklátsko na vyšší stupeň ochrany vytvořením národního parku z přírodně nejcennější části. Roku 1977 se Křivoklátsko pro svůj význam stalo biosférickou rezervací UNESCO. V čem tkví význam a jedinečnost tohoto území?
Při spalování fosilních paliv vzniká oxid uhličitý, který se významným způsobem podílí na globálním oteplování. Jednou z možností omezení množství oxidu uhličitého v atmosféře je jeho skladování v zemské kůře. Vhodnými místy pro ukládání jsou hloubkové podzemní akvifery (kolektory), v nichž se může oxid uhličitý vázat a stabilizovat. U nás se nacházejí ve středních Čechách. Další naší možností, protože nemáme moře, je využití vytěžených ložisek zemního plynu, v Česku například na jižní Moravě. Jaká jsou rizika? A počítá se s nimi? V některých těžkých průmyslových provozech bude i nadále docházet ke spalování uhlovodíků a právě ukládání oxidu uhličitého do podzemí je jedním z klíčových řešení pro naplnění klimatických cílů pro Evropu.
12 686
702
4 214
1 151
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.