03:17
Velikonoce jsou pohyblivý svátek plný symbolů. Stále se během nich dodržují některé zvyky a tradice, k těm nejrozšířenějším patří pomlázka, barvení vajíček a pečení velikonočního pečiva, jako je beránek, mazanec nebo jidáše.
K nejznámějším vánočním tradicím patří zdobení stromku, rozdávání dárků nebo třeba pečení vánočky. V dřívějších dobách však lidé dodržovali mnohem více zvyků a obřadů.
Neexistuje důležitější okamžik v moderních českých, respektive československých dějinách, než je sametová revoluce. Někdy se nazývá také něžná revoluce a stěžejním dnem byl 17. listopad 1989, kdy se na Albertově sešli demonstrující studenti pražských vysokých škol. Sled událostí nakonec vedl k pádu komunistického režimu a nastolení demokracie. Připomeňme si nad fotografiemi Jana Šibíka onu dobu i neuvěřitelnou atmosféru, která už se asi nikdy nebude opakovat.
Svátek sv. Martina byl příležitostí pro hodování a setkávání s přáteli. Na posvícení nesměly chybět svatomartinské rohlíčky neboli podkovy. K nim se vážou i dvě pověsti, stejně jako ke sv. Martinovi několik pranostik.
Reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva (UNESCO) má pomoci k jeho zachování. Podmínkou pro zápis do tohoto mezinárodního seznamu je předchozí zápis do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR, zřízeného Ministerstvem kultury. K počátku roku 2020 čítal tento seznam 28 položek. Jednou z nich je i slovácký verbuňk, mužský lidový improvizovaný tanec, který je zapsán také na seznamu UNESCO. Jaký je jeho původ a v čem spočívá jeho výjimečnost?
Pro českou společnost je typické, že velké množství pohřbů probíhá bez obřadu. Máme v tom bohužel takřka světový unikát. Důvody k rozhodnutí, proč se s blízkým po jeho smrti obřadně nerozloučit, mohou být různé a některé mohou znít i srozumitelně. Přesto zůstává otázka, proč v jiných zemích se svými zesnulými zacházejí důstojněji, ačkoli zmíněné důvody jistě existují i tam.
Informace se dají použít jako zbraň a správně vedené informační operace umí ovlivnit vnímání a chování lidí. Nástrojem bývají plánované komunikační akce a kampaně, které mají za úkol jednoduše a často podprahově působit na lidské emoce a díky tomu pokřivit realitu v něčí prospěch. Příkladem z nedávné historie je např. kampaň proti vybudování amerického radaru v Brdech, na níž se dá dobře ukázat, že emoce jsou silnější než argumenty.
Po 2. světové válce vznikla přirozená potřeba potrestat válečné zločince a kolaboranty. V českých zemích byly pro ten účel prezidentem republiky vydány dva dekrety: takzvaný malý a velký retribuční dekret. Na jejich základě vznikly mimořádné soudy, a sice lidové soudy a Národní soud. Ty soudily a trestaly jak velké válečné zločince, tak méně závažné případy kolaborace českých občanů za války. K diskusi na toto téma se v pořadu Historie.cs (2010) sešli historikové Jan Kuklík, Jiří Plachý a Ivo Pejčoch.
13 576
759
4 622
1 321
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.