05:30
Seznámení s tropickým deštným lesem na ostrově Borneo. V současné době tropické deštné lesy na Borneu ubývají, jednou z příčin je kácení a vypalování lesa kvůli zemědělské půdě. Nejvážnější hrozbou pro tropické přírodní ekosystémy v této oblasti je pěstování palmy olejné. Z míst, kde jsou plantáže budovány, mizí volně žijící druhy živočichů, včetně orangutanů.
Život více než poloviny lidí na světě závisí na rýži. Přes 90 % této plodiny se pěstuje a konzumuje v Asii. Za rýží se vydáme do Vietnamu, Číny, Laosu, Indie a Kambodži. Seznámíme se tu nejen s pěstováním rýže a nejrůznějšími způsoby jejího využití, ale nahlédneme i mnohé významy, které má rýže pro asijskou kulturu.
Popis a líčení genocidy v Kambodži v době vlády Rudých Khmerů.
Zpravodajská reportáž o výročí nejničivější přírodní katastrofy moderních dějin – přílivové vlně tsunami, která 26. prosince 2004 zpustošila rozsáhlé části pobřeží jižní Asie.
Vztahy zemí na Blízkém východě se začaly okolo roku 2020 výrazně proměňovat. Izrael, Bahrajn a Spojené arabské emiráty spolu právě v tomto roce uzavřely investiční dohody a i v následujících letech pokračovalo sbližování Izraele s arabskými zeměmi v regionu. Reportáž Studia ČT24 přináší pohled na to, co k uzavření dohod mezi dlouholetými nepřáteli vedlo, co dohody přinesou a jak na uzavření dohod reagovaly další země na Blízkém východě. A samozřejmě také na to, jakou roli v této situaci hrály Spojené státy americké.
Nešetrné nakládání s krajinou v Mongolsku má negativní dopady na ekosystém lesa i stepi. Česká rozvojová pomoc nabízí řešení, jak zastavit devastaci ekosystémů, a přispívá ke změně přístupu tamního obyvatelstva.
Výroba tradičního porcelánu a hedvábí v dnešním Vietnamu. Představíme si tradici, kterou ovlivnilo více než 1000 let čínské nadvlády nad Vietnamem. Ve 13. století přivezl porcelán do Evropy Marco Polo a Evropa se od té doby snažila jeho kvalitu napodobit. Dnes může z porcelánu obědvat každý. Hedvábné látky té nejvyšší kvality se vyrábějí pomocí pro nás už archaických metod, na jejichž počátku jsou výměšky závitků bource morušového.
Mokřady mají nezastupitelný význam pro zadržování vody v krajině, jsou domovem mnoha vzácných rostlin i živočichů. V Evropě však během posledních 100 let zůstala zachována pouze desetina rozlohy původních mokřadů. I v české krajině byly v minulosti mokřady vysušovány v rámci socialistické kolektivizace a zcelování polí. Zmizely jich statisíce hektarů. Nyní, při změnách klimatu, nám tyto produktivní ekosystémy zoufale chybí.
Při vzniku přehrady Nové Mlýny nebyla zatopena pouze lidská obydlí, ale i významné biotopy nebo archeologické památky. Stavba je dodnes vnímána jako kontroverzní a stále vyvolává silné emoce. Čím je toto místo tak výjimečné?
Podoba naší krajiny byla v posledních 70 letech dramaticky změněna. Ukažme si příklady péče, kterou od nás krajina potřebuje, aby se mohla vrátit ke své pestrosti a půvabu.
Každoročně se v ČR spotřebuje 5 tisíc tun pesticidů. Tyto přípravky na ochranu rostlin a jejich metabolity pak zůstávají v půdě a dlouhodobě kontaminují podzemní vody. Například povodí vodní nádrže Švihov zásobující pitnou vodou mj. Prahu je intenzivně zemědělsky obhospodařované, a tudíž vystavené všem negativním vlivům chemizace zemědělské výroby. Změna může paradoxně vzejít od spotřebitelů, kteří by poptávkou po biopotravinách otevřeli prostor pro ekologické zemědělství na orné půdě.
Facebook patří k nejrozšířenějším sociálním sítím současnosti. Co je ale cílem této platformy? Může ovlivňovat naše postoje ohledně toho, co si chceme koupit a koho budeme volit? A jaké všechny informace o nás jako o uživatelích ví? O otázce algoritmů Facebooku a jejich potenciálním nebezpečí se více dozvíme v diskusi odborníků v pořadu Historie.cs.
OSN zahrnuje 193 zemí světa. I když má každá země svou vlajku, některé jsou si velmi podobné, a to hlavně kvůli použitým barvám. Zamysleli jste se někdy nad tím, proč obsahuje většina vlajek červenou, modrou a bílou nebo zda použité barvy znamenají pro státy to samé? Odpovědi přináší pořad What the fact (2024).
Prostřednictvím reportáže z pořadu Události ze září 2022 můžeme nahlédnout do života majitele restaurace v palestinském Bajt Džalá nacházející se na Západním břehu Jordánu. Ten popisuje, jak jeho podnikání i život ovlivnila tzv. druhá intifáda v letech 2000-2005. Zároveň přibližuje i aktuální situaci v této oblasti - mimo jiné i to, jaké problémy musí denně překonávat při cestování do Izraele.
13 576
759
4 622
1 321
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.