05:30
Seznámení s tropickým deštným lesem na ostrově Borneo. V současné době tropické deštné lesy na Borneu ubývají, jednou z příčin je kácení a vypalování lesa kvůli zemědělské půdě. Nejvážnější hrozbou pro tropické přírodní ekosystémy v této oblasti je pěstování palmy olejné. Z míst, kde jsou plantáže budovány, mizí volně žijící druhy živočichů, včetně orangutanů.
Život více než poloviny lidí na světě závisí na rýži. Přes 90 % této plodiny se pěstuje a konzumuje v Asii. Za rýží se vydáme do Vietnamu, Číny, Laosu, Indie a Kambodži. Seznámíme se tu nejen s pěstováním rýže a nejrůznějšími způsoby jejího využití, ale nahlédneme i mnohé významy, které má rýže pro asijskou kulturu.
Video ukazuje, jak nezodpovědný výběr potravin může podpořit devastaci pralesních ekosystémů. Typickým příkladem jsou olejové palmy. Co můžete udělat pro to, aby se ničení zastavilo?
Popis a líčení genocidy v Kambodži v době vlády Rudých Khmerů.
Představení přírodních podmínek Kambodži a životního stylu na venkově, včetně stručného přehledu historie země.
Zpravodajská reportáž o výročí nejničivější přírodní katastrofy moderních dějin – přílivové vlně tsunami, která 26. prosince 2004 zpustošila rozsáhlé části pobřeží jižní Asie.
Poloostrov Jamal je významné naleziště zemního plynu v Rusku. Najdou se tu také památky na život vězňů v gulagu, moderní města, v nichž žijí rodiny těžařů, i oblasti obývané Něnci, kteří si dokázali zachovat své zvyky a tradiční způsob života.
V roce 1987 se vydala na cestu kolem světa pětičlenná posádka kopřivnické Tatry. Jejím cílem bylo představení Československa a jeho výrobků v zahraničí a navázání zajímavých kontaktů. Účastníci výpravy urazili přes dvě stě tisíc kilometrů a během cesty byli například v Guatemale obviněni ze špionáže. Výpravu také zasáhla tragická smrt jednoho z jejích účastníků. Po třech letech se posádka Tatry vrátila do zcela nových společenských poměrů. Původní účel cesty tak zůstal v podstatě nenaplněn.
Cestopis popisující život běžných i bohatých lidí v indickém Kašmíru.
Váránasí, město ležící na břehu řeky Gangy v severoindickém státě Uttarpradéš, je považováno za svaté město hinduistů, buddhistů a džinistů. Lidé zde žili už před 5000 lety, je tedy jedním z nejdéle trvale osídlených měst na světě. Posvátná řeka Ganga patří mezi védská božstva. V jejích vodách se omývají miliony lidí ročně. Tyto rituální koupele mají očistit duši i tělo. Řeka Ganga je ale i vyhledávaným místem pro vysypání popela zemřelých.
Český politolog Tomáš Šmíd vysvětluje a analyzuje konflikt o Náhorní Karabach.
Vyprávění o návratu krymských Tatarů na území Krymu, z něhož byli za stalinského režimu hromadně vysídleni až do Uzbekistánu a do Střední Asie.
Smysl obnovených olympijských her byla oslava amatérského sportu. Netrvalo ale dlouho a z amatérských her se staly hry profesionální. Tlak na výkon spolu s komerčním úspěchem této akce vedl ke zvyšování výkonů nad limity fyzických možností člověka ve sportu obecně. Kdo tedy dnes vítězí?
Původní lesy v Krušných horách zničily exhalace z neodsířených elektráren. Lesníci proto vysadili odolnější druh smrku, který tady původně nerostl, smrk pichlavý dovezený ze Severní Ameriky. Ten ale ničí mikroskopická houba kloubnatka smrková, která ucpává stromům nové výhonky a ty postupně odumírají.
Čím se liší přirozený les od hospodářského? Druhová skladba původních lesních vegetačních stupňů byla povětšinou nahrazena smrkovými monokulturami. Především v nižších polohách, kde by se přirozeně vyskytovaly doubravy, bučiny či lužní lesy, znamená tato změna ztrátu biodiverzity a obranyschopnosti proti škůdcům, jako je kůrovec.
45 % půdy je v České republice ohroženo vodní erozí. Nejohroženější jsou svažité pozemky oseté širokořádkovými plodinami. Na jihovýchodní Moravě je téměř na polovině pozemků s nejkvalitnější půdou tato vrstva odplavena. Agrotechnické postupy, které podporují vsakování vody a tvorbu organické hmoty, však mohou půdním degradačním procesům zabránit. Protierozní krajinné prvky navíc podporují krajinnou biodiverzitu. Standardy dobrého zemědělského hospodaření jsou dnes obsaženy i v evropské legislativě jako podmínky k přerozdělování zemědělských dotací.
Dřevo padlých stromů ovlivňuje život v lesích. Tam, kde se po těžbě nebo po polomu ponechá mrtvé dřevo, bují nový život. Ležící kmeny a větve pomáhají tvorbě tisíců kaluží, hrázek nebo tůněk. V nich se uchytí mechy a další rostliny, které vytvoří mikroklima vhodné pro růst nové generace stromů. Pestrý terén brání také erozi. Mrtvé dřevo je i nejlepším základem pro výživu mladých stromků. Mrtvé dřevo znamená živý les.
12 220
674
3 942
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.