05:30
Seznámení s tropickým deštným lesem na ostrově Borneo. V současné době tropické deštné lesy na Borneu ubývají, jednou z příčin je kácení a vypalování lesa kvůli zemědělské půdě. Nejvážnější hrozbou pro tropické přírodní ekosystémy v této oblasti je pěstování palmy olejné. Z míst, kde jsou plantáže budovány, mizí volně žijící druhy živočichů, včetně orangutanů.
Život více než poloviny lidí na světě závisí na rýži. Přes 90 % této plodiny se pěstuje a konzumuje v Asii. Za rýží se vydáme do Vietnamu, Číny, Laosu, Indie a Kambodži. Seznámíme se tu nejen s pěstováním rýže a nejrůznějšími způsoby jejího využití, ale nahlédneme i mnohé významy, které má rýže pro asijskou kulturu.
Popis a líčení genocidy v Kambodži v době vlády Rudých Khmerů.
Zpravodajská reportáž o výročí nejničivější přírodní katastrofy moderních dějin – přílivové vlně tsunami, která 26. prosince 2004 zpustošila rozsáhlé části pobřeží jižní Asie.
První vůdce bolševického Ruska je často vnímán jako jeho zakladatel a jako ten, jehož ideje později zničil autoritativní nástupce Stalin. Realita ale je jiná, už za Lenina docházelo k tvrdým represím proti obyvatelům. Dnešní ruský stát ale spíše než na Lenina navazuje právě na Stalina, kterého vnímá jako zakladatele novodobého impéria. Proč Rusům imponují hrůzovládci?
Na západě Číny daleko od velkých měst se rozkládá provincie Sin-ťiang, v níž žije 12 milionů Ujgurů. Komunistický režim toto muslimské etnikum krutě utlačuje pod ideologistickou zástěrkou převýchovy. V exkluzivním rozhovoru s čelní představitelkou ujgurského exilu se dozvíme o metodách čínského útlaku, pracovních táborech, do nichž jsou mnozí Ujgurové zavíráni, šikaně a dalších příkladech porušování lidských práv v provincii. Proč svět ignoruje jejich diskriminaci? Podívejte na rozhovor Jakuba Železného.
Smysl obnovených olympijských her byla oslava amatérského sportu. Netrvalo ale dlouho a z amatérských her se staly hry profesionální. Tlak na výkon spolu s komerčním úspěchem této akce vedl ke zvyšování výkonů nad limity fyzických možností člověka ve sportu obecně. Kdo tedy dnes vítězí?
Izraelský stát, který vznikl v květnu 1948 na základě deklarace OSN, musel svou existenci hájit hned od počátku vojensky. V první arabsko-izraelské válce sehrálo úlohu i Československo, které vycvičilo letce a dodávalo zbraně. Situace na Blízkém východě ovšem nebyla stabilizována a definitivně vyřešena není dodnes.
Severovietnamské pobřeží přitahuje návštěvníky fantaskními skalními útvary a krasovou činností v národním parku Cuc Fuong, podzemní vesnice a vojenská muzea představují pozůstatky z dob vietnamské války. Navštívíme také vesnici pod zemí, kterou si místní vybudovali v reakci na americké bombardování. Dnes už naštěstí zase bydlí na povrchu. Neodmyslitelnou součástí vietnamské kultury je kult předků, kde čelné místo patří prvnímu prezidentovi Ho Či Minovi. Zátoka Lan Ha je posetá stovkami ostrůvků, mezi kterými žijí místní lidé v plovoucích městech a nejobvyklejším způsobem dopravy je tu loď. Někteří lidé tu za celý svůj život nevstoupí na pevninu.
Reportáž českých novinářek o atmosféře v iráckém Kurdistánu, kde se v roce 2017 uskutečnilo referendum o vyhlášení nezávislosti.
Dne 13. září 1993 podepsali izraelský premiér Jicchak Rabin a palestinský předák Jásir Arafat ve Washingtonu přelomovou smlouvu. Palestinci v ní uznali existenci Státu Izrael a ten na oplátku uznal Arafatovu Palestinskou osvobozeneckou organizaci za partnera v jednání. Součástí dohody bylo i vytvoření tzv. palestinské samosprávy na izraelském území. Mírový proces se od počátku 90. let poněkud zablokoval a Palestinci svůj stát stále nemají.
Herec Martin Písařík a cestovatel Igor Brezovar cestují na motorkách po Iráku. Tentokrát se vydávají do oblasti Iráku, kde žijí Kurdové, národ, který nemá vlastní stát. Na cestě se dostanou do míst, které jsou terčem bombardování. V horách se totiž ukrývají kurdští separatisté, kteří jsou ostřelováni tureckou armádou.
Stromy v metropolích mají pozitivní vliv na své okolí, vegetace mimo jiné snižuje teplotu vzduchu v letním období či zlepšuje kvalitu ovzduší. Stromy mají velký význam v boji s klimatickými změnami. V mnoha městech však díky tlaku developerů na novou výstavbu zeleň z center měst mizí. Výsadba nových stromů v urbanizovaných oblastech často naráží na omezený prostor pro kořenový systém i nedostatek vláhy. Kde by se Praha měla učit, jak být přívětivějším místem pro lidi a zároveň účinně snižovat teplotu ve svém centru?
Před rokem 1989 nebyli většinou ochranáři přírody vnímáni negativně. Ačkoli v Československu nebyl umožněn politický aktivismus jako ve státech Západu, existovaly různé organizace a hnutí na ochranu přírody. Až v polovině 90. let začali být environmentální aktivisté viděni jako něco problematického, a mnozí proto začali od svých záměrů upouštět.
V Moravském krasu jsou nejnavštěvovanější Punkevní jeskyně s plavbou po ponorné říčce Punkvě. Málokdo však ví, odkud se tato světoznámá říčka bere.
13 392
750
4 569
1 255
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.