05:30
Seznámení s tropickým deštným lesem na ostrově Borneo. V současné době tropické deštné lesy na Borneu ubývají, jednou z příčin je kácení a vypalování lesa kvůli zemědělské půdě. Nejvážnější hrozbou pro tropické přírodní ekosystémy v této oblasti je pěstování palmy olejné. Z míst, kde jsou plantáže budovány, mizí volně žijící druhy živočichů, včetně orangutanů.
Život více než poloviny lidí na světě závisí na rýži. Přes 90 % této plodiny se pěstuje a konzumuje v Asii. Za rýží se vydáme do Vietnamu, Číny, Laosu, Indie a Kambodži. Seznámíme se tu nejen s pěstováním rýže a nejrůznějšími způsoby jejího využití, ale nahlédneme i mnohé významy, které má rýže pro asijskou kulturu.
Popis a líčení genocidy v Kambodži v době vlády Rudých Khmerů.
Zpravodajská reportáž o výročí nejničivější přírodní katastrofy moderních dějin – přílivové vlně tsunami, která 26. prosince 2004 zpustošila rozsáhlé části pobřeží jižní Asie.
ZOH v Pekingu mají být první „zelené“ v novodobé historii. Má to ale také svoji stinnou stránku. Obrovskou spotřebu energie mají pokrýt solární a větrné elektrárny. Jejich stavba připravuje tisíce zemědělců o půdu.
Reportáž pořadu Horizont ČT24 (srpen 2025) přibližuje situaci v Pásmu Gazy (konkrétně ve městě Gaza), kam Izrael podnikl ofenzivu a kde podle zpráv OSN vypukl hladomor, ze kterého viní Izrael. Ten toto nařčení popírá. V reportáži se objeví vyjádření obou stran. Svůj pohled zde představují také obyvatelé Pásma Gazy, kteří popisují problémy spojené s blokováním dodávek humanitární pomoci.
Nedaleko gruzínského hlavního města Tbilisi uprostřed hor se nachází duchovní centrum země Mccheta. Jedná se o velmi staré město, které je od roku 1996 zapsáno na Seznamu světového a kulturního dědictví UNESCO. Nejvýznamnější starobylou památkou Mcchety je tisíc let stará opevněná katedrála.
Mezi země, které se musí vypořádat s rostoucím rozporem mezi hospodářským růstem a nutností bojovat s emisemi, patří i Indie. Jsou dny, kdy škodlivé emise v ovzduší přesahují až desetinásobně bezpečnou míru. V takových dnech se zavírají školy, zakazují stavební práce a do ulic smějí auta vyjíždět podle čísla registrace jen obden.
Podnebí, geologické i hydrologické podmínky v Austrálii podmiňují specifické přizpůsobení fauny, flóry i obyvatel. Asi tři čtvrtiny Austrálie zabírají pouště a polopouště. Kde se v Austrálii vyskytuje voda? Jaké je zde rozložení biomů? Jaké jsou socio-ekonomické podmínky v Austrálii?
Vyprávění o projektu, který si klade za cíl vyčistit oceány od plastového odpadu. Vysvětluje, jak funguje systém, který má podle organizátorů projektu každých 5 let snížit množství plastového odpadu v Pacifiku o 50 procent.
Mokřady mají nezastupitelný význam pro zadržování vody v krajině, jsou domovem mnoha vzácných rostlin i živočichů. V Evropě však během posledních 100 let zůstala zachována pouze desetina rozlohy původních mokřadů. I v české krajině byly v minulosti mokřady vysušovány v rámci socialistické kolektivizace a zcelování polí. Zmizely jich statisíce hektarů. Nyní, při změnách klimatu, nám tyto produktivní ekosystémy zoufale chybí.
Vojenský újezd Boletice leží v okrese Český Krumlov a vznikl na počátku 50. let. V důsledku toho došlo k zániku řady vesnic a vysídlení regionu. Přestože v roce 2015 došlo k jeho zmenšení, stále se jedná o třetí největší vojenský újezd v České republice. Nachází se v něm také známá hora jižní části Šumavy Knížecí stolec, která je však veřejnosti nepřístupná.
Dne 24. února 2022 vypukl válečný konflikt, ve kterém Rusko napadlo suverénní stát Ukrajinu. Na území Evropy se jedná o první vojenský konflikt po více než 20 letech.
Válka v Jugoslávii skončila roku 1995. Samostatnost vyhlásilo Kosovo, Černá hora či Makedonie. Požadavky menšin však naznačují, že krvavý rozpad Jugoslávie do sedmi zemí nemusí znamenat pro tuto oblast klid navždy.
Jak funguje indoktrinace severokorejských dětí v procesu výchovy a vzdělávání? Co pro Severokorejce znamená příslušnost k jedné z 51 společenských kast? Kdo je podle těchto představ „čistý Korejec"? V pořadu Hyde Park Civilizace z roku 2024 o těchto tématech mluvila koreanistka a spisovatelka Nina Špitálníková.
Ve věku 96 let zemřela britská královna Alžběta II. Byla nejdéle vládnoucí panovnicí v britských dějinách a nejdéle vládnoucí ženou vůbec, na trůnu strávila více než sedmdesát let. Dostála tak slibu, který dala v den 21. narozenin, že bude svému lidu sloužit až do konce života.
13 617
866
4 839
1 159
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.